Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2016
11. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa proběhl letos hned v 11 městech České republiky. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Liberec, Olomouc, Sušice, Kutná Hora, Kolín, se letos přidala Blatná, kde se „nultý ročník“ uskutečnil již loni, a zcela nově Plzeň, Havlíčkův Brod a Liteň u Berouna. Letos akce připadla na 5. května a byla tradičně zahájena ve 14.00 hodin. Netradiční bylo to, že se pražské čtení jmen nekonalo na náměstí Míru, ale na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tématem letošní akce i s ní spojeného IV. ročníku soutěže pro školy byla Pomoc lidem v nouzi. Práce, které nejvíce zaujaly v regionálních kolech, byly vystaveny ve vybraných městech, kde to umožňovalo technické zázemí pořadatelů. I když letos zůstala naše akce trochu ve stínu připomínkových akcí spojených s výročím osvobození, pražského povstání a konce války, děkujeme všem účastníkům i návštěvníkům za podporu a hojnou účast. 
Čtení jmen v Praze se mezi zhruba 400 návštěvníky zúčastnila i řada významných osobností s českého kulturního i politického života: ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který zároveň převzal záštitu nad celou akcí, starostka městské části Praha 3 Vladislava Hujová, ministr kultury Daniel Herman, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, velvyslanec státu Izrael Gary Koren, velvyslanec USA Andrew Schapiro, velvyslanec Německa Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, velvyslanec Slovenska Peter Weiss. Samozřejmě nechyběli ani přeživší holocaustu a členové Terezínské iniciativy – Dagmar Lieblová, Helga Weissová-Hošková, Dita Krausová a Felix Kolmer, nebo také předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Do čtení se zapojili i studenti středních i základních škol: Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy, Lauderových škol, Gymnázia Sázavská, Přírodní školy, ZŠ Milovice, ZŠ v Trmicích. Četlo se nepřetržitě celé tři hodiny a ten, kdo zrovna nečetl, si mohl prohlédnout vybrané výtvarné práce ze soutěže či prolistovat publikace z produkce Institutu Terezínské iniciativy.
V Blatné, kde akci organizovalo Centrum kultury a vzdělávání Blatná, mělo čtení jmen komornější atmosféru a odehrávalo se na třídě J.P. Koubka v prostoru u kašny. V tomto poměrně malém městě se sešlo přes 50 účastníků včetně starostky Blatné Bc. Kateřiny Malečkové, kteří vedle čtení jmen měli možnost vyslechnout životní příběh dvou pamětníků: pan Doc. MUDr. Dimitrij Slonim se podělil o své osobní vzpomínky na jednotlivé lidi, kteří byli odvlečeni a zavražděni v letech války; historik Mgr. Petr Chlebec připomněl životní osudy nedávno zesnulé blatenské rodačky Evy Drucker – jediné členky židovské komunity v Blatné, která přežila holocaust ačkoli prošla několika koncentračními tábory. Po osvobození v Bergen-Belsenu a návratu se odstěhovala do Palestiny, později již s mužem a dvěma syny do Kanady, kde 30. ledna 2016 zemřela.
V Brně na Moravském náměstí čtení probíhalo celé tři hodiny a vystřídala se při něm řada oficiálních hostů z řad představitelů politického i kulturního života jihomoravské metropole: Klára Liptáková - zastupitelka města Brna a 1. náměstkyně primátora, Martin Landa - starosta Brna-střed, Mojmír Jeřábek - vedoucí odboru zahraničních vztahů Magistrátu města Brna, Věra Koupilová - rada pro národnostní menšiny Jihomoravského kraje, Jan Souček - ředitel brněnského studia České televize, Jan Kratochvil - ředitel Muzea českého a slovenského exilu 20. století. Na organizaci brněnského čtení se podílela místní pobočka Oddělení pro vzdělávaní a kulturu Židovského muzea v Praze a Muzeum romské kultury v Brně. Pro účastníky byl k dispozici i informační stánek, kde se náhodní kolemjdoucí mohli seznámit s ideou akce a nechat se vtáhnout do čtení.
Organizace čtení jmen v Havlíčkově Brodě se ujalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Pozvání na akci přijali představitelé města, studenti místního gymnázia, zástupci společnosti Františka a Jiřího Langerových, ředitel muzea MgA. Jiří Jedlička, starosta města Havlíčkův Brod Mgr. Jana Tecl, MUDr. Jiří Koref – poslední pamětník holocaustu, který bydlí v Havlíčkově Brodě, a také mnoho jednotlivců z řad místního obyvatelstva. Prvního ročníku Jom ha-šoa se v tomto menším městě zúčastnilo asi 60 lidí, ohlasy ze strany pořadatelů i návštěvníků byly velice pozitivní a radní i další zúčastnění podpořili konání akce v dalších letech.
Před samotným zahájením čtení jmen na Karlově náměstí bylo v Kolíně položeno 11 nových stolpersteinů. Specifikem akce je čtení obětí přímo z Kolína a okolí, tj. těch, kteří odjeli transporty vypravenými z Kolína. Po jejich osudech pátrají pod vedením místní historičky, dr. Miroslavy Jouzové, studenti kolínských středních škol. Akce se účastnili studenti několika středních škol z Kolína (Střední odborná škola stavební, gymnázium), zástupci vedení města, Městské knihovny, zástupce Institutu Terezínské iniciativy a kdokoliv, kdo se do čtení chtěl zapojit. Mnoho lidí si také přišlo prohlédnout výstavu prací ze soutěže, která akci doprovázela.
Pietní akce v Kutné Hoře se letos konala ve spolupráci s městskou knihovnou v Kutné Hoře na prostranství před knihovnou, tedy v Husově ulici. Čtení, které zahájil starosta Kutné Hory Martin Starý, se zúčastnili vedle zaměstnanců knihovny také studenti z kutnohorské průmyslovky a Gymnázia Jiřího Ortena, stejně tak i náhodní kolemjdoucí a několik zahraničních turistů. V Kutné Hoře probíhalo čtení jmen obětí holocaustu od 14 do 16 hodin a i zde měli návštěvníci možnost prohlédnout si vybrané práce ze soutěže a tematicky související dokumenty z fondů kutnohorské knihovny.
V Liberci se lidé sešli na náměstí Dr. E. Beneše. Mezi čestnými hosty byl například náměstek primátora Ivan Langr či přeživší holocaustu paní Marta Kottová.
V Litni u Berouna proběhlo čtení na místním náměstí před bývalou synagogou, která dnes slouží jako hasičská zbrojnice. Čtení zde sice probíhalo nepřetržitě téměř dvě hodiny a pro zájemce byl připraven bohatý doprovodný program. Už na 11. hodinu byla naplánovaná komentovaná prohlídka místního židovského hřbitova pro školní děti, pro veřejnost se pak opakovala po skončení čtení. V bývalé synagoze se promítaly filmy s válečnou tematikou a zněla hudba.
V Olomouci se čtení jmen konalo na Horním náměstí za účasti předsedy ŽO Olomouc Petra Papouška, primátora města Antonína Staňka a náměstků, primátorky Prostějova Aleny Raškové od 14 do 16 hodin. V 17 hodin následovala tryzna na místním židovském hřbitově. Akce se zúčastnilo odhadem asi 500 osob, včetně 80 studentů místních škol.
Plzeňské Jom ha-šoa bylo součástí Slavností svobody, které se v Plzni konají tradičně. Čtení jmen bylo novinkou a důstojným zahájením oslav, do jejichž konceptu svou povahou zapadlo. Začlenění Jom ha-šoa do Slavností svobody se projevilo na produkci samotného čtení, která byla velkolepější než v jiných městech - velice silným dojmem působilo i promítání fotografií obětí či fotografií jejich náhrobků. Akce se v Plzni ve Smetanových sadech zúčastnilo odhadem 300 osob, mezi nimi i náměstek primátora města Plzně pan Martin Baxa, učitelka Monika Stehlíková, která nám spolu s dalšími pomohla se zajištěním důstojného průběhu čtení, či jeden z amerických veteránů, čestný host Slavností svobody, který v r. 1945 Plzeň osvobozoval a na akci byl přítomen s celou rodinou.
V Sušici byla akce Jom ha-šoa zahájena na náměstí Svobody v 16 hodin a z náměstí se účastníci přesunuli na starý židovský hřbitov, kde památku obětí uctili modlitbou. V 17.30 začala v kino-kavárně sušického kulturního centra SIRKUS beseda, jejímž hlavním hostem byl Lukáš Houdek, koordinátor vládní kampaně HateFree Culture. Na závěr dne se konal koncert plzeňského kosmopolitního klezmer bandu Mi Martef. Celé akce se zúčastnili také někteří významní hosté - ředitelka Muzea Šumavy Zdeňka Řezníčková, majitelka Podmokelské synagogy Lucie Schwarzová, bývalý ředitel památníku Horská synagoga Hartmanice, potomci přeživších a další.
Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kteří se zúčastnili čtení v některém z měst, dobrovolníkům v Praze Tomášovi, Rosali a Lucii, kteří nám pomohli s přípravou čtení, všem spoluorganizátorům a sponzorům. Také děkujeme Ústavu pro studium totalitních režimů ze zapůjčení výstavních stojanů pro Prahu a Janu Houkalovi, farářovi od Nejsvětějšího Srdce Páně, za možnost využití elektrické přípojky na náměstí Jiřího z Poděbrad. Jsme rádi, že se letos připojila další města, velká i malá, a těšíme se, že se v roce 2017 Sejdeme v současných i nových městech.
Další materiály:
Informační brožura Jom ha-šoa 2016
Pozvánka Jom ha-šoa 2016
Tisková zpráva Jom ha-šoa 2016
Ohlasy v médiích:
Krátké video z Prahy, zdroj: ROMEA o.p.s.
OBRAZEM: Jom ha-šoa 2016 v Kutné Hoře. Kutnohorský deník, 5.5.2016
OBRAZEM: Lidé uctili oběti druhé světové války. Kolínský deník, 5.5.2016
Spolupořadatelé akce:
Brněnská pobočka Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze
Centrum kultury a vzdělávání Blatná
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod
Vzpomínková akce se konala pod záštitou ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera, starostky města Blatná Kateřiny Malečkové, starosty MČ Brno-střed Martina Landy, RNDr. Marie Kružíkové, radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Kraje Vysočina, 1. místostarosty města Kolína Mgr. Michaela Kašpara, starosty města Kutná Hora Martina Starého, PhDr. Vladimíra Czumalo,CSc., primátora statutárního města Olomouc doc. Mgr. Antonína Staňka, Ph. D. a náměstka primátora města Plzeň Mgr. Martina Baxy.
Mediální partneři:
Projekt finančně podpořili:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz
www.eeagrants.cz
Navštivte také
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)
Dnes večer Beseder Gallery uvede celovečerní dokumentární film, který osvětluje nejdramatičtější příklad intelektuální a umělecké odvahy v koncentračním táboře Terezín za druhé světové války: pozoruhodný příběh Rafaela Schachtera, geniálního mladého českého dirigenta, který byl v roce 1941 zatčen a poslán do Terezína.
Film «Defiant Requiem»
13. 1. pondělí, 18:30
Beseder Gallery, Lihovarská 12, 19000 Praha 9
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.