Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2018
12. dubna 2018
V 16 městech a obcích České republiky se ve čtvrtek 12. dubna 2018 konal 13. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod, Ústí nad Labem a Klatovy, se letos ke čtení nově připojily Horažďovice, Lipník nad Bečvou, Mělník, Sedlčany a Ústí nad Orlicí.
„Jádrem akce je maraton čtení jmen jednotlivých žen, mužů a dětí, kteří byli kvůli svému přisouzenému židovskému nebo romskému původu pronásledováni, perzekvováni a zavražděni během druhé světové války. Cílem akce je přizvat všechny obyvatele České republiky k aktivnímu uctění památky obětí holocaustu,“ vysvětluje Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy. Institut Terezínské iniciativy zajišťuje čtení v Praze a koordinuje akci na celorepublikové úrovni.
- Studio ČT24: Veřejné čtení jmen obětí holokaustu (sestřih brífinku). 11. 4. 2018 (čas 17:42 - 26:16).
- Studio ČT24: Veřejné čtení jmen obětí holokaustu. Host: Pavla Plachá, historička, Ústav pro studium totalitních režimů. 12.4.2018 (čas 10:40 - 20:05).
- Dušan Vágai: Čtení jmen obětí holocaustu proběhlo letos v 16 českých a moravských městech. Romové.cz, Český rozhlas. 12.4.2018.
V Praze čtení proběhlo již potřetí na náměstí Jiřího z Poděbrad. Čtení zahájila Tereza Štěpková, která v úvodním slovu věnovala letošní ročník památce nedávno zesnulé předsedkyni Terezínské iniciativy Dagmar Lieblové. Mezi prvním četli jména obětí holocaustu velvyslanci státu Izrael, Německa, Rakouska i Spojených států. Čtení se zúčastnila řada studentů i široké veřejnosti, mezi všemi nechyběli ani členové Terezínské iniciativy, přeživší holocaustu a jejich potomci. I díky příznivému počasí a tomu, že se veřejné čtení stalo již tradiční a zavedenou akcí, jsme jména obětí četli nepřetržitě celé tři hodiny.
- Desítky a stovky jmen, holá úmrtní data. Na tradiční akci JOM HA ŠOA si lidé připomněli holocaust. info.cz, 12. 4. 2018.
- Jan Dvořák: Oběti bezpráví se vrátily do naší společné paměti. Radniční noviny Prahy 3. 13.4.2018.
- Anna Lacinniková: Janu Hauerovi zabili šest sourozenců. I je připomíná čtení jmen obětí holokaustu. Generace20.cz. 19.4.2018.
- David Zima: Za války mu nacisté zabili rodiče i sestru. Dnes je Artúr (93) rád, že si jejich památku připomínají i druzí. Blesk.cz, 13.4.2018.
V Brně se lidé sešli již tradičně před Místodržitelským palácem na Moravském náměstí a jména četli od 14 do 17 hodin. Na organizaci brněnského čtení se významně podílelo již tradičně Muzeum romské kultury v Brně, které zde připravilo informační stánek a ukázku publikací k problematice holocaustuu Židů a Romů.
V Havlíčkově Brodě se již čtení jmen dostává do povědomí veřejnosti a hojně se jí účastní žáci základní školy i gymnázia. „Nově jsem zavedla seznámení s tématem ve školní hodině před konáním akce, což se osvědčilo a budu v tom pokračovat i příští rok,“ popisuje letošní ročník Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Po skončení čtení jmen měli zájemci možnost účastnit se komentované prohlídky výstavy „Vyhnaní. Uprchlíci 1914-1918“.
- Štěpánka Saadouni: Předčítali jména obětí holokaustu. Havlíčkobrodský deník.cz, 13.4.2018.
Horažďovice byly jedním z měst, které se ke čtení jmen letos připojilo poprvé. Do organizace veřejného čtení se pustilo Městské muzeum Horažďovice ve spolupráci se ZŠ Komenského. Žáci v rámci výuky vytvořili svíčky se jmény a věkem horažďovických obětí šoa; svíčky pak během čtení zapalovali. V den konání pak dopoledne žáci vyslechli příběh pamětníka pana Tomana Broda. Součástí programu bylo i čištění veškerých Stolpersteinů v Horažďovicích. Odpoledne se konala přednáška pro širokou veřejnost, jejímž tématem bylo vzpomínání na oběti šoa v Horažďovicích a shrnutí dosavadní práce na tomto poli. Celý den byl ukončen koncertem klezmerové kapely Mi-Martef. „Vzhledem k faktu, že se akce konala poprvé, tak nové bylo vše. Akce měla velmi pozitivní ohlas a podařilo se oslovit mnoho lidí. Zvláště se osvědčila spolupráce se ZŠ, kde lze předpokládat pokračující spolupráci do budoucna,“ uzavírá Barbora Freund.
- Michaela Svobodová: Jména obětí holokaustu zazní poprvé i v Horažďovicích. Český rozhlas Plzeň. 6.4.2018.
V Klatovech se čtení jmen konalo na obvyklém místě - u pomníku obětem holocaustu na souběhu ulic Randova a Denosova. Na začátku zazněly dvě židovské skladby (akordeon, klarinet), přivítání účastníků, úvodní slovo s vysvětlením proč se tato akce koná a proč zrovna v tento termín, přečtení textu klatovského rodáka JUDr. Františka Gottlieba „Z naší obce“ - vzpomínka na klatovskou synagogu v 50. letech. „Akce se povedla, měla důstojný charakter, bylo velmi důležité, že se jí zúčastnilo poměrně hodně mladých lidí, středoškolských studentů, kteří přišli se svými učitelkami. Osvědčilo se místo konání. Nově byla zařazena hudba, dvě židovské skladby, bylo to nejen zpestření. Zúčastněných bylo více než loni, cca 70 lidí, z toho cca 50 studentů ze dvou klatovských středních škol. Jako VIP hosta bych uvedl pana Jiřího Löwyho z Plzně, místopředsedu Federace židovských obcí v ČR. Spolu s naším spolkem se na akci podílela Městská knihovna Klatovy a Artis Fontes, z.s.,“ popisuje konání František Škůrek.
- Dagmar Protivová: JOM HA-ŠOA 2018. Gymnázium Jaroslava Vrchlického, Klatovy
- Fotografie Karla Vitáka
Program v Kolíně zahájil místostarosta Kolína Mgr. Michael Kašpar, který celou akci v Kolíně zaštítil, následovala Mgr. Marie Smutná z Terezínské iniciativy, pak představitelé Městské knihovny, Spolek baráčníků v Kolíně, pamětníci, Střední stavební škola a také studenti z jejich partnerské školy na Slovensku, 5. ZŠ Kolín a také bývalý diplomat a kolínský rodák Luboš Dobrovský s manželkou, jehož rodina patřila mezi oběti šoa. „Měla být instalována výstava o místních židovských rodinách, které zahynuly za šoa, ale pro velký vítr jsme ji museli zase odnést,“ líčí situaci Marie Smutná.
- Již počtvrté se v Kolíně uskuteční Jom ha-šoa, veřejné čtení jmen obětí holocaustu. Kolínské domácí noviny, 12.4.2018.
V Kutné Hoře probíhalo čtení pouze hodinu a každý rok před prostorem Městské knihovny. „Osvědčila se spolupráce s SPŠ a GJO v Kutné Hoře, nově jsme připojili besedu, která navazovala na samotné čtení,“ popisuje letošní ročník Jitka Dušková z kutnohorské knihovny. Po skončení čtení následovala beseda s Markem Laurmannem o jeho nové knize Dějiny Židů v Kutné Hoře.
- Hana Kratochvílová: Veřejným čtením připomněli oběti holocaustu. Kutnohorský deník.cz, 13.4.2018
V Liberci jako každoročně zahájil veřejné čtení jmen předseda ŽO Liberec RNDr. Michal Hron. „Akce se vydařila, účastnil se i hejtman kraje i zástupci magistrátu Liberce, zástupci ŽO i zástupce ROI a náhodní chodci okolo. Je třeba stále dělat osvětu na gymnáziích, pedagogických školách, universitě - aby mladí lidé znali hrozné důsledky šoa pro židovské a romské obyvatelstvo naší republiky,“ shrnuje akci Jaromír Janus z Židovské obce Liberec.
- Před radnicí četli jména obětí holocaustu. liberec.cz, 12.4.2018.
- Luboš Vrabec: FOTO, VIDEO: Před radnicí zazněla jména obětí holocaustu. libereckadrbna.cz, 12.4.2018.
- Připomínka oběti holocaustu. Události v regionech, ČT, 12.4.2018.
- Petr Gartner: Veřejné čtení jmen obětí holokaustu, ireporter ČT. 12.4.2018.
Lipník nad Bečvou je další město, kde se veřejné čtení jmen konalo letos poprvé. „Do piety se v bývalé židovské synagoze a dnešním kostele Církve československé husitské ponořili zástupci města a radní, ale i žáci základních škol, faráři, skauti či bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek. Od 17.30 se konala ještě beseda místní kronikářky o osudech lipenských Židů a od 18.30 jsme si promítli tematický film Život je krásný“, popisuje celou akci Marie Šuláková ze Střediska volného času Lipník nad Bečvou. Návštěvníci akce si mohli prohlédnout též výstavu Zmizelí sousedé, která je v bývalé synagoze instalována na stálo.
V Mělníku zahájili ve dvě hodiny zahájili akci mělničtí zvoníci zvoněním na zvon kostela sv. Petra a Pavla. Po proslovech pana starosty a pana faráře následovalo hodinové čtení. Do akce se též zapojila mělnická knihovna, která zprostředkovala malou výstavu tematických knih. „Do čtení se zapojilo asi 120 lidí – 3 třídy školy, pan starosta, pan farář, zastupitelé města, ředitelka mělnické knihovny, paní Jansová z odboru kultury a školství, která si vzala akci v podstatě za svou a zajišťovala hladkou organizaci, čímž bych jí tímto chtěla poděkovat,“ popisuje mělnické čtení organizátorka Jana Černá.
V Olomouci čtení jmen zahájil předseda ŽO Olomouc Petr Papoušek a po něm úvodní slovo pronesl primátor města Olomouce doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. a přečetl první seznam jmen. Čtení jmen se účastnili i další zastupitelé městské samosprávy, zastupitelé Univerzity Palackého a představitelé kulturního života v Olomouci. Především důležitá byla účast obyvatel města Olomouce a členů ŽO Olomouc. „Důležitá je domluva s městem Olomouc, které poskytuje vybavení pro čtení a dodá celkovou podporu,“ dodává Petr Papoušek z ŽO Olomouc.
- Ivo Spisar: FOTO/VIDEO: Na Horním náměstí proběhlo veřejné čtení jmen obětí holocaustu. olomouckadrbna.cz, 12.4.2018.
- Maraton čtení jmen obětí holokaustu zahájil primátor. olomouc.eu. 13.4.2018
Potřetí se letos do veřejného čtení jmen obětí holocaustu zapojila Plzeň, a to od 14 hodin před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje. Za město, které je spolupořadatelem vzpomínkového čtení, četli jména obětí první náměstek primátora Martin Baxa společně s Petrem Náhlíkem, náměstkem primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
- Adriana Jarošová: V Plzni se četla jména obětí holocaustu. plzen.eu.13.4.2018.
- Plzeň se zapojila do veřejného čtení jmen obětí holokaustu. Plzeňské domácí noviny.cz, 13.4.2018.
Letos se poprvé četlo na náměstí T. G. Masaryka v Sedlčanech, kam se čtení jmen přesunulo z Kosovy Hory, kde se konalo v roce 2017. Čtení jmen zde probíhalo hodinu a jeho organizace se, stejně jako loni v Kosově Hoře, ujal Sláva Bloch.
Sušické čtení jmen a bylo již tradičně doplněno bohatým doprovodným programem: dopoledne byl den zahájen promítáním hraného filmu Pokld režisérky Silvie Gregorové pro žáky sušických základních a středních škol, po němž následovala beseda s režisérkou filmu Silvia Gregorova, občanským aktivistou Johnem Bokem a dalšími hosty. Samotné čtení probíhalo na náměstí Svobody od 14 do 15:30 hodin a bylo zakončené ištěním doposud položených Stolpersteinů. Odpoledne byl pak promítán film Poklad široké veřejnosti a den byl zakončen koncert Mário Bihári a kapeli Bachtale Apsa.
V Ústí nad Labem se veřejné čtení konalo letos podruhé a jako loni, na piazzetě před Hraničářem, v příjemném prostoru s možností posedět a dobrým ozvučením. „Osvědčila se spolupráce s Hraničářem, kterému bychom tímto chtěli poděkovat, podpora vedení naší školy a mnohých učitelů i žáků naší školy,“ popisuje organizaci čtení v Ústí Jindřiška Waňková ze Základní školy v Trmicích. „Pro mě nepřestává být překvapivé, jak akce, která tolik jitří emoce zúčastněných, ve výsledku přináší pokoj do duše,“ dodává.
V Ústí nad Orlicí probíhalo čtení před vchodem do knihovny na veřejném prostranství. Veřejné čtení v Ústí nad Orlicí probíhalo letos poprvé, probíhalo pouze hodinu a zapojili se do něj hlavně pracovníci knihovny, žáci ze speciální školy a pan starosta. „Určitě budeme pokračovat v dalších letech“, dodává Jana Kalousková z Městské knihovny Ústí nad Orlicí.
- Knihovna připomenula oběti holocaustu. orlicky.net, 13.4.2018.
„Moc Vám děkujeme, že jste přišli a připojíte se k nám ve čtení!“ říkali jsme lidem, kteří přišli na náměstí Jiřího z Poděbrad. „Děkujeme, že to děláte!“, slyšeli jsme od mnohých z nich.
Na realizaci celého veřejného čtení se nepodílel pouze Institut Terezínské iniciativy, ale i řada regionálních partnerů, bez kterých se nepodařilo úspěšně realizovat čtení i v dalších 15 městech.
V Brně se na akci podílela Kristina Kohoutová a Dušan Slačka z Muzea romské kultury, Kateřina Suchánková z brněnská pobočky Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze a Jitka Králová z Židovské obce Brno, v Havlíčkově Brodě Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, v Horažďovicích Barbora Freund z Městského muzea Horažďovice, v Klatovech František Škůrek ze spolku Synagoga Klatovy, v Kolíně Šárka Hrubá z Městského úřadu Kolín, Marie Smutná za Institut Terezínské iniciativy a Miroslava Jouzová z Městské knihovny Kolín, v Kutné Hoře Jitka Dušková z Městské knihovny Kutná Hora, v Liberci Jaromír Janus z Židovské obce Liberec, v Lipníku nad Bečvou Marie Šuláková z Kulturního domu Echo - Středisko volného času, v Mělníku Jana Černá, v Olomouci Petr Papoušek z Židovské obce Olomouc, v Plzni Kristína Svátková z Magistrátu města Plzně a Monika Stehlíková, v Sedlčanech Sláva Bloch, v Sušici Michal Chmelenský ze Západočeského muzea v Plzni a spolek Kulturní rašelina, v Ústí nad Labem Jindřiška Waňková ze ZŠ Trmice a Veřejný sál Hraničář a v Ústí nad Orlicí Jana Kalousková z Městské knihovny Ústí nad Orlicí.
Poděkování též patří Janě Dolanské za grafické zpracování propagačních a informačních materiálů, zvukaři Alešovi Povrovi a všem, kdo se podíleli na technickém zajištění akce, Nadačnímu fondu obětem holocaustu za podporu a všem, kteří se letošního čtení zúčastnili.
Odhodlání, statečnost a vytrvalost hrdinů povstání varšavského ghetta i pamětníků, kteří po dvacet let šířili svoje svědectví a prosazovali téma holocaustu do škol a širokého povědomí lidí, ať je pro nás všechny i nadále inspirací pro spolupráci na dalších ročnících.
Příští Den holocaustu – Jom ha-šoa připadá na čtvrtek 2. května 2019.
Partneři akce:
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?