Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2015
Již desátý ročník připomínkové akce Jom-ha-šoa - Den vzpomínání na oběti holocaustu se konal ve čtvrtek 16. dubna od 14 hodin v sedmi městech České republiky.
Kdokoliv se mohl připojit přečtením několika jmen a stručných osudů mužů, žen a dětí, kteří byli během druhé světové války pronásledováni a zavražděni pouze kvůli svému židovskému nebo romskému původu.
Tématem ročníku byly Návraty a Nenávraty českých a moravských Židů a Romů po osvobození koncentračních táborů v roce 1945 a jejich vzpomínky na první poválečná léta.
Mottem akce je citát paní Eva Löwidtové - Erbenové: „Plakala jsem pro všechny, kteří se nedožili konce války, pro tátu a mámu, a proto, že jsem zůstala jen já. Neměla jsem pocit, že jsem zvítězila...“
Pro mnohé, kterým se podařilo přežít, skončilo období a naděje záhy po návratu domů... Nenacházeli své nejbližší, kteří se jim ztratili během holocaustu, často ani svůj domov a přátele. Své zázemí museli budovat z ničeho a často bez pomoci a vstřícnosti okolí. Důkazy otevřeného nepřátelství vůči navrátivším se Židům byly poválečné pogromy v polských Kielcích a v Krakově nebo na Slovensku. Z celkového počtu více než osmdesáti tisíc deportovaných českých a moravských Židů se osvobození dočkalo přibližně deset tisíc, z téměř sedmi tisíc českých a moravských Romů se vrátilo necelých šest set.
K akci byl také vyhlášen již III. ročník soutěže pro školy.
Místa konání akce:
BRNO - Moravské náměstí před Místodržitelským palácem
KOLÍN - Karlovo náměstí
KUTNÁ HORA - Palackého náměstí
LIBEREC - náměstí Dr. E. Beneše
OLOMOUC - Horní náměstí
PRAHA - náměstí Míru, Praha 2
SUŠICE - náměstí Svobody
Podrobný program sledujte také na facebookové stránce Jom ha-šoa.
Diskantová Žofie - narozena 28. prosince 1876 - Terezín. Izbica - Zavražděna.
Jirouš Vlastimil - narozen 11. února 1935 - Zemřel 1943 Lety u Písku.
Pro čtení jmen obětí holocaustu připravujeme seznamy židovských obětí, vycházející z Databáze obětí holocaustu, a romských obětí, které připravuje Muzeum romské kultury v Brně. Primárně se jedná o záznamy těch, kteří pocházeli z daného regionu, resp. z něj byli deportováni do nacistických ghett a koncentračních táborů, doplněné dalšími jmény a stručnými osudy včetně míst jejich věznění a úmrtí.
Pro zájemce připravíme osobní seznam podle Vašeho zadání. V případě zájmu o vlastní seznam prosím kontaktujte Anetu Plzákovou na database@terezinstudies.cz.
Navštivte také
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)
Dnes večer Beseder Gallery uvede celovečerní dokumentární film, který osvětluje nejdramatičtější příklad intelektuální a umělecké odvahy v koncentračním táboře Terezín za druhé světové války: pozoruhodný příběh Rafaela Schachtera, geniálního mladého českého dirigenta, který byl v roce 1941 zatčen a poslán do Terezína.
Film «Defiant Requiem»
13. 1. pondělí, 18:30
Beseder Gallery, Lihovarská 12, 19000 Praha 9
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.