Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2018

12. dubna 2018

 

V 16 městech a obcích České republiky se ve čtvrtek 12. dubna 2018 konal 13. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod, Ústí nad Labem a Klatovy, se letos ke čtení nově připojily Horažďovice, Lipník nad Bečvou, Mělník, Sedlčany a Ústí nad Orlicí.

„Jádrem akce je maraton čtení jmen jednotlivých žen, mužů a dětí, kteří byli kvůli svému přisouzenému židovskému nebo romskému původu pronásledováni, perzekvováni a zavražděni během druhé světové války. Cílem akce je přizvat všechny obyvatele České republiky k aktivnímu uctění památky obětí holocaustu,“ vysvětluje Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy. Institut Terezínské iniciativy zajišťuje čtení v Praze a koordinuje akci na celorepublikové úrovni.

 


V Praze čtení proběhlo již potřetí na náměstí Jiřího z Poděbrad. Čtení zahájila Tereza Štěpková, která v úvodním slovu věnovala letošní ročník památce nedávno zesnulé předsedkyni Terezínské iniciativy Dagmar Lieblové. Mezi prvním četli jména obětí holocaustu velvyslanci státu Izrael, Německa, Rakouska i Spojených států. Čtení se zúčastnila řada studentů i široké veřejnosti, mezi všemi nechyběli ani členové Terezínské iniciativy, přeživší holocaustu a jejich potomci. I díky příznivému počasí a tomu, že se veřejné čtení stalo již tradiční a zavedenou akcí, jsme jména obětí četli nepřetržitě celé tři hodiny.

 

 


V Brně se lidé sešli již tradičně před Místodržitelským palácem na Moravském náměstí a jména četli od 14 do 17 hodin. Na organizaci brněnského čtení se významně podílelo již tradičně Muzeum romské kultury v Brně, které zde připravilo informační stánek a ukázku publikací k problematice holocaustuu Židů a Romů.

V Havlíčkově Brodě se již čtení jmen dostává do povědomí veřejnosti a hojně se jí účastní žáci základní školy i gymnázia. „Nově jsem zavedla seznámení s tématem ve školní hodině před konáním akce, což se osvědčilo a budu v tom pokračovat i příští rok,“ popisuje letošní ročník Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Po skončení čtení jmen měli zájemci možnost účastnit se komentované prohlídky výstavy „Vyhnaní. Uprchlíci 1914-1918“.

 


Horažďovice byly jedním z měst, které se ke čtení jmen letos připojilo poprvé. Do organizace veřejného čtení se pustilo Městské muzeum Horažďovice ve spolupráci se ZŠ Komenského. Žáci v rámci výuky vytvořili svíčky se jmény a věkem horažďovických obětí šoa; svíčky pak během čtení zapalovali. V den konání pak dopoledne žáci vyslechli příběh pamětníka pana Tomana Broda. Součástí programu bylo i čištění veškerých Stolpersteinů v Horažďovicích. Odpoledne se konala přednáška pro širokou veřejnost, jejímž tématem bylo vzpomínání na oběti šoa v Horažďovicích a shrnutí dosavadní práce na tomto poli. Celý den byl ukončen koncertem klezmerové kapely Mi-Martef. „Vzhledem k faktu, že se akce konala poprvé, tak nové bylo vše. Akce měla velmi pozitivní ohlas a podařilo se oslovit mnoho lidí. Zvláště se osvědčila spolupráce se ZŠ, kde lze předpokládat pokračující spolupráci do budoucna,“ uzavírá Barbora Freund.

 


V Klatovech se čtení jmen konalo na obvyklém místě - u pomníku obětem holocaustu na souběhu ulic Randova a Denosova. Na začátku zazněly dvě židovské skladby (akordeon, klarinet), přivítání účastníků, úvodní slovo s vysvětlením proč se tato akce koná a proč zrovna v tento termín, přečtení textu klatovského rodáka JUDr. Františka Gottlieba „Z naší obce“ - vzpomínka na klatovskou synagogu v 50. letech. „Akce se povedla, měla důstojný charakter, bylo velmi důležité, že se jí zúčastnilo poměrně hodně mladých lidí, středoškolských studentů, kteří přišli se svými učitelkami. Osvědčilo se místo konání. Nově byla zařazena hudba, dvě židovské skladby, bylo to nejen zpestření. Zúčastněných bylo více než loni, cca 70 lidí, z toho cca 50 studentů ze dvou klatovských středních škol. Jako VIP hosta bych uvedl pana Jiřího Löwyho z Plzně, místopředsedu Federace židovských obcí v ČR. Spolu s naším spolkem se na akci podílela Městská knihovna Klatovy a Artis Fontes, z.s.,“ popisuje konání František Škůrek.

 


Program v Kolíně zahájil místostarosta Kolína Mgr. Michael Kašpar, který celou akci v Kolíně zaštítil, následovala Mgr. Marie Smutná z Terezínské iniciativy, pak představitelé Městské knihovny, Spolek baráčníků v Kolíně, pamětníci, Střední stavební škola a také studenti z jejich partnerské školy na Slovensku, 5. ZŠ Kolín a také bývalý diplomat a kolínský rodák Luboš Dobrovský s manželkou, jehož rodina patřila mezi oběti šoa. „Měla být instalována výstava o místních židovských rodinách, které zahynuly za šoa, ale pro velký vítr jsme ji museli zase odnést,“ líčí situaci Marie Smutná.

 


V Kutné Hoře probíhalo čtení pouze hodinu a každý rok před prostorem Městské knihovny. „Osvědčila se spolupráce s SPŠ a GJO v Kutné Hoře, nově jsme připojili besedu, která navazovala na samotné čtení,“ popisuje letošní ročník Jitka Dušková z kutnohorské knihovny. Po skončení čtení následovala beseda s Markem Laurmannem o jeho nové knize Dějiny Židů v Kutné Hoře.

 


V Liberci jako každoročně zahájil veřejné čtení jmen předseda ŽO Liberec RNDr. Michal Hron. „Akce se vydařila, účastnil se i hejtman kraje i zástupci magistrátu Liberce, zástupci ŽO i zástupce ROI a náhodní chodci okolo. Je třeba stále dělat osvětu na gymnáziích, pedagogických školách, universitě - aby mladí lidé znali hrozné důsledky šoa pro židovské a romské obyvatelstvo naší republiky,“ shrnuje akci Jaromír Janus z Židovské obce Liberec. 

 


Lipník nad Bečvou je další město, kde se veřejné čtení jmen konalo letos poprvé. „Do piety se v bývalé židovské synagoze a dnešním kostele Církve československé husitské ponořili zástupci města a radní, ale i žáci základních škol, faráři, skauti či bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek. Od 17.30 se konala ještě beseda místní kronikářky o osudech lipenských Židů a od 18.30 jsme si promítli tematický film Život je krásný“, popisuje celou akci Marie Šuláková ze Střediska volného času Lipník nad Bečvou. Návštěvníci akce si mohli prohlédnout též výstavu Zmizelí sousedé, která je v bývalé synagoze instalována na stálo.

 


V Mělníku zahájili ve dvě hodiny zahájili akci mělničtí zvoníci zvoněním na zvon kostela sv. Petra a Pavla. Po proslovech pana starosty a pana faráře následovalo hodinové čtení. Do akce se též zapojila mělnická knihovna, která zprostředkovala malou výstavu tematických knih. „Do čtení se zapojilo asi 120 lidí – 3 třídy školy, pan starosta, pan farář, zastupitelé města, ředitelka mělnické knihovny, paní Jansová z odboru kultury a školství, která si vzala akci v podstatě za svou a zajišťovala hladkou organizaci, čímž bych jí tímto chtěla poděkovat,“ popisuje mělnické čtení organizátorka Jana Černá.

V Olomouci čtení jmen zahájil předseda ŽO Olomouc Petr Papoušek a po něm úvodní slovo pronesl primátor města Olomouce doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. a přečetl první seznam jmen. Čtení jmen se účastnili i další zastupitelé městské samosprávy, zastupitelé Univerzity Palackého a představitelé kulturního života v Olomouci. Především důležitá byla účast obyvatel města Olomouce a členů ŽO Olomouc. „Důležitá je domluva s městem Olomouc, které poskytuje vybavení pro čtení a dodá celkovou podporu,“ dodává Petr Papoušek z ŽO Olomouc.

 


Potřetí se letos do veřejného čtení jmen obětí holocaustu zapojila Plzeň, a to od 14 hodin před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Za město, které je spolupořadatelem vzpomínkového čtení, četli jména obětí první náměstek primátora Martin Baxa společně s Petrem Náhlíkem, náměstkem primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

 


Letos se poprvé četlo na náměstí T. G. Masaryka v Sedlčanech, kam se čtení jmen přesunulo z Kosovy Hory, kde se konalo v roce 2017. Čtení jmen zde probíhalo hodinu a jeho organizace se, stejně jako loni v Kosově Hoře, ujal Sláva Bloch.

Sušické čtení jmen a bylo již tradičně doplněno bohatým doprovodným programem: dopoledne byl den zahájen promítáním hraného filmu Pokld režisérky Silvie Gregorové pro žáky sušických základních a středních škol, po němž následovala beseda s režisérkou filmu Silvia Gregorova, občanským aktivistou Johnem Bokem a dalšími hosty. Samotné čtení probíhalo na náměstí Svobody od 14 do 15:30 hodin a bylo zakončené ištěním doposud položených Stolpersteinů. Odpoledne byl pak promítán film Poklad široké veřejnosti a den byl zakončen koncert Mário Bihári a kapeli Bachtale Apsa.

V Ústí nad Labem se veřejné čtení konalo letos podruhé a jako loni, na piazzetě před Hraničářem, v příjemném prostoru s možností posedět a dobrým ozvučením. „Osvědčila se spolupráce s Hraničářem, kterému bychom tímto chtěli poděkovat, podpora vedení naší školy a mnohých učitelů i žáků naší školy,“ popisuje organizaci čtení v Ústí Jindřiška Waňková ze Základní školy v Trmicích. „Pro mě nepřestává být překvapivé, jak akce, která tolik jitří emoce zúčastněných, ve výsledku přináší pokoj do duše,“ dodává.

V Ústí nad Orlicí probíhalo čtení před vchodem do knihovny na veřejném prostranství. Veřejné čtení v Ústí nad Orlicí probíhalo letos poprvé, probíhalo pouze hodinu a zapojili se do něj hlavně pracovníci knihovny, žáci ze speciální školy a pan starosta. „Určitě budeme pokračovat v dalších letech“, dodává Jana Kalousková z Městské knihovny Ústí nad Orlicí.

 


„Moc Vám děkujeme, že jste přišli a připojíte se k nám ve čtení!“ říkali jsme lidem, kteří přišli na náměstí Jiřího z Poděbrad. „Děkujeme, že to děláte!“, slyšeli jsme od mnohých z nich.

 

FOTOGALERIE

Tisková zpráva

Publikace ke stažení (pdf)


Na realizaci celého veřejného čtení se nepodílel pouze Institut Terezínské iniciativy, ale i řada regionálních partnerů, bez kterých se nepodařilo úspěšně realizovat čtení i v dalších 15 městech.
V Brně se na akci podílela Kristina Kohoutová a Dušan Slačka z Muzea romské kultury, Kateřina Suchánková z brněnská pobočky Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze a Jitka Králová z Židovské obce Brno, v Havlíčkově Brodě Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, v Horažďovicích Barbora Freund z Městského muzea Horažďovice, v Klatovech František Škůrek ze spolku Synagoga Klatovy, v Kolíně Šárka Hrubá z Městského úřadu Kolín, Marie Smutná za Institut Terezínské iniciativy a Miroslava Jouzová z Městské knihovny Kolín, v Kutné Hoře Jitka Dušková z Městské knihovny Kutná Hora, v Liberci Jaromír Janus z Židovské obce Liberec, v Lipníku nad Bečvou Marie Šuláková z Kulturního domu Echo - Středisko volného času, v Mělníku Jana Černá, v Olomouci Petr Papoušek z Židovské obce Olomouc, v Plzni Kristína Svátková z Magistrátu města Plzně a Monika Stehlíková, v Sedlčanech Sláva Bloch, v Sušici Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni a spolek Kulturní rašelina, v Ústí nad Labem Jindřiška Waňková ze ZŠ Trmice a Veřejný sál Hraničář a v Ústí nad Orlicí Jana Kalousková z Městské knihovny Ústí nad Orlicí.

Poděkování též patří Janě Dolanské za grafické zpracování propagačních a informačních materiálů, zvukaři Alešovi Povrovi a všem, kdo se podíleli na technickém zajištění akce, Nadačnímu fondu obětem holocaustu za podporu a všem, kteří se letošního čtení zúčastnili.

Odhodlání, statečnost a vytrvalost hrdinů povstání varšavského ghetta i pamětníků, kteří po dvacet let šířili svoje svědectví a prosazovali téma holocaustu do škol a širokého povědomí lidí, ať je pro nás všechny i nadále inspirací pro spolupráci na dalších ročnících.

Příští Den holocaustu – Jom ha-šoa připadá na čtvrtek 2. května 2019.

 

 

Partneři akce:

 

NFOH_logo_CZE_RGB_pozitivP3_final_obdelnik_6logo ŽO OlomoucŽidovské muzeum v PrazeMRK_logo smalllogo_olomoucbrno-stredknihovna kolinKolin_logo-RGB-jpegLogo ZOBLOGO - středlogo-300x150Logo-synagogaZOLlogo_Plzen_mesto-RGBKutna_Hora_logo-var1-colorhranicar_logo_1ZCM logo_velke_barevnerašelina logalogo_MuzeumSumavyZŠ Trmice3357_b_2741_s_Logo SIRKUS Knihovna_KH-170_let-logoLOGO muzeaMEKUC logo barevné bez adresykraj vysocina logologo3-k_lipnik

 logo_usti nad orlicimesto_melnik_logoznačka_SVČ_Lipník_n_Bečvou_negativ SEDLCANY_LOGO_BARVA
 

 

 

 

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.