Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2020
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu v době karantény
Podobně jako v Izraeli a mnoha dalších státech si každoročním veřejným čtením jmen na náměstích českých měst připomínáme oběti holocaustu. Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa - mělo letos proběhnout v úterý 21. dubna už po patnácté, a to hned ve 28 městech České republiky. Letos se poprvé měla připojit Bechyně, České Budějovice, Čáslav, Choceň, Jevíčko, Poděbrady, Říčany a Žamberk.
V souvislosti s karanténními opatřeními kvůli nemoci covid-19 se však čtení jmen nemohlo konat ve veřejném prostoru. Zároveň jsme ale nechtěli připomínku bez náhrady zrušit. Nejenom proto, že by se tím porušila tradice, ale navíc si myslíme, že je důležité nevinné oběti nacistického rasového pronásledování připomenout i v tak složité době jako je naše současná. Zrušení veřejného čtení jmen v roce 2020 by také znamenalo zahodit téměř půlroční úsilí týmů organizátorů z 28 měst, která se do příprav zapojila.
Když se na začátku března začala situace kolem koronaviru zhoršovat, začali jsme přemýšlet o tom, jak bude možné zorganizovat tuto akci i v podmínkách, kdy je shromažďování na veřejnosti zakázáno. Rozhodli jsme se k odvážnému kroku: přesunout čtení jmen obětí holocaustu do virtuálního prostoru na internetu a sociálních sítích.
Nebyl to vůbec jednoduchý úkol. Přípravu veřejného čtení na náměstích vystřídalo hledání technického řešení kontinuálního virtuálního čtení a jeho streamování na naše webové stránky. Hledali jsme způsob jak zajistit plynulost čtení. Proto každý z účastníků absolvoval jakousi generální zkoušku, při které se ověřovala kvalita spojení. Bylo potřeba najít nejvhodnější způsob, jak si budou účastníci předávat slovo, zajistit alespoň základní zpracování zaslaných videí, vytvořit scénář vlastního čtení. Vše se nakonec vydařilo a byli jsme až překvapeni, kolik lidí se ke čtení aktivně připojilo.
Jak jsme četli virtuálně
Jádrem akce zůstal maraton čtení jmen, tentokrát však ve virtuálním prostoru, do kterého se mohli připojit předem přihlášení zájemci o čtení a v úterý 21. dubna v rozmezí od 14 do 17 hodin přečíst jména a stručné osudy obětí holocaustu přímo do „éteru“. Nakonec bylo zájemců tolik, že se čtení protáhlo až do 18 hodin. Živě jej bylo možné sledovat na stránkách Institutu Terezínské iniciativy, kam bylo přenášeno. Možnost číst ze svého domova nebo zaměstnání využila i řada zájemců ze zahraničí, kteří by se jinak do čtení jmen v České republice zapojit nemohli – tak se jména četla i ze Slovenska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Velké Británie nebo třeba i ze Spojených států.
Do tohoto živého vysílání byla zařazena také předtočená videa od lidí, kteří měli potíže s připojením on-line, nebo jim tento způsob lépe vyhovoval. Šlo o „čtenáře“ jak z řad veřejnosti, tak představitelů samosprávy, organizací, které se na přípravě akce podílely ve svých městech, muzeí i škol. Videa připravili také velvyslanci USA, Izraele, SRN, Nizozemska, Kanady.
Další možností, jak se mohli lidé zapojit, bylo sdílet krátké video na sociálních sítích s hastagem #ctujmenanajomhasoa a dát jinak najevo, že se ke čtení jmen připojili. Sešlo se tak mnoho zajímavých příspěvků z různých koutů České republiky – jména se četla i v Sokolově, v Třebíči, Brně, Ústí nad Labem, Žlutavě, Sušici, Luhačovicích, ale třeba i v Národní knihovně ČR.
K tomu, aby se virtuální čtení jmen obětí podařilo uspořádat a zúčastnilo se ho dost lidí, bylo velmi důležité o akci informovat. Proto jsme věnovali hodně energie propagaci a vyzvali jsme zájemce, aby si jména obětí připomněli v soukromí. Informační brožura, kterou každý rok dostávají lidé, kteří přicházejí číst jména na náměstí českých měst, byla letos vydána v on-line podobě a každý si ji může stáhnout na stránkách Institutu Terezínské iniciativy.
Datum příštího ročníku Jom ha-šoa je 8. dubna 2021 a doufáme, že se budeme moci opět setkat v reálném prostoru ve všech městech, kde se Veřejné čtení jmen obětí holocaustu mělo konat v letošním roce. Velký dík patří všem, kteří se do přípravy čtení a jeho vlastního průběhu zapojili. Společně jsme to zvládli a těšíme se, že příští rok už se setkáme tváří v tvář.
Navzdory karanténě
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu na náměstích českých měst se za 15 let jeho organizování stalo každoroční tradicí. Nedá se říci, že by se člověk na to skutečně těšil, to je těžko představitelné, vzhledem k tomu, že každý z nás přistupuje k mikrofonu a čte jména lidí, jejichž životní cesta končí slovem Zavražděn, Umučena… Ale povznáší nás pocit sounáležitosti mezi lidmi, kteří cítí, že vyslovit a připomenout ta smutná jména je nutné, že to tak má být. Letos tedy nikoliv na náměstí, ale do počítače. Je to trochu neosobní, technické, ale to čtení samo o sobě člověku najednou připadalo ještě závažnější, než dříve.
Chcete vědět, jaké pocity vzbuzoval letošní Jom ha-šoa u lidí, kteří se čtení jmen obětí on-line zúčastnili? Některým z nich jsme položili tuto otázku: Co pro vás letos znamenalo čtení jmen na Jom ha-šoa, které se kvůli kritické situaci kolem nemoci covid 19 odehrávalo prostřednictvím internetu?
J. E. Daniel Meron, velvyslanec státu Izrael
Těší mne, že tato významná iniciativa pokračuje, dokonce i v tak náročné době a za nepříznivých okolností. Právě nyní, v předvečer 75. výročí osvobození Terezínského koncentračního tábora, je naší povinností pamatovat na oběti Šoa a připomínat je ostatním.
J. E. Ayesha Patricia Rekhi, velvyslankyně Kanady
Uprostřed globální pandemie jsme dostali příležitost zúčastnit se čtení jmen on-line a spojit se s tolika jinými lidmi v jejich domovech, abychom vzdali čest památce obětí holocaustu a pokorně ji reflektovali. Společně s manželem a dětmi jsme se usadili v klidu našeho obývacího pokoje v „Canada House“, zapálili jsme svíci, připomněli jsme si nevyslovitelné utrpení a zavázali se k boji proti nenávisti. Byl to hluboký zážitek pro nás všechny.
J. E. Christoph Israng, velvyslanec SRN
Ani pandemie by nás neměla odradit od připomínání nejhoršího zločinu v lidských dějinách. I 75 let po konci druhé světové války musíme udržovat vzpomínku na holocaust a jeho oběti živou. Čtení jmen obětí v rámci Jom ha-šoa je zvláště důležité. Obrací zájem k obětem jako ke skutečným lidským bytostem - a dává každému z nás možnost dnes osobně vystoupit proti zapomnění. Institutu Terezínské iniciativy náleží poděkování za to, že jsme se letos mohli Jom ha-šoa zúčastnit virtuálně.
MUDr. Zdeněk Hřib, primátor Hlavního města Prahy
Vzhledem k tomu, že podstata tohoto čtení tkví v individualizaci obětí holocaustu, tedy že lidé zavraždění totalitním režimem nejsou jen číslo ve statistice, jedná se o sdělení, které není závislé na formě provedení.
Bc. Jiří Štábl, náměstek primátora Teplic
Letošní čtení jsem vnímal ještě emotivněji než dříve. Čtení jmen osob, které přišly o život, mě v této nelehké době přivedlo k zamyšlení, zda jsme schopni si nyní uvědomit skutečné těžkosti, které ti, jejichž jména jsme četli, museli snášet. Budu věřit, že v dalších ročnících si tyto osudy připomeneme společně a s osobní přítomností. Děkuji moc.
PhDr. Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury
Pro mě byla výzva už technická stránka věci, nakonec jsem byla potěšena, že to šlo hladce, pak čtení v roušce znamenalo pro mě přidat na hlase a dělat větší pomlky na nadechnutí, což prospělo důraznosti projevu. Celkově jsem tedy měla možnost i díky sezení v klidu kanceláře celou věc více prožít. Za mě zajímavá zkušenost, čest památce zemřelých.
Zdeněk Bergman, ředitel Gymnázia Teplice
Jsou prostě věci, na které se nesmí nikdy zapomenout. Jsem pyšný na to, že jsem k tomu mohl čtením jmen přispět. A internet je dobré médium k oslovení veřejnosti.
Rudolf Dub, předseda SK Maccabi Olomouc
Gratuluji k premiéře: Výborně udělaný marketing – osvěta, podpůrné programy, Testování – dobře připraveno, Průběh – až na drobné technické obtíže, vše proběhlo, jak má. Děkuji jménem rodiny i ostatních členů SK Maccabi Olomouc.
Jan Roubínek, ředitel Památníku Terezín
Byla to pro mne velká příležitost, jak se alespoň takto čtení jmen obětí Šoa zúčastnit. Upřímně, virtuální prostředí není pro pietní akci takové důležitosti právě nejpříhodnější, ale jinou možnost v současné době nemáme. V Památníku Terezín jsme byli v České republice před lety prvními, kteří začali čtení jmen po vzoru Izraelců pořádat, a letos se u nás mělo toto čtení uskutečnit již potřicáté. Nechtěli jsme ale vzhledem k nouzovému stavu vstupovat do virtuálního prostředí, neboť součástí této dlouhé tradice v Památníku Terezín je samotná návštěva terezínské modlitebny a tu nám bohužel žádný telemost nenahradí. Proto jsem pozvání Institutu Terezínské iniciativy s velkou radostí přijal a nesmírně si ho vážím. Byla to již druhá taková akce, které jsem se v posledních dnech zúčastnil. V neděli 19. dubna jsem byl rovněž organizátory pozván na pietní akt Yom Hashoah ve Hagvura, pořádaný formou telemostu mezi izraelským městem Haifa a židovskými komunitami města Boston v rámci projektu Haifa-Boston Connection. Mělo to svoji nezapomenutelnou atmosféru, kterou nám ovšem nenahradí přímé setkání s lidmi. Proto se už moc těším, až se příští rok opět a ve zdraví při této příležitosti sejdeme na našem tradičním místě v terezínské modlitebně.
Petr Karas, ředitel Lauderových škol v Praze
Čtení jmen na Jom ha-šoa se zúčastňuji řadu let, přivedla mě k tomu spolupráce mezi ITI a Lauderovými školami. Vždy jsem čtení chápal jako důstojnou, přitom nepatetickou připomínku tragédie šoa a všech obětí. Jako škola jsme se museli přesunout do virtuálního prostoru již v březnu, proto mě tolik nepřekvapila myšlenka organizátorů realizovat letošní čtení online. Jsem jim za to vděčný. Považuji nápad na čtení jmen online za skvělý, pevně ale doufám, že příští rok se vrátíme zpět do fyzického světa a při čtení budeme vidět kolem sebe lidi, kteří přišli též uctít památku zavražděných. Nezlehčuji situaci, pandemie je skutečností a mnoho o nemoci nevíme, přesto se domnívám, že si mnohdy působíme více škody než samotný virus. Právě Jom ha-šoa je možností si připomenout, jak vypadají skutečné tragédie, a že slova o tom, že "nyní jsme ve válce", která zaznívají, jen dále devalvují skutečný význam slov.
Věra Roubalová Kostlánová
Obdivovala jsem lidi, kteří to celé organizovali. Doufám, že se díky internetu o Jom ha-Šoa dovědělo více lidí. Jinak to pro mě bylo celé zvláštní. Čtení jmen jsem osobně prožívala podobně jako každý rok na náměstí, ale velmi mi chyběl osobní kontakt a sounáležitost. A to jak s přeživšími, kteří sedávali bohužel v čím dál menším množství na náměstí, tak se všemi ostatními účastníky. Chyběla mi ta fronta milých lidí, potřesení rukou, pozdravy, úsměvy, doteky, popovídání. Letos jsem poprvé přidala ke konci svého čtení moji zavražděnou babičku Sophii Lieben. Jsem velmi ráda, že jsme díky Institutu Terezínské iniciativy drželi tradici, ale doufám, že příští rok si budeme zase blízko i fyzicky.
Ing. Jana Fischerová, CSc., náměstkyně hejtmana kraje Vysočina
Velice jsem ocenila, že ani letos tato akce nebyla přerušena. Uvítala jsem možnost čtení jmen na Jom ha-šoa prostřednictvím internetu, zejména proto, že se jedná už o 15. ročník a bylo přihlášeno 28 měst. V minulém roce jsem se této akce zúčastnila na náměstí Havlíčkova Brodu, organizačně to bylo zajištěno Muzeem Vysočiny Havlíčkův Brod. Vloni jsem měla možnost potkat účastníky této akce přímo v centru našeho města, letos jsem se potkala on-line s lidmi z celého světa, byl to pro mě nový a zajímavý zážitek. Proto chci velmi poděkovat organizátorům akce i za tuto možnost zúčastnit se v době nouzového stavu kvůli Covidu 19. Celá akce proběhla na jedničku! Nesmíme nikdy zapomínat na lidi a jejich rodiny, jejichž osudy byly velmi smutné.....
Jiří Baum
Den holocaustu a hrdinství Jom ha-šoa ve ha-gvura je pro mě velmi osobní událost. Zúčastňuji se pravidelně. V roce 2012 byl v informační brožuře popsán osud mého tatínka, který byl v dubnu 1942 zařazen s mojí babičkou a tetou do transportu do Terezína a dále na východ, kde byli všichni zavražděni. Bylo mi 6 let a za hrdinství pokládám rozhodnutí tatínka přinutit mou nežidovskou maminku k rozvodu, aby nás ochránil. Bylo to nakonec špatné rozhodnutí, nikdo v té době však nemohl tušit, že kdyby zůstal ve smíšeném manželství, mohl se sám také zachránit. Maraton čtení jmen obětí šoa považuji za úžasné propojení lidí, kteří si připomínají jména lidí nesmyslně umučených, ale také cítí, že je třeba i v dnešní době bránit manipulaci a zlu, což je také malé hrdinství. Letošní situaci, kdy jsem se nemohl na náměstí setkat s dcerou a vnučkou, jsme však s manželkou prožili mnohem intenzivněji. Místo povídání s ostatními známými jsme seděli na zahrádce a až do konce sledovali na mobilním telefonu čtení za občasného mrazení v zádech. Děkuji všem, kteří tuto akci zajistili, i těm, kteří se připojili.
- Petr Vodseďálek: Akci neodložili. Jména obětí holocaustu přečetli letos online. Jablonecký deník.cz, 22. dubna 2020
- Jakub Šťástka: Čtení jmen obětí holocaustu se odehraje. Ale jen virtuálně. Kolínksý deník.cz, 21. dubna 2020
- Hana Kratochvílová: Veřejné čtení jmen obětí holocaustu se uskuteční alespoň ve virtuálním prostoru. Kutnohorský deník.cz, 21. dubna 2020
- Eva Svobodová: Veřejní čtení jmen obětí holocaustu letos virtuálně. Radio Proglas, 21. dubna 2020
- Eliška Gáfriková: Terezín, zavražděna. Před vilou Stiassni zazněla jména obětí holocaustu. Brněnský deník.cz, 21. dubna 2020
- Štěpánka Saadouni: Vzpomínka jinak: jména obětí holocaustu se letos budou číst jen na webu. Havlíčkobrodský deník.cz, 21. dubna 2020
- Dominika Glaserová: Jom ha-šoa on-line. Jména obětí holocaustu si letos lidé připomínají virtuálně, ČT24.cz, 21. dubna 2020
- Michal Sobecký: Na oběti holokaustu se nezapomnělo, jejich jména se budou číst na síti. Večerníkpv.cz, 20. dubna 2020
- Zuzana Schreiberová: Tváří letošního čtení jmenobětí holocaustu je německy mluvící Židovka. migraceonlinec.cz, 20. dubna 2020
Publikace ke stažení (pdf)
Každý rok všichni, kdo přijdou číst jména na náměstí v českých a moravských městech, obdrží také informační brožuru. Letos si ji můžete stráhnout zde:
Na vydání publikace se finančně podílela Nadace Židovské obce v Praze.
Záštitu nad letošním ročníkem přijal J. E. Daniel Meron, velvyslanec státu Izrael v České republice. Spolu s ním přijali regionální záštity MUDr. Zdeněk Hřib, primátor hl. města Prahy, Ing. Pavel Houdek, starosta města Bechyně, JUDr. Markéta Vaňková, primátorka města Brna, JUDr. Vlastislav Málek, starosta města Čáslav, Rada města České Budějovice, Ing. Jana Fisherova, CSc., náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina, Rudolf Beran, radní města Jevíčko, Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, primátorka Statutárního města Karlovy Vary, Město Kutná Hora, Město Lipník nad Bečvou, Město Mikulov, Soňa Hladíková, místostarostka města Nýrsko, Mgr. Miroslav Žbánek, MPA, primátor statutárního města Olomouce, Martin Baxa, primátor města Plzeň, Mgr. František Jura, primátor města Prostějova, Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Statutární město Teplice, Petr Hájek, starosta města Ústí nad Orlicí.
Původně plánovaná místa a časy čtení:
- Bechyně: 14:00 – 14:45, v parčíku před židovským hřbitovem, ulice Michalská
- Brno: 14:00 – 17:00, Moravské náměstí před Místodržitelským palácem
- Čáslav: 14:00 – 16:00, Kostelní náměstí (u pomníku Matouše Ulického)
- České Budějovice: 14:00, náměstí Přemysla Otakara II.
- Havlíčkův Brod: 14:00 – 15:00, Havlíčkovo náměstí
- Choceň: 14:00 – 15:00, prostranství za choceňským zámkem
- Jevíčko: 14 :00 – 15:00, Palackého náměstí
- Karlovy Vary: 14:00 – 16:00, před Hlavní poštou na třídě T.G.M.
- Klatovy: 14:00 – 15:00,u pomníku obětem holocaustu (na souběhu ulic Randova a Denisova)
- Kolín: 14:00 – 16:00, Karlovo náměstí
- Kutná Hora: 14:00 – 15:00, před Spolkovým domem v Kutné Hoře
- Liberec: 14:00 – 15:00, před Krajskou vědeckou knihovnou (Rumjancevova 1362, Liberec 1)
- Lipník nad Bečvou: 14:00 – 14:45, kostel Církve československé husitské - bývalá synagoga
- Mělník: 14:00 – 15:00, v parku u chrámu sv. Petra a Pavla
- Mikulov: 14:00 – 15:00, zámek Mikulov
- Nýrsko: 14:00 – 15:00, na náměstí před Městskou knihovnou
- Olomouc: 14:00 – 16:00, Horní náměstí
- Plzeň: 14:00 – 15:00, Smetanovy sady, U Branky
- Poděbrady: 14:00 – 14:45 hodin, Památník obětem holocaustu v Husově ulici před evangelickým kostelem
- Praha: 14:00 – 17:00, náměstí Jiřího z Poděbrad
- Prostějov: 14:00 – 15:30, Před budovou muzea, nám. T. G. Masaryka 2
- Říčany: 14:00 – 15:00, Masarykově náměstí 83/1 na prostranství před budovou Staré radnice před pamětní deskou obětem holocaustu
- Sedlčany: 14:00 – 15:00, náměstí T. G. Masaryka
- Sušice: 14:00 – 15:00, náměstí Svobody
- Teplice: 14:00 – 15:30, Mírové náměstí
- Ústí nad Labem: 14:00 – 15:30, piazzetta před Hraničářem
- Ústí nad Orlicí: 14:00 – 15:00, před Městskou knihovnou Ústí nad Orlicí, Příkopy 376
- Žamberk: 14:00 – 15:30, Masarykovo náměstí
📚 Vzdělávat. ✊ Podporovat. 🔁 Opakovat.
Je vám mezi 16 a 26 lety a chcete se stát součástí celosvětové sítě mladých lidí, kteří se zapojují do akce? Chcete zvýšit povědomí o nebezpečí předsudků, diskriminace, rasismu a antisemitismu?
Připojte se k Anne Frank Youth Network a staňte se členem globálního společenství!
Všechny aktivity, inspirované deníkem Anny Frankové a jejím životním příběhem, mají za cíl zvyšovat informovanost, zvyšovat aktivní občanství, podporovat dialog a demokratické hodnoty v dnešní době. Společně se svými vrstevníky pozitivně přispějete společnosti a své komunitě!
Do našeho plánovaného semináře pro učitele s workshopem se nám podařilo zařadit více do programu! Rozhodli jsme se zařadit perspektivu z pohledu mládeže. Můžete tedy sebou vzít i aktivního studenta, který má potenciál se zapojit ve vzdělávání. Pro studenta je seminář hrazen z grantu. Poprosíme vyplnit pro něj také přihlášku.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)