Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2019
2. května 2019
Česká republika
Letošní již 14. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa se uskutečnil 2. května ve 21 městech České republiky. V roce 2019 se k akci nově připojila města Karlovy Vary, Mikulov, Nýrsko, Prostějov a Teplice. Záštitu nad letošní akcí přijali velvyslanec státu Izrael v ČR J.E. Daniel Meron a ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček.
Oba se společně s dalšími významnými osobnostmi našeho veřejného života akce zúčastnili. Čtení v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad zahájila paní Dita Krausová - pamětnice a členka Terezínské iniciativy. Následoval velvyslanec Státu Izrael se svou manželkou Jill, která četla jména členů své rodiny, pocházejících z olomoucka. Ministr zahraničí, velvyslanci států Rakouska, Německa, zástupce velvyslanectví USA, rektor Univerzity Karlovy, zástupce Židovské obce v Praze, starostové městských částí Praha 1 a Praha 2 i primátor Hlavního města Prahy, členky Terezínské iniciativy a pamětnice holocaustu - paní Michaela Vidláková, paní Bohumila Havránková… Po nich následovala řada dalších významných hostů: příslušníci tzv. II. generace přeživších holocaustu, jejich děti, žáci Lauderových škol, žáci ze ZŠ Londýnská, členové Židovské obce v Praze a mnoho dalších. Po celé tři hodiny bylo prostranství před kostelem Nejsvětějšího srdce Páně architekta Jože Plecnika zaplněno, lidé stále přicházeli a trpělivě čekali na krátký okamžik přečtení jmen obětí holocaustu - v češtině, němčině, angličtině i slovenštině.
- Ilona Zasidkovyčová: Jména obětí holocaustu se budou číst v 21 městech. Nově třeba v Teplicích či ve Varech. Česká televize, 28. dubna 2019
- Přípomínka obětí holocaustu. Studio ČT 24, 2. května 2019 (čas: 13:26-15:09)
- Česko si připomíná židovské a romské oběti holocaustu. Česká televize, 2. května 2019
- Lidé v Česku uctili památku obětí holokaustu čtením jejich jmen. iDNES.cz, 2. května 2019
- Češi čtením jmen uctili památku obětí holokaustu. Ze seznamu padlých předčítali i Hřib a Petříček. irozhlas.cz, 2. května 2019
- Lucie Sinková: V Praze se veřejně četla jména obětí holocaustu. Praha TV, 4. května 2019
V Kolíně se čtení konalo tradičně na Karlově náměstí. Četlo se zde dvě hodiny a akce se zúčastnili nejen místní studenti a zástupci kolínských spolků - baráčníků a skautů, ale též široká veřejnost a zástupci města. “Akce se vydařila, přálo počasí. Tentokrát s námi četla i paní Laura Trebel - Gniazdowska z Polského institutu v Praze, která o hodinu později v synagoze představovala výstavu o Židech v Polsku (pozn.: Jedná se o putovní výstavu 'Po-lin. Židé v republice mnoha národů', kterou si návštěvníci kolínské synagogy mohou prohlédnout až do konce prázdnin.). Při této příležitosti přijela dříve, aby s námi mohla číst,” dodává za kolínské pořadatele paní Miroslava Jouzová z kolínské knihovny.
V Kutné Hoře se letos četlo hodinu a po čtení následovala komentované procházka po Stolpersteinech položených v Kutné Hoře. Role průvodce po dějinách kutnohorských Židů se ujal Marek Lauermann. “Letošní ročník byl z našeho pohledu zatím nejlepší, sešli se lidé, kteří se aktivně zapojili do uctění památky a připomínce obětí holocaustu. I zájem studentů byl opravdový, účastnili se v době svého volna.” říká za pořadatele paní Jitka Dušková z Městké knihovny Kutné Hora. “Zajímavým, velmi silným emotivním okamžikem, o kterém jsem mluvila v dalších dnech se studenty při výuce dějepisu, bylo vystoupení muže, který četl data narození a úmrtí obětí německy a po přečtení se odmlčel a lámanou češtinou řekl: Omlouvám se za to, co jsme my Němci udělali. Oslovila jsem ho. A svěřil se mi, že se mu velmi těžce žije s vědomím, co všechno špatného Němci způsobili. A že je velmi rád, že se tyto akce konají. A velmi ho trápí vzrůstající nacionalismus v Německu,” dodává Jitka Šimková z Vyšší odborné školy v Kutné Hoře.
Po loňském čtení na náměstí v Sedlčanech se letos akce přesunula zpět do Kosovy Hory, kde se akce uskutečnila poprvé před dvěma lety.
Čtení jmen v Mělníku zahájili, stejně jako loni, Mělničtí zvoníci rozeněním zvonů kostela sv. Petra a Pavla. Kromě vlastního čtení, které trvalo hodinu, si město ve spolupráci s knihovnou a muzeem připravilo bohatý doprovodný program, jehož součástí byla přednáška Zbyňka Taranta “Soudobé trendy a projevy českého anitisemitismu”. Čtení jmen se vedle představitelů města zúčastnili též studenti a žáci škol. “Na čtení byla celkem malá účast. Přesto akci hodnotím kladně. V příštím roce bych ráda cílila na "náhodnou" veřejnost”, popisuje letošní účast organizátorka mělnického čtení Jana Černá. I přesto se čtení jmen v Mělníku zúčastnilo asi 60 osob.
Na poslední chvíli se přidaly i Poděbrady, kde se uskutečnil nultý ročník. Jména zde předčítali žáci a studenti poděbradských škol a o osudech poděbradských Židů pohovořila paní PhDr. Jana Hrabětová. Žáci ZUŠ Otakara Vondrovice svou hudbou dokreslili pietní atmosféru. Na závěr byla studenty Hotelové školy Poděbrady vysazena růže u pamětní desky, která je věnovaná právě poděbradským židovským obětem.
V Plzni se čtení jmen konalo tradičně ve Smetanových sadech. Čtení se zúčastnil mimo jiné i primátor města Plzně Martin Baxa: "Jsem rád, že jsme se tady sešli, abychom si přečtením jmen obětí připomněli hrůzy holocaustu, který se již nikdy nesmí opakovat,“ uvedl primátor před zahájením čtení jmen. Zmínil rovněž, že si letos město Plzeň připomnělo 75 let od vyhlazení terezínského tábora, kde zahynuly stovky jeho obyvatel. Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa bylo součástí Slavností svobody Plzeň - připomenutí osvobození Plzně americkou armádou.
Dalším tradičním místem konání akce byla Sušice. Od 16. hodin program pokračoval na náměstí Svobody v kopulovitém stanu geodom, kde se odehrálo literárně hudební pásmo Rút Sidonové a Josefa Gušlbauera - Blues z Maiselovy ulice. Představení nabídlo úsměvný i vážný pohled na život dnešních, zejména pražských židů. Od 18. hodiny proběhl koncert kapely Trombenik, která opět zavítá do Sušice se zcela osobitou interpretací klezmeru.
Ani letos čtení jmen nevynechali v Klatovech. Většina zúčastněných byli studenti klatovských středních škol, přišly 2 třídy se svými učiteli, jedna z gymnázia a jedna z obchodní akademie. “Akce proběhla potřetí a již je více méně ustálen průběh čtení i časový rámec. Místo konání se rovněž osvědčené a těžko si představit v Klatovech jiné, kde by se to mohlo konat. Každý rok se čtení účastní 2 třídy středoškoláků, za což patří dík jejich učitelům, kteří tuto akci sledují a přikládají jí velkou důležitost. Po skončení akce přišel pán, který celé čtení sledoval a poděkoval, že tuto akci pořádáme. Mezi přečtenými jmény bylo i jméno jeho bratra, který jako 14tiletý zahynul v Osvětimi,” popisuje průběh čtení jmen klatovský pořadatel František Škůrek ze spolku Synagoga Klatovy.
Po loňské premiéře letos druhý ročník čtení jmen proběhl v Horažďovicích. Letos se zde konal spíše v komorním duchu na místním starém židovském hřbitově: “Starosta Ing. Forman zahájil program proslovem a započal se čtením jmen rodin z Horažďovic dům po domu. S každým vyřčeným jménem těžkla mezi zúčastněnými i atmosféra, protože k nám doléhala ta hrůznost likvidace židovského obyvatelstva za války. Celé rodiny byly zlikvidovány; staří, mladí, děti, ženy, muži bez výjimky,” popisuje čtení vedoucí muzea v Horažďovicích Iva Košatková. “Na příští rok je plánované čtení na náměstí do mikrofonu,” dodává.
Letos se do čtení jmen poprvé zapojilo Nýrsko, kde se organizace chopilo Muzeum Královského hvozdu. Petr Olivík čtení jmen popisuje následujícími slovy: “Do akce se díky vstřícnosti ředitelů a učitelů zapojily obě základní školy v Nýrsku. Žáci četli i opakovaně a ze čtení se díky tomu opravdu podařilo udělat maraton. Akce zaujala i okolo jdoucí, kteří se také přidávali ke čtení. Někteří přihlížející jen těžko skrývali dojetí a omlouvali se ze čtení kvůli rozrušení.”
V Havlíčkově Brodě se již tradičně četlo na Havlíčkově náměstí a letošní čtení bylo doprovozeno malou výstavou o židovských památkách na Halvíčkobrodsku: “Doplnění akce o malou výstavu se osvědčilo - poutalo více zájemců z řady veřejnosti,” dodává Alena Jindrová z Muzea v Havlíčkově brodě.
V Olomouci se letos četla jména obětí již poněkolikáté. Primátor města Olomouc Mirek Žbánek před čtením připomněl význam této ojedinělé akce. „Známe čísla o počtech obětí holocaustu. Čísla jsou ale chladná a bezejmenná,“ uvedl. „Jsem proto vděčný za ústřední myšlenku této veřejné vzpomínky. Každý jeden zavražděný muž, žena a dítě měli svá jména, své velké i malé touhy, a především své právo na život. Toto vše jim nacističtí vrazi upírali tak, že jim ta jména vzali a nahradili je číslem. Proto jim tato jména dnes symbolicky vracíme. Pokusme se tedy čtením jmen obětí holokaustu vrátit ztracené lidské bytosti zpět mezi nás, do našich srdcí a vědomí.“
- Michal Folta: Čtením jmen vraceli Olomoučané oběti holokaustu zpět do našeho společenství. Statutární město Olomouc, 2. května 2019
- Čtením jmen vraceli Olomoučané oběti holokaustu do života. hanackyvecernik.cz, 3. května 2019
I Lipník nad Bečvou se letos ke čtení jmen připojil již podruhé. Čtení se zde zúčastnili převážně žáci místních škol. Po skončení čtení byl promítán film Sofiina volba. Účastníci čtení též měli možnost prohlédnout si stálou expozici věnovanou lipenským Židům.
Dalším městem, kde se čtení konalo letos poprvé, byl Prostějov. Organizace se ujalo Muzeum a galerie v Prostějově, spolek Hanácký Jeruzalém a město Prostějov. “Moc mile mě překvapila odezva lidí, kteří děkovali, že se akce konala a taky zájem studentů číst vícekrát. Měla jsem obavu, aby se nám ke konci nezmenšoval okruh čtenářů, ale na vydání seznamů jsem měla takovou frontu, že mě to moc mile překvapilo,” popisuje atmosféru v Prostějově paní Alena Zatloukalová z Muzea a galerie v Prostějově.
V Brně se četlo na Moravském náměstí za účasti představitelů města, židovské obce a Muzea romské kultury. “Domníváme se, že letošní ročník navštívil největší počet zájemců za dobu konání v Brně. Mohlo to být způsobeno i tím, že letos pozvánku na tuto akci odvysílal i Český rozhlas Brno,” popisuje letošní čtení Jitka Králová z brněnské židovské obce.
K dalším nově zapojeným městům patří v letošním roce Mikulov. “Akce byla pro nás zcela nová, ačkoliv proběhla bez potíží, objevili jsme samozřejmě řadu věcí, které nefungovaly tak, jak jsme si představovali a z nichž si budeme muset vzít poučení pro případnou účast v dalších ročnících. Příště budeme muset určitě aktivně zapojit školy, neboť v letošním roce se nám přes oslovení ředitelů a učitelů nepodařilo školy na akci přilákat. Pokud se budeme akce účastnit i v dalších letech, rádi bychom už předem zapojili žáky např. tím, že se pokusí sami v různých databázích vyhledat jména obětí holocaustu z našeho města,” popisuje své první zkušenosti s pořádáním Josef Šuba z Muzea v Mikulově.
I v Karlových Varech se letos četlo poprvé a organizace se chopila Židovské obec Karlovy Vary: “Samotnému čtení jmen předcházelo tematické hudební vystoupení studentů Střední pedagogické školy, gymnázia a VOŠ Karlovy Vary, které přilákalo velký počet kolemjdoucích. Po vystoupení následoval projev předsedy ŽOKV a primátorky města Karlovy Vary, po kterém následovalo samotné čtení jmen obětí holocaustu. Před podiem byly vystaveny panely s šesti medailonky pamětníků - přeživších šoa. Za tři dny po té, tedy 6. května, proběhla v karlovarském kině Drahomíra beseda s pamětnicí holocaustu,” popisuje akci ve městě Lukáš Květoň z karlovarské židovské obce.
- Petr Kozohorský: Nepřežili hrůzy holocaustu, ve Varech poprvé veřejně zněla jejich jména. iDNES.cz, 2. května 2019
- Ivana Sedláčková, Naďa Krásná: Do veřejného čtení jmen obětí holocaustu se poprvé zapojily také Karlovy Vary. Český rozhlas Karlovy Vary, 3. května 2019
Ústí nad Labem se četlo již po několikáté a akce se tam pomalu dostává do povědomí lidí: “Ústí je velmi specifické město. Dáno složením obyvatelstva, vzdělanostním potenciálem. Oslovit Ústečany dá hodně práce, ale nám se daří rok od roku po malých krůčkách dostávat tuto akci do podvědomí. Lidé přibývají. Někteří přicházejí cíleně, někteří náhodně. Vše klaplo k naší spokojenosti. Pro příští rok máme přislíbenu spolupráci s novým partnerem - s Filosofickou fakultou UJEP. Tam vidíme potenciál k oslovení studentů a pedagogů UJEP,” popisuje místní situaci pedagožka Jindřiška Waňková.
Posledním nově zapojeným letošním městem jsou Teplice: “Osvědčila se spolupráce obou spolků (pozn.:Ulpan Teplice a SAYFY z.s.), které se na organizaci podílely. Zklamáni jsme byli z nezájmu základních a středních škol, které jsme emailem vyzvali k účasti na akci,” popisuje první ročník Robert Appel ze spolku Ulpan Teplice.
V Liberci se letos nečetlo na náměstí, ale před Městskou knihovnou. Do čtení se zapojili jak představitelé města i kraje a také studenti. “Napříště bychom potřebovali nějaké dobrovolníky, dělat to celé sama je velmi obtížné,” popisuje zákulisí organizace Lea Květ ze Židovské obce Liberec.
- Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa 2019. liberec.cz, 2. května 2019
- Lucie Fürstová: Jména obětí holokaustu četli ve 21 českých městech – i v Liberci. Český rozhlas Liberec, 3. května 2019
V Ústí nad Orlicí letos proběhl již druhý ročník veřejného čtení. Akce se zatím potýká s malým zájmem ze stran veřejnosti. V knihovně se však nevzdávají: “Určitě budeme pokračovat, musíme ten nezájem veřejnosti prolomit…” říká Jana Kalousková z Městské knihovny v Ústí nad Orlicí.
Děkujeme všem, kdo se do čtení jmen obětí holocaustu zapojili. Příští rok se bude Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa konat 21. dubna. Již nyní máme přislíbenou účast i dalších měst, která se ke čtení jmen nestihla letos zapojit. Děkujeme též za finanční podporu Nadačnímu fondu obětem holocaustu a dalším partnerům, kteří se na realizaci akce podílejí. Stejně tak všem regionálním partnerům a dobrovolníkům, bez jejichž obětavé práce by se akce nemohla konat v tolika městech a krajích napříč Českou republikou.
Partneři akce:
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?