Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2021
Podruhé on-line
8. dubna proběhl další ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu ve virtuálním prostoru. Už 16 let se touto akcí připojujeme k uctění památky hrdinů a obětí holocaustu, která nese název Jom ha-šoa ve ha gvura (Den holocaustu a hrdinství) a upomíná na den zahájení povstání židovských vězňů nacistického ghetta ve Varšavě. „Jejich hrdinství a odvaha hájit právo na důstojnost nejen svou, ale i všech dalších utlačovaných a ponižovaných, je pro nás dodnes inspirací. Aktivně a veřejně se připojujeme k připomínce nevinných lidí - obětí holocaustu, vyslovujeme nahlas jejich jména a tvoříme jim tak kdesi v éteru symbolické náhrobky a pomníky,“ řekla v úvodní řeči ředitelka Institutu Terezínské iniciativy (ITI) Tereza Štěpková.
Již deset let se na základě iniciativy České unie židovské mládeže čtou také jména romských obětí nacismu. „Stejně jako v počátcích akce bylo cílem přispět k boji proti antisemitismu, cílem připojení jmen romských obětí bylo a je přispět k uznání skutečnosti rasového pronásledování Romů během druhé světové války a přijetí genocidy Romů za součást dějin holocaustu, a také boje proti anticiganismu. Tím i ke zlepšení postavení dodnes diskriminovaných Romů v současné společnosti,“ uvedla dále T. Štěpková.
V Izraeli právě probíhá יום הזיכרון לשואה ולגבורה Den připomínky holocaustu a hrdinství. Jsem rád, že se k tomuto významnému izraelskému dni připojují i mnozí z Vás čtením jmen židovských, ale i romských obětí. Proto i já #ctujmenanajomhasoa pic.twitter.com/aws3bXLzDF
— Robert Řehák (@Robert_Rehak) April 7, 2021
Stream čtení jmen trval bezmála 4 a půl hodiny
Stejně jako v loňském roce zasáhla do realizace akce pandemie koronaviru a s ní spojená protiepidemiologická opatření. Již podruhé se proto připomínka obětí nacistické rasové perzekuce za druhé světové války nekonala ve veřejném prostoru, ale pouze ve virtuálním světě.
Na rozdíl od loňského roku jsme se ale na tuto situaci měli čas lépe připravit. Letošní ročník jsme tak již téměř od začátku připravovali na virtuální podobu. Sice jsme se nemohli potkat osobně, ale na druhou stranu se mohli do čtení jmen aktivně zapojit i lidé žijící v zahraničí – nejen z okolních evropských států, ale i ze zámoří – z Kanady či Spojených států. Převážně se jednalo o členy rodin, které mají kořeny v České republice a měli tak příležitost zapojit se do připomínky právě tady v Česku.
Letošní čtení jmen se konalo pod záštitou J. E. Daniela Merona, velvyslance Státu Izrael v České republice, MUDr. Zdeňka Hřiba, primátora hl. města Prahy, a Mgr. Tomáše Petříčka, Ph.D., ministra zahraničních věcí ČR, a za podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.
Účastníci se mohli připojit třemi způsoby. Předem registrovaní zájemci se připojovali do čtení v reálném čase a toto čtení bylo streamováno na našem facebooku. Dále se bylo možné k akci připojit také tím, že zájemci předtočili video nebo audio, které nám poslali předem a my tyto nahrávky zařadili na začátek a na konec živého čtení. Bylo také možno sdílet svůj příspěvek přímo na své sociální sítě, a to s hashtagem #ctujmenanajomhasoa či sledovat stream vysílání a věnovat obětem nacistického bezpráví tichou vzpomínku v soukromí.
Pro účastníky Jom ha-šoa byly v ITI připraveny seznamy jmen, která pak přečetli, ale měli také možnost sestavit si vlastní seznam, často ze členů vlastních rodin. Této možnosti využilo letos 20 % účastníků. Dalších 30 % lidí si přálo číst umučené obyvatele města, v němž žijí nebo k němu mají bližší vztah. Zaznívala tak jména mnoha židovských obětí, ale například také romských dětí narozených v Letech u Písku, které se nedožily více než několika měsíců.
Ke čtení se také připojili zaměstnanci Muzea romské kultury i zástupci různých organizací, knihoven a samospráv, které by se za normálních okolností podíleli na čtení jmen ve svých městech. Jména obětí četli také velvyslanci Izraele, Německa, Francie, Norska, Rakouska, Slovenska, Irska či Řecka, stejně jako významní představitelé kulturního, vědeckého a společenského života, zástupci přeživších holocaustu a jejich potomci, celé školní skupiny i se svými pedagogy a v neposlední řadě také široká veřejnost.
I v tomto roce se zúčastnili zaměstnanci německého velvyslanectví Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Čtení si můžete poslechnout dnes od 14:00 do17:00 na https://t.co/qcH5IFe7BI nebo https://t.co/i9VOs4NVcM. pic.twitter.com/W5c24nZcYW
— Christoph Israng (@velvyslanec_SRN) April 8, 2021
Doba bohužel nepřála ani doprovodným programům, které se v řadě míst pravidelně konají. Ale i přes to se podařilo připravit výstavu ve venkovních prostorách knihovny v Poděbradech, připomínající osudy poděbradských židů, kterou lze shlédnout až do 7. května. Již 6. dubna měli zájemci možnost poslechnout si online přednášku rabína Davida Maxi „Holokaust z pohledu českého rabína a výzvy pro dnešek“. V návaznosti na Jom ha-šoa budou v Kolíně a v Liberci položeny nové Stolpersteiny.
- Pozvánka na výstavu Krutý osud židovských rodin v Poděbradech:
- K Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu se již od roku 2018 přidává i město Mělník. Regionální muzeum Mělník připravilo letos videopřednášku svého historika Lukáše Snopka o obraze Mělnická synagoga, který má ve svých sbírkách:
Čtení bylo pro mnohé velmi emocionální zkušenost
Řada účastníků nám poslala své dojmy a názory na letošní Jom ha-Šoa, což nás velmi potěšilo. Například americká novinářka Helen Epstein napsala: „Čtení jmen je pro mne velmi emocionální zkušenost, obzvlášť mě dojaly děti, když četly své seznamy… Budu šťastná, když vám příští rok pomohu s publicitou této události a budu ji sdílet na mé FB stránce.“ Emoce dávali najevo i další účastníci čtení, některé přemohl pláč, takže vybraná jména sotva dočetli. Norský velvyslanec Robert Kvile napsal, že si velmi váží toho, že do svého seznamu mohl přidat i jména manželů Emy a Artura Melicharových, prvních vlastníků vily, která je nyní rezidencí norského velvyslanectví v Praze.
Poslanec a primátor města Plzně Martin Baxa poděkoval ITI za organizaci Veřejného čtení. „A současně bych Vám rád napsal, že Vám držím palce ve sporu se správní radou ITI ohledně společného čtení jmen romských a židovských obětí šoa. Vím od Moniky Stehlíkové, jak je to obtížné, a já jsem přesvědčen, že bojujete za správnou věc.“
Publicistka Agáta Pilátová v reakci na Jom ha-Šoa napsala: „Nesnášenlivost, xenofobie, antisemitismus jsou bohužel mezi námi stále latentně přítomny, musíme být připraveni jim čelit. Ten, kdo před lety navrhl onen zdánlivě prostý, ve skutečnosti však velice výmluvný a naléhavý způsob připomenutí děsivosti holocaustu, to vymyslel skvěle.“ Sebereflexi nad událostmi 2. světové války vyjádřil velvyslanec SRN Christoph Israng: „Zejména my Němci máme povinnost připomínat Holocaust a jeho oběti. Velký význam má přitom veřejné čtení jmen obětí holocaustu v rámci Jom ha-šoa. Oběti totiž ukazuje jako lidi - a každý z nás tak má možnost osobně něco udělat proti zapomnění… "
Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů zapojil do čtení své děti a společně začali v databázi hledat příbuzné rodinného kamaráda, přeživšího. „Představovali jsme si, že pokud známe poměrně neobvyklé příjmení a místo bydliště, poznáme členy jeho rodiny, avšak k našemu překvapení jich mezi oběťmi byly desítky až stovky. Také různé varianty jmen, jak v databázi obětí, tak v rodinných rodokmenech, vzbudily řadu zajímavých otázek. Akci tedy považuji za cennou nejen v jejím pietním rozměru, ale též jako impuls: ukotvilo a soustředilo to zájem mých dětí, ale nakonec i širší rodiny.
Paní Lucie Prokešová z Gymnázia B. Hrabala v Nymburku je jednou z učitelek, které se zúčastňují seminářů pořádaných Institutem Terezínské iniciativy. Se svými žáky se věnuje problematice holocaustu a dějinám Židů v Nymburku. Velkou skupinu studentů získala i pro čtení jmen obětí na Jom ha-Šoa. „Velice si vážíme možnosti se zapojit a přispět k tomu, aby se nezapomnělo na více než sedmdesát nevinných nymburských obětí holocaustu,“ napsala paní Prokešová na web školy a dodala: „V příštím roce Jom ha-šoa připadá na 28. dubna. Bude nám ctí se opět připojit.“
„Byl to velmi emocionální moment, když jsem četl krátký seznam jmen obětí a moje myšlenky byly s nimi a jejich rodinami,“ napsal řecký velvyslanec Athanassios Paressoglou. „Šlo o lidi, kteří žili před 70 lety a z jejichž rodiny často nezbyl ani jediný člen, který by na ně mohl vzpomínat. Díky vaší iniciativě můžeme přečíst jejich jména a uchovat tak vzpomínku na ně živou.“
Jak to bude příští rok
A jak bude čtení jmen probíhat příští rok? Těžko v tuto chvíli soudit, ale rádi bychom některé prvky z online čtení zachovali do budoucna, abychom dali i lidem žijícím v zahraničí možnost aktivně se zapojit do dění tady u nás. Někteří se v tomto smyslu také vyjádřili: „Samotnou mě trochu zaskočilo, jak to vlastně pro mě bylo těžké, ale jsem vám vděčná za ten zážitek,“ napsala z Kanady Rita McLeodová. „Je smutné, že se akce nemohla konat v reálu, ale na druhou stranu to umožnilo mnoha lidem, jako např. mně, se zúčastnit. Doufejme, že příští rok už bude normálnější, ale přimlouvala bych se za to, abyste on-line formát příští rok také zachovali,“ dodala.
A kdo dál se připojil na svých sociálních sítích?
- Městské muzeum Bechyně:
- Sedlčany a Kosova Hora:
- Město Poděbrady:
- Město Kolín:
- Muzeum v Luhačovicích:
Jom ha-šoa v Luhačovicích. muzeum-zlin.cz
- Sirkus - Sušice:
- Filozofická fakulta UJEP:
- Základní škola ve Vlašimi:
- Centrum kultury a vzdělávání Blatná:
- Vila Löw-Beer v Brně:
- Spolek Přátelé vily Stiassni v Brně:
Zobrazit příspěvek na Instagramu
- Město Mikulov:
- Muzeum regionu Boskovicka a Kulturní zařízení města Boskovice:
- Břeclav:
- Lipník nad Bečvou:
Synagoga Maribor:
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2021 v médiích:
Lidé čtením jmen připomněli oběti holokaustu. České noviny.cz, 8. dubna 2021
Tereza Štěpková: Ke sporům o veřejné čtení jmen obětí holocaustu. A2larm, 6. dubna 2021
Doprovodný program - podruhé on-line
Holokaust z pohledu českého rabína a výzvy pro dnešek
7. dubna, 18.00, online
Přednáška českého rabína Davida Maxy je osobním svědectvím mladého člověka, syna přeživšího holokaustu, kterého objevování židovské identity přivedlo až k povolání rabína. Zabývá se dopadem holokaustu na českou židovskou komunitu z demografického, společenského, psychologického a náboženského hlediska. David Maxa se narodil v roce 1990 a vyrůstal v Praze. Po studiích judaistiky a religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy mezi lety 2010 - 2014 byl přijat na rabínský seminář Abraham Geiger College na Univerzitě v Postupimi. Během svých studiích žil jeden rok v Izraeli a pracoval v židovských komunitách v USA a Spojeném království. Na podzim roku 2020 obdržel rabínskou ordinaci a byl jmenován rabínem pro progresivní judaismus ve Federaci židovských obcí, v rámci které působí jako rabín židovských obcí v Liberci a Děčíně, a je rabínem progresivní židovské komunity Ec chajim v Praze.
K přihlášení prosím využijte formulář https://1url.cz/@diskusesrabinem
Liberec
V návaznosti na letošní Jom ha-šoa budou v kvěrnu v Liberci položeny dva nové Stolpersteine, a to pro Gustava a Marianne Glaessnerovi, na adrese Masarykova 18, Liberec.
Poděbrady
Krutý osud židovských rodin v Poděbradech
8. dubna – 8. května 2021
Výstava proběhne od 8. 4. do 8. 5. ve venkovním atriu městské knihovny. Na 16 panelech si budou moci návštěvníci přečíst dochované informace o pohnutých osudech některých poděbradských židovských rodin a prohlédnout si jejich fotografie. Použité materiály se dlouhá léta ukrývaly v archivu Polabského muzea v unikátním strojopisu, jehož autor Jaroslav Piroutek jej napsal v roce 1965.
Výstava by nám měla připomenout lidi, kteří žili ve stejném městě jako my, procházeli se stejnými ulicemi a měli stejné radosti a starosti jako my. Všichni žili normální život do té doby, než přišla okupace, jejich deportace a smrt. Na jejich krutý osud bychom nikdy neměli zapomenout a jejich odkaz bychom si měli trvale připomínat. A právě to je hlavním smyslem celé této akce.
Kolín
I v letošním roce se předpokládá pokládání dalších 7 stolpersteinů, ale dosud není potvrzeno dodání kamenů panem Demnigem k datu konání Jom ha-šoa.
Letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocasutu - Jom ha-šoa finančně podpořil:
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.