Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2017
24. dubna 2017
Ve 13 městech a obcích České republiky se v pondělí 24. dubna 2017 konal 12. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná, se letos ke čtení připojilo i Ústí nad Labem, Kosova Hora a Klatovy. Celorepublikovou záštitu nad akcí převzal ministr kultury, pan Daniel Herman.
Od čísel ke jménům - od jmen k příběhům
Tématem letošního ročníku bylo hledání a nalézání informací o jednotlivých obětech holocaustu. Informační materiál seznámil účastníky akce s nejzajímavějšími databázemi, ve kterých je možno hledat další údaje o konkrétních lidech, jimž se rasové pronásledování za druhé světové války stalo osudným. Účastníci měli tak možnost nahlédnout do pamětních knih obětí holocaustu. Zároveň byla představena nově vznikající databáze obětí romského holocaustu. Na akci se sešla pestrá škála lidí – pamětníků, příbuzných zavražděných, představitelů kulturního a politického života, ale hlavně mladých lidí, žáků a studentů, prostě všech, jimž nejsou tragické události minulosti lhostejné.
V Praze se akce konala již po dvanácté a po druhé na náměstí Jiřího z Poděbrad. Čtení zahájila ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková krátkým projevem. První jména obětí zazněla z úst izraelského velvyslance Daniela Merona a jeho manželky. Po té se již u mikrofonu střídali zástupci z řad veřejnosti, pamětníci a potomci zavražděných v koncentračních táborech. Do čtení se zapojili také studenti Lauderových škol a zástupci radnice Prahy 3, včetně paní starostky Vladislavy Hujové a zastupitele Davida Gregora, který převzal záštitu na pražským čtením. Nechyběl ani ministr kultury Daniel Herman, který vzpomenul i své příbuzné, a předseda Strany Zelených Matěj Stropnický. Počasí se nakonec umoudřilo a kontinuální čtení nebylo narušeno jeho nepřízní. Řada lidí se tak zdržela a přihlížela. Čtení jmen nebylo jen pouhou pietní akcí, ale také setkáním. Ne všichni se do veřejného čtení zapojili, ale i tak věnovali pár chvil tiché vzpomínce či nahlíželi do připravených pamětních knih a informačních materiálů. Kromě brožurek byla letos připraveny informační panely vztahující se k tématu i k dějinám Jom ha-šoa u nás.
V Brně se lidé sešli na Moravském náměstí, kde četli od 14 do 17 hodin. Své síly zde spojil Institut Terezínské iniciativy, Muzeum romské kultury, brněnská pobočka Oddělení pro vzdělávání a kultury Židovského muzea v Praze a Židovská obec Brno. Akce se zúčastnilo několik desítek lidí, mezi nimi představitelé města i žáci základních škol. Muzeum romské kultury připravilo informační stánek, kde zájemci mohli nahlédnout do publikací souvisejících s tématem.
V Blatné se čtení stejně jako loni konalo na třídě J. P. Koubka od 14 do 15 hodin. Akce zde bohužel neměla takový ohlas jako loni: „lidé spíš sledovali zpovzdálí, než aby se sami aktivně účastnili, nicméně je to evidentně zajímalo, jen neměli chuť, odvahu, apod. na to, aby se zapojili do čtení osobně,“ vysvětluje Michaela Sikorová z pořádajícího Centra kultury a vzdělávání Blatná. V příštím roce by se chtěli spíše soustředit na připomínání všech obětí druhé světové války z regionu.
V Havlíčkově Brodě se od dvou do čtyř četlo na Havlíčkově náměstí. Jako loni se i letos organizace ujalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Čtení se zúčastnili vedle zástupců města, také studenti místního gymnázia, zástupci společnosti Františka a Jiřího Langerových či pan doktor Jiří Koref, poslední havlíčkobrodský žijící svědek holocaustu. „Nové oproti loňskému roku bylo zařazení vyprávění o jednom konkrétním osudu s malým hudebním doprovodem, což se osvědčilo jako dobrý scénář a zaujalo kolemjdoucí,“ dodává Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Jednalo se o inscenovaný dialog o životě Anny Bergmannové, která prošla koncentračními tábory Terezín, Osvětim, Freiberg a Mauthausen, kde dokonce porodila dceru.
V Klatovech, kde se čtení konalo letos poprvé, se lidé sešli u pomníku obětem holocaustu na souběhu ulic Randova a Denisova a četli od 14 do 16 hodin. Pomník byl v Klatovech instalován v roce 2012 a i na něm jsou zachycena jména obětí z Klatovska. Paní Věra Kantová vystoupila se vzpomínkou na svého strýce Ing. Pavla Masárka, jehož jméno jsme klatovskému plakátu. Ing. Masárek byl klatovský rodák, který většinu svého života prožil v Klatovech, ale ještě v době před válkou žil v Praze a z Prahy byl odvezen transportem do Terezína, kde byl spolu s dalšími osmi vězni dne 10. ledna1942 popraven jen za to, že posílal dopisy z ghetta. „Příště můžeme uvažovat i o nějakém hudebním doprovodu na začátku a na konci. Letos jsme akci dělali poprvé, ale teď už víme, co od toho můžeme očekávat a jaké jsou reakce lidí. Také zvážíme nějakou formu spolupráce s městem, letos nám vyšli velmi vstříc a umožnili konání akce bez jakýchkoli problémů,“ poodhalil plány na příští rok organizátor akce František Škůrek ze spolku Synagoga Klatovy.
V Kolíně probíhalo čtení již tradičně na Karlově náměstí od 14 do 16 hodin. Nicméně již o hodinu dříve se sešli studenti z kolínského gymnázia, obchodní akademie a stavební průmyslovky, kteří byli zapojeni do projektu dr. Miroslavy Jouzové "Děti hledají děti" a převzali si v obřadní síni kolínské radnice ocenění od místostarosty Kolína, Mgr. Michaela Kašpara, který zároveň převzal záštitu nad čtením v Kolíně. Studenti se pak zapojili do čtení a četli i jména kolínských Židů, po jejichž osudech pátrali. „Je vidět, že třetí rok se již akce dostává do povědomí Kolíňáků. Navíc pomáhá podpora města a záštita místostarosty, zapojení škol a soustavná činnost dr. Miroslavy Jouzové ohledně bádání po dějinách židovské komunita Kolína a Kolínska,“ vysvětluje Marie Smutná.
- Připomínka obětí holokaustu v Kolíně. Kolín průběžně.cz. 24. 4. 2017
- Foto: Na Karlově náměstí četli jména obětí holocaustu. www.svoboda.info. 24. 4. 2017.
Kosova Hora je dalším městem, kde se čtení letos konalo poprvé a probíhalo před synagogou Kosova Hora od 14 do 15 hodin. Do čtení se zapojilo zhruba třicet lidí, včetně těch, jejichž příbuzní byli za druhé světové války zavražděni v koncentračních táborech. Lidé si připomněli jména i příběhy lidí, kteří pocházeli přímo z Kosovy Hory. Veřejné čtení jmen zavražděných mužů, žen a dětí doprovodila hudba a zpěv v podání Petry Arcimovičové a Petra Stoupy. Za organizací čtení v tomto městě stál Sláva Bloch a spolek Synagoga Kosova Hora.
V Kutné Hoře se organizace ujala Městská knihovna Kutná Hora, před jejíž budovou se četlo i letos, a to od 14 do 16 hodin. Akce se zúčastnili převážně studenti dvou místních škol - SPŠ a VOŠ Kutná Hora a Gymnázia Jiřího Ortena, zástupci města a zaměstnanci knihovny. „Souběžně s akcí jsme měli v knihovně výstavu dokumentů s tematikou holocaustu, upoutávku na výstavu Školákem ve válečných letech a výstavu obrázků žáků ZŠ Žižkov v Kutné Hoře,“ popisuje akci Jitka Dušková z Městské knihovny Kutná Hora.
V Liberci se zájemci sešli na náměstí Dr. E. Beneše, kde četli od 14 až 15:30 hodin. Akce se zúčastnili jak pozvaní lidé, tak kolemjdoucí. Akce se zúčastnilo odhadem jen asi 50 lidí, ale i tak se podařilo pokrýt celou vytyčenou dobu. Organizace se tradičně ujala Židovská obec Liberec.
V Olomouci se četlo tradičně na Horním náměstí od 14 do 16 hodin. Čtení se zúčastnili představitelé města Olomouc, Prostějov a Šumperk, členové Moravského divadla, ale i zástupci univerzity včetně studentů judaistiky či izraelských studentů medicíny, kteří v současnosti studují na zdejší univerzitě. Velkou část zúčastněných tvořili také studenti středních škol. „Po skončení akce se jako každý rok konala tryzna v obřadní síni olomouckého židovského hřbitova. Vzhledem k tomu, že čtení v Olomouci proběhlo už počtvrté, o akci se vědělo. Tradičně se na akci podílelo statutární město Olomouc, které zajistilo prostory a ozvučení,“ dodává Tomáš Hrbek z Židovské obce Olomouc, která již tradičně organizovala čtení právě v Olomouci.
Plzeň navázala na loňský úspěšný ročník a opět se lidé sešli ve Smetanových sadech, aby od 14 do 17 hodin četli jména obětí holocaustu. Lidé také mohli po celý den navštívit Zahradu vzpomínek v objektu Staré synagogy. Židovská obec Plzeň byla jedním z místních spoluorganizátorů. K nim se přidalo rovněž Město Plzeň a spolek HUMR, který provozuje stránku www.deportal.cz, který mapuje osudy židovských obětí holocaustu na Plzeňsku. Jeho jednatelka, paní Monika Stehlíková popisuje čtení následujícími slovy: „Přišlo několik lidí, jichž se věci zjevně osobně dotýkaly, a to velmi hluboce. Mrzí mě, že nevím, kdo to byl, neměla jsem sílu se jich v tu chvíli vyptávat. Znovu mě, stejně jako loni, zaskočilo, jak působivá ta akce je. Shodli jsme se ještě se čtyřmi dalšími lidmi, kteří se tomuto tématu ve škole hodně věnují, že před dětmi nebo jinou veřejností zadupeme vlastní pocity, tady se nám všem zadrhával hlas, já to dvakrát skoro nedočetla, protože na mě vyskočila jména matek kluků od nás ze školy.“
Již pátý ročník proběhl v Sušici a četlo se na náměstí Svobody od 14 do 15:30 hodin. Čtení jmen doprovázel již tradičně bohatý kulturní program. Proběhlo také čistění Stolpersteinů – kamenů zmizelých, kterých je v současnosti v Sušici položeno sedm a na září se plánuje pokládání dalších osmi. Moderátorem celé akce byl letos herec Petr Vacek. V sušickém muzeu byla také zahájena putovní výstava VEDEM - Cesta terezínských kluků stále pokračuje, kterou připravila Terezínská štafeta. Program v 18 hodin završil koncert plzeňské kapely Tabasker, která se hudebně pohybuje na pomezí tradiční židovské muziky a lidové české hudby. Celé organizace se opět ujal spolek Kulturní rašelina.
Ústí nad Labem je také městem, které se k akci letos připojilo poprvé. Čtení probíhalo před Veřejným sálem Hraničář, a to od 14 do 15:30 hodin. „K našemu milému překvapení jsme opravdu četli plynule naplánovaných 1,5 hodiny. Čtení nic nenarušovalo,“ shrnuje celý průběh akce Jindřiška Waňková ze základní školy Trmice, která se ujala ústecké akce a jejíž studenti se do čtení rovněž zapojili. „Během akce si mohli lidé pročítat panely výstavy Zmizelí Langweilovi, projektu naší školy. Večer pak bylo v kině promítání filmu Náš vůdce (Německo, 2008),“ dodává Waňková.
Celou akci lze hodnotit jako úspěšnou i vzhledem k tomu, jaký vzbudila zájem nejen u veřejnosti, ale i u médií. Působivou reportáž přinesla ve svém vysílání České televize. Velký podíl na úspěchu mělo i obzvláště vydařené počasí. Čtení jmen se tak stalo nejen pietní akcí, ale i místem setkání lidí, kteří by se jinak nepotkali. Ukazuje se, že hlavně v menších městech je dobré vymyslet i doprovodný kulturní či vzdělávací program. Pro příští rok připadá Jom ha-šoa již na čtvrtek 12. dubna. Doufejme, že se vše vydaří a opět se nám podaří akci uskutečnit ve více městech – jestli to budou ta samá nebo jiná, to se teprve ukáže. Velký dík patří všem regionálním partnerům, kteří se akce ve svých městech ujali a zvládli ji na maximum.
VÍCE FOTOGRAFIÍ VE FOTOGALERII.
Mediální partner
Akci finančně podpořil
Spoluorganizátoři a partneři akce:
Navštivte také
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.
O víkendu od 6. do 8. prosince 2024 jsme v Terezíně uspořádali seminář „Antisemitismus a my“ pro učitele a peer edukátory. Akce byla organizována ve spolupráci s EPNA (European Practitioners against Antisemitism) a za podpory německého Ministerstva zahraničních věcí.
Program a klíčoví řečníci
Seminář nabídl bohatý program zaměřený na to, jak učit o antisemitismu a holokaustu tak, aby výuka měla hmatatelný dopad a zároveň se vyvarovala neúmyslným projevům antisemitismu. Měli jsme tu čest přivítat skvělé řečníky:
- Tomáš Kraus, který provedl účastníky autentickým prostředím ghetta Terezín a obohatil vzdělávací část o příběhy své rodiny.
- Jakub Drábik, jenž přednášel na téma „Co je fašismus“ a upozornil na klíčové aspekty jeho vzniku, šíření a prevence.
- Peter Weisenbacher, který představil výzkum FRA a další data ukazující, jak antisemitismus vnímají a zažívají členové židovské komunity na Slovensku.
📚 Vzdělávat. ✊ Podporovat. 🔁 Opakovat.
Je vám mezi 16 a 26 lety a chcete se stát součástí celosvětové sítě mladých lidí, kteří se zapojují do akce? Chcete zvýšit povědomí o nebezpečí předsudků, diskriminace, rasismu a antisemitismu?
Připojte se k Anne Frank Youth Network a staňte se členem globálního společenství!
Všechny aktivity, inspirované deníkem Anny Frankové a jejím životním příběhem, mají za cíl zvyšovat informovanost, zvyšovat aktivní občanství, podporovat dialog a demokratické hodnoty v dnešní době. Společně se svými vrstevníky pozitivně přispějete společnosti a své komunitě!
Do našeho plánovaného semináře pro učitele s workshopem se nám podařilo zařadit více do programu! Rozhodli jsme se zařadit perspektivu z pohledu mládeže. Můžete tedy sebou vzít i aktivního studenta, který má potenciál se zapojit ve vzdělávání. Pro studenta je seminář hrazen z grantu. Poprosíme vyplnit pro něj také přihlášku.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
V průběhu celého roku 2024 probíhá výzkum v Státním okresním archivu Mladá Boleslav. Digitalizáty jsou průběžně zanášeny do databáze obětí holocaustu na stránkách holocaust.cz.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.