Regionální partneři a organizátoři Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
K Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se město Kolín poprvé připojilo již v roce 2015, kdy bylo vedení města osloveno Institutem terezínské iniciativy. Od té doby si každoročně na Karlově náměstí před budovou radnice kolínští občané, žáci a studenti připomínají veřejným čtením jmen obětí holocaustu hrůzy druhé světové války, kdy třemi transporty zmizelo přes 2200 občanů z Kolína a z kolínského oberlandrátu.
Většinou je tato akce spojována s dalšími doprovodnými aktivitami – vystavováním dětských prací na téma šoa, pokládáním stolpersteinů, kterých má v současné době Kolín již 66 a také s vernisážemi výstav v kolínské synagoze na nejrůznější témata ze života kolínské židovské komunity. Ta patřila k největším v Čechách.
Jména obětí se v Kolíně četla v letech:
Městská knihovna v Kutné Hoře
Městská knihovna Kutná Hora je veřejnou univerzální knihovnou s více než 170 letou tradicí a je příspěvkovou organizací města Kutná Hora. Své služby poskytuje v hlavní budově knihovny v Husově ulici a ve třech pobočkách – Kaňk, Malín a sídliště Šipší.
Základní ambicí naší knihovny je být neutrálním, dobře dostupným, kultivovaným a bezpečným místem ke čtení, vzdělávání, zábavě i inspiraci pro každého.
Kromě výpůjčních a informačních služeb nabízíme našim čtenářům a návštěvníkům nejen přívětivý prostor pro trávení času a možnost komunitního setkávání či kurzů, ale také vzdělávací a kulturní akce, v nichž klademe důraz na kvalitu a pečlivou přípravu. Koncepčně pracujeme s dětmi a seniory, vytváříme prostor pro rodiny s dětmi a výrazně se zaměřujeme na služby pro zrakově a mentálně handicapované. Jsme knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí a staráme se o více než 170 obecních knihoven.
Budova Městské knihovny v Kutné Hoře
Židovskou otázku jako kulturně-společenské téma k zamyšlení a apelu jsme si v Kutné Hoře začali silněji připomínat od roku 2005, kdy byl před místní židovskou synagogu instalován památník obětem holocaustu. Židovská komunita v Kutné Hoře byla odsunem značně postižena a po 2. světové válce zde židovská obec, i vinou smutné bilance přeživších, již nikdy nebyla obnovena. Bylo třeba, aby se připomínky tohoto období Kutné Hory a kutnohorských obětí chopil někdo jiný.
V prvních letech (2014-2015) bylo pořadatelem akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa město Kutná Hora. Od roku 2016 převzala hlavní pořadatelskou roli naše knihovna, což bylo přirozeným vyústěním realizovaných aktivit, které připomínaly nejen události 2. světové války či židovské pogromy, ale i osobnosti, kterým se podařilo hrůzy koncentračních táborů přežít, lidí, kteří by své vzpomínky na „šoa“ předávali následujícím generacím. Dalším impulsem pro převzetí akce Jom ha-Šoa knihovnou byla také naše systematická spolupráce se studenty a mladými lidmi obecně, neboť informovanost a pochopení tématu mladými lidmi je pro budoucnost zcela zásadní.
Dagmar Lieblová, kutnohorská rodačka a dlouholetá předsedkyně Terezínské iniciaitivy
V rámci programu nabízíme našim návštěvníkům možnost diskutovat o důležitých meznících našeho života, o propojení se současným děním ve společnosti a poskytujeme prostor, ve kterém se mohou setkávat příslušníci menšin s většinovou společností, aby se pokusili překonávat kulturní a národnostní rozdíly.
Jednotlivé ročníky vzpomínkové akce pracují vždy s konkrétními tématy. Tato témata jsou inspirací pro náš doprovodný program - např. výstavu literárních a výtvarných prací, se kterými se žáci kutnohorských škol zúčastnili soutěže „Jom ha-šoa“, vyhlašované Institutem Terezínské iniciativy, besedy s tématem holocaustu i setkání s osobnostmi židovské komunity nebo třeba procházku po kutnohorských „Stolpersteine“.
Každoroční zájem kutnohorských středních škol (SPŠ a GJO) připojit se a pomáhat při uctění památky obětí 2. světové války je nedílnou součástí připomínky tehdejších tragických událostí. Neocenitelné jsou také podněty a pomoc ze strany pana Marka Lauermanna, který naší knihovně věnoval své publikace s židovskou tematikou a který si vždy najde čas na besedu se studenty a návštěvníky naší knihovny. Jeho knihy jsou pro nás důležitým pramenem, z něhož čerpáme.
Beseda Marka Lauermanna
Dalším neocenitelným spolupracovníkem je paní Mgr. Jitka Šimková (SPŠ), která se se svými studenty v průběhu let podílela na několika projektech s danou tematikou. Za všechny jmenujme alespoň dva, studentský film „Židé v Kutné Hoře“ a účast v projektu “Školákem ve válečných letech“, který mapoval osudy škol a jejich žáků a studentů v době okupace.
A k aktivnímu připomínání přistupuje i v místě svého bydliště. V listopadu 2019 se s Hlízovským unikátním spolkem připojila k projektu Krokus, který realizuje irská organizace Holocaust Education Trust Ireland ve spolupráci s Oddělením pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, a společně s dětmi z Hlízova a Starého Kolína a dalšími účastníky zasadili na louce mezi oběma obcemi cibulky žlutých krokusů, které symbolizují zmařené dětské životy. Účastníci akce se seznámili s více než 50 osudy obětí holocaustu z Kutnohorska. Seznam jmen dětí zavražděných v době 2. světové války připravila organizátorům akce naše knihovna, která čerpala z archivu Institutu Terezínské iniciativy. Každý z účastníků akce si mohl vybrat jeden z padesáti připravených žlutých lístků se jmény těchto dětských obětí a na jejich památku krokus zasadit. Všichni tak věděli, kterému vyhaslému životu prokazují úctu.
Projekt Krokus
Jitka Dušková
Městská knihovna Kutná Hora
Jména se v Kutné Hoře četla v letech:
Jihočeský kraj
K Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa Bechyně vskočila v minulém roce (tj. v roce 2020) jako benjamínek poprvé a hned na čestné první místo v rámci abecedního seznamu zúčastněných měst! Chtěli jsme se úkolu ujmout důstojně. I přes nepřízeň okolností se povedlo zorganizovat čtení jmen čtyřiceti dvou zahynulých bechyňských židovských občanů ve formě předtočeného videa s krátkým úvodem o historii místní komunity. Další plánovaný program byl vzhledem k okolnostem okleštěn, nicméně se podařilo zapojit žáky místní základní školy. Ti se s tématem seznámili a vytvořili hodnotné koláže, které pak akci doprovázely při prezentaci v místním zpravodaji a dalších médiích.
Rozsah židovské komunity v Bechyni nikdy nebyl tak velký, jako v některých jiných městech, která se akce účastní. Počet těchto obyvatel snad nikdy nepřekročil sto osob a rabín do města pouze dojížděl. Jako připomínka jejich existence ovšem dodnes zůstaly zachovány následující památky: židovský hřbitov ze 17. století s cca dvě stě padesáti náhrobky situovaný u městských hradeb a dále budova bývalé synagogy ze století 19., ve které dnes sídlí Muzeum turistiky (ul. Široká). V sousedních objektech u synagogy byla v posledních letech odkryta nádrž pro obřadní lázeň.
Bývalá synagoga v Bechyni, dnes Muzeum turistiky
Židovský hřbitov v Bechyni
Městské muzeum
Akci v Bechyni organizuje Městské muzeum, které tím tak naplňuje své poslání sloužit veřejnosti mimo jiné jako paměťová instituce, která připomíná často dávno nedotčená témata spojená s místním regionem. S organizací dále pomáhá mateřská instituce muzea, příspěvková organizace Kulturní středisko města Bechyně a záštitu poskytuje zřizovatel Město Bechyně. Impulsem k zapojení se do akce Jom ha-šoa byl též zájem místních badatelů o jmenovaná témata a vydání knihy Obzory ztracených osudů paní Jiřiny Trčkové. V letošním roce se budeme snažit zopakovat čtení jmen a pokračovat tak i přes nepřízeň okolností v započaté tradici. Dále byla realizována výroba pamětní desky se jmény zmíněných zahynulých bechyňských občanů. Tato by měla být v brzké době umístěna v malém parku před židovským hřbitovem. Bližší informace sledujte na webových a na facebookových stránkách muzea.
Budova Městského muzea v Bechyni
Ukázka studentské práce k Veřejnému čtení jmen v Bechyni v roce 2020.
Mgr. Jana Janáčková
správce muzea
Jména obětí se v Bechyni četla v letech:
Plzeňský kraj
K Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se město Sušice poprvé připojilo v roce 2014. Jména zavražděných členů místní židovské komunity si však Sušice připomněla již v roce 2013 v souvislosti s instalací putovní výstavy Západočeského muzea v Plzni „Židovské komunity na Sušicku“ v Sušickém kulturním centru SIRKUS, na jejíž tvorbě se nemalou měrou podíleli mnozí sušičtí pamětníci. Vyjma roku 2014, kdy pietní akt probíhal na starém židovském hřbitově v ulici Na Příkopech, se jména obětí čtou každoročně veřejně před historickou budovou radnice na náměstí Svobody.
Protože je Sušice v této části Pošumaví prozatím jediným městem, které se k Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu připojilo, každoročně jsou připomínáni všichni členové místní židovské náboženské obce, vyjma sušických židovských obyvatel jsou tak vzpomínány oběti šoa z Petrovic u Sušice, Hrádku u Sušice, Žihobec a Velhartic. Již tradičně provází Jom ha-šoa v Sušici bohatý doprovodný program, sestávající zpravidla z čištění doposud položených Stolpersteine, v odpoledních hodinách pak z besed s pamětníky či významnými osobnostmi (určených nejen žákům místních základních a středních škol) a v podvečer z kulturního programu pro širokou veřejnost.
Eva a Sarah Huikari
Eva a Sarah Huikari se dlouhodobě věnují oživení kulturního života Šumavy a Pošumaví. Vedle jiných kulturních aktivit se dlouhodobě věnují pravidelnému připomínání osudů židovských obyvatel této oblasti. Do roku 2020 uspořádaly (ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Sušickým kulturním centrem SIRKUS) již osm ročníků připomínkové akce JOM HA-ŠOA, uskutečněných na památku obětí holocaustu ze Sušice a okolí. Od prvního ročníku se organizátorky snaží kromě samotného veřejného čtení jmen obětí holocaustu uspořádat také řadu doprovodných aktivit, které si kladou za cíl osvětlovat historický kontext událostí druhé světové války, přiblížit tradiční židovskou kulturu, zprostředkovat besedy s pamětníky a otevírat otázky rasismu a xenofobie v současné společnosti.
Sušické kulturní centrum – SIRKUS
Sušické kulturní centrum – SIRKUS je příspěvkovou organizací města Sušice. Organizace poskytuje a zajisˇtˇuje kulturni´, vzdeˇla´vaci´, spolecˇenske´ a volnocˇasove´ sluzˇby pro vsˇechny veˇkove´ kategorie obcˇanu° a na´vsˇteˇvni´ku° meˇsta a jejího okolí. Vizí SIRKUSU je být profesionálním partnerem a zázemím pro všechny tvůrčí a aktivní subjekty nebo jednotlivce působící v Sušici a blízkém okolí. Posláním SIRKUSU je naplňovat znění zřizovací listiny a vytvářet kulturně kvalitní a příjemné místo pro život.
Více na webu kulturasusice.cz
Západočeské muzeum v Plzni / Národopisné muzeum Plzeňska
Národopisné muzeum Plzeňska je pobočkou Západočeského muzea v Plzni, příspěvkové organizace Plzeňského kraje. Vyjma dalších činností, zakotvených ve zřizovací listině muzea, se pracovníci Národopisného muzea Plzeňska dlouhodobě (od roku 2012) věnují dokumentaci památek židovských komunit v Plzeňském kraji, zejména pak v oblasti Šumavy. Bohaté sbírky Národopisného muzea Plzeňska se staly základem pro tvorbu stálé expozice Muzea Dr. Šimona Adlera na Dobré Vodě u Hartmanic, které Západočeské muzeum v Plzni do roku 2015 provozovalo. Do současnosti muzeum realizovalo značné množství putovních výstav a doprovodných programů, věnovaných osudům židovských obyvatel naší země v době předválečné, ale také v letech 1938 - 1945 či v poválečném období. Ve spolupráci s městem Sušice se muzeum aktivně podílí na pokládání Stolpersteine v intravilánu města a současně s tím také na pořádání pietní vzpomínkové akce Jom ha-šoa.
Vice na webu zcm.cz
Jména obětí se v Sušici četla v letech:
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Historie Veřejného čtení jmen - Jom ha-šoa v Ústí nad Labem se začíná psát již v červnu roku 2015. Tehdy se na ZŠ Trmice završila práce na školním projektu Zmizelí Langweilovi. Žáci a učitelé v rámci tohoto projektu pátrali v historii rodiny Langweilovy, která má kořeny v našem regionu, a učili se tak o historii holocaustu. Díky spolupráci s Veřejným sálem Hraničář se na počátku roku 2016 uskutečnila výstava, která představila projekt více veřejnosti. V květnu byla jména Langweilů čtena v Praze při Veřejném čtení jmen a tam se zrodilo odhodlání jej zorganizovat i v Ústí nad Labem.
To první ústecké se tedy odehrálo v roce 2017 a jeho pořadateli byly právě ZŠ Trmice a Veřejný sál Hraničář.
V roce 2019 se k prvním dvěma pořadatelům připojilo Muzeum města Ústí nad Labem a v roce 2020 i Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V tomto týmu pořádáme čtení i v letošním roce. Bohužel se i letos nebude moci odehrát na obvyklém místě - na piazzettě před Hraničářem, kde se odehrálo v předchozích letech díky technické podpoře právě tohoto spolupořadatele. Každoročně zaznívají jména Langweilů i dalších jejich současníků z Ústí nad Labem i nejbližšího regionu, do jejichž životů vstoupila hrůza šoa.
ZŠ Trmice
Jsme středně velikou školou v třítisícovém městě, které sousedí s Ústím nad Labem. Naše žlutooranžová školní budova vítá na okraji města každého, kdo do Trmic přijíždí od severovýchodu. K našim každodenním kulisám patří na straně jedné dva vysoké nepřehlédnutelné komíny trmické teplárny, na straně druhé malebné kopce Českého středohoří s majestátní Milešovkou v pozadí.
V naší škole se učí tři stovky kluků a holek a společně každý den usilujeme o to, aby to bylo učení zábavné, zajímavé a především smysluplné. Chceme být školou, která je dětem užitečná a vybaví je důležitými dovednostmi pro jejich další život. Těžíme hodně ze skutečnosti, že jsou naše děti velmi různorodé a této různosti se snažíme využívat v procesu učení. Dbáme o dobré mezilidské vztahy, o vzájemný respekt a úctu, spolupráci, vzájemnou podporu a pomoc – bez ohledu na to, z jakého kulturního, etnického či sociálního prostředí pocházíme. Komunikace, spolupráce, vzájemná podpora a respekt jsou hodnoty, které jsou pilířem každé civilizované společnosti. Bez nich nemůže být společnost zdravá, soudržná a prosperující. Bez nich může v budoucnu znovu docházet k tomu, že člověk člověka bude ponižovat, týrat, zabíjet – ve jménu zrůdné ideologie sobectví, arogance a moci. Proto je třeba neustále si připomínat hrůzy, k nimž v historii lidské společnosti docházelo, proto je třeba, aby školy nejen předávaly svým žákům poznatky, ale také (a především) kultivovaly hodnoty a postoje demokratické společnosti, proto je třeba jít stále dopředu, ale nezapomínat na to, čím a kudy jsme již prošli.
Veřejný sál Hraničář
Veřejný sál Hraničář je otevřenou platformou propojující současné umění a kulturu s každodenním životem v dynamicky se rozvíjející společnosti. Je prostorem pro kreativní lidi, kteří potřebují reflektovat jak komunitní, tak celospolečenské změny uměleckými prostředky a jsou schopni svým entuziasmem obohacovat veřejný prostor o neotřelé a kvalitní myšlenky. Spolek vnímá současné umění a kulturu jako více než nadstavbu a volnočasovou aktivitu – kulturu a současné umění považuje zejména za prostředek pro rozvoj tvořivosti, osobnostního růstu a objevování nových způsobů komunikace v široké společnosti.
Obsáhlý kulturní program domu je založen na profilaci jednotlivých pravidelných vlastních pořadů tak, aby se návštěvník mohl snáze spolehnout na pravidelnost v termínech a také na kvalitu našeho výběru. Důležitou součástí dramaturgie je spolupráce s dalšími institucemi, školami, spolky a dalšími subjekty, se kterými Hraničář projekty spoluorganizuje, hostuje nebo nabízí pro jejich realizaci své zázemí a zkušenosti. Hraničář se nebojí otevírat kritická témata, která jsou v naší společnosti aktuální. Přesto jasně deklaruje svou politickou nestrannost.
Muzeum města Ústí nad Labem
Muzeum v Ústí nad Labem existuje od roku 1876. Do roku 1901 se o něj staral ústecký Průmyslový spolek, poté ho až do roku 1939 spravovala Muzejní společnost. Od roku 1986 je muzeum podřízeno politické reprezentaci statutárního města Ústí nad Labem, jehož je příspěvkovou organizací. V současné době jsou jeho muzejní sbírky a knižní fondy majetkem města Ústí nad Labem. Muzeum se ve své práci řídí zákonnými předpisy pro správu movitého kulturního dědictví, pro péči o sbírky muzejní povahy a pro veřejné knihovny. V současnosti spravuje cca 200 000 evidenčních čísel muzejních sbírkových předmětů a jejich souborů. Obhospodařuje cca 60 000 knižních jednotek v odborné muzejní knihovně, která má na starost také cca 2000 svazků starých tisků a rukopisů. Sbírky zahrnují i památky na místní židovskou komunitu reprezentované řadou předních rodů, jako byl Petschkové či Weinmannové. Jak počtem, tak kvalitou sbírek patří Muzeum města Ústí nad Labem k nejvýznamnějším regionálním muzejním institucím v České republice.
Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Filozofická fakulta (FF) je univerzitním pracovištěm orientovaným na výuku a vědecký výzkum v humanitních oborech. Ve své činnosti se zaměřuje na původní badatelskou činnost a zároveň se snaží vytvářet podmínky pro co nejširší přístup k vysokoškolskému vzdělání, a to prostřednictvím prezenčního a kombinovaného studia. Posláním FF je především zajištění prezenčního vysokoškolského vzdělávání ve všech stupních studia (Bc., Mgr., Ph.D.). Současnými pracovišti fakulty jsou katedra archivnictví a pomocných věd historických, katedra historie (pod níž spadá Centrum dokumentace a digitalizace kulturního dědictví), katedra filozofie a humanitních studií (pod níž spadá Centrum občanského vzdělávání), katedra politologie, katedra germanistiky (pod níž spadá Metodické centrum CEPRONIV), Ústav slovansko-germánských studií a Jazykové centrum.
FF působí také ve veřejném prostoru realizací putovních výstav či odborných přednášek. Spolupracuje se středními i základními školami a pomáhá tak žákům a studentům osvětlovat historický i celospolečenský kontext mnoha témat, s důrazem na zásadní události 20. století, jejichž důsledky se projevují v každodenním životě regionu severozápadních Čech. FF se tak samozřejmě věnuje i tématu holocaustu a dlouhodobě spolupracuje s Památníkem Terezín.
Jména obětí se v Ústí nad Labem četla v letech:
V souladu s cíly a činností našeho spolku Ulpan Teplice jsme se v roce 2019 poprvé připojili k pořádání Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa.
Teplice byly městem s výraznou židovskou komunitou. První písemná zmínka z roku 1414 v listině Habarta z Habartic připomíná existenci dvou Židů ve městě. V polovině 16. století existovalo v Teplicích již ucelené židovské osídlení, spravované voleným sborem starších v čele s rabínem, židé zde měli svůj hřbitov, synagogu i školu. Největšího rozmachu však židovské osídlení Teplicka dosáhlo v 2. polovině 19. století v souvislosti s rozvojem industrializace regionu a s tím souvisejícího přílivu nových pracovních sil i podnikatelských elit, mezi nimiž byly i celé židovské rodiny.
V Teplicích byla již dříve silná židovská komunita, koncem 19. století byla po Praze dokonce druhou největší v Čechách a až do 30. let 20. století se početně rychle rozrůstala. Tehdy byl podíl židovských obyvatel v Teplicích – Šanově kolem 10 %, tedy něco přes 3000 osob a k říjnu 1938 bylo z 206 průmyslových podniků na Teplicku 88 v majetku Židů.
Členové teplické židovské komunity se řadili spíše k vyšší střední, případně vyšší vrstvě, někteří patřili k nejbohatším obyvatelům města a aktivně se podíleli na politickém a společenském městském životě, byli členy městského a okresního zastupitelstva a působili v různých spolcích. Mezi členy teplické židovské náboženské obce konce 19. století nalezneme obchodníky, advokáty, zlatníky, lékaře, továrníky, bankéře, ale i umělce či spisovatele.
Spolek Ulpan Teplice
Spolek Ulpan Teplice vznikl v září 2008 s cílem:
- sdružovat lidi se zájmem o poznávání a vzdělávání v oblasti judaismu,
- obnovovat židovské tradice a seznamovat veřejnost s těmito tradicemi,
- organizovat výuku hebrejštiny,
- pořádání kulturních a společenských akcí s židovskou tematikou.
Co máme za sebou:
- Pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael pořádáme festival Teplický cimes - DNY ŽIDOVSKÉ KULTURY. Organizujeme kurz hebrejštiny pod vedením rodilého mluvčího.
- V roce 2019 jsme se poprvé připojili k pořádání Veřejného čtení jmen obětí holocaustu u příležitosti Jom ha-šoa.
- Pro širokou veřejnost jsme pořádali oslavu svátků Purim a Chanuka s koncertem klezmerové hudby.
- Spolu se studenty Gymnázia Teplice jsme navštívili terezínskou Malou pevnost, pietní místo na břehu Ohře a další památná místa terezínského ghetta. Dále jsme navštívili koncentrační tábor Dachau.
- Tradicí se staly jarní a podzimní tematické zájezdy za poznáváním židovských památek ve střední Evropě (Maďarsko, Německo, Rakousko, Polsko, Česká republika). Všech těchto akcí se účastní i lidé mimo náš spolek.
- Pravidelně se účastníme koncertů, filmových a odborných seminářů s tematikou související s naší činností.
Jména obětí se v Teplicích četla v letech:
Liberecký kraj
Připojujeme se proto, abychom vrátili jména těm, kterým vše sebrali od majetku, jména atd. až po životy samotné. Aby se nezapomnělo.
Čtení jmen obětí holocaustu před synagogou v Liberci
V Liberci sahá židovské osídlení až do 15. století. I přes různá restriktivní opatření počet židovských obyvatel narůstal, v roce 1889 byla v centru Liberce postavena velká synagoga, vypálená nacisty v listopadu 1938. Před druhou světovou válkou bylo v Liberci registrováno cca 1400 osob židovského původu, z nichž většina zahynula v ghettech a vyhlazovacích táborech. Po válce se z původního počtu vrátilo pouze 37 osob.
Židovská obec Liberec
Dnešní Židovská obec Liberec (ŽOL) zajišťuje pro své členy zejména náboženský život reformního směru, kulturní činnost a jejich sociální potřeby. V rámci své územní působnosti pečuje o kulturní a náboženské památky (synagogu, hřbitov, památník apod.). ŽOL podporuje vzdělávání svých členů v židovských tradicích a přispívá k všeobecnému vzdělání o judaismu a židovské historii, zejména při práci s mládeží (pořádáme přednášky a besedy pro školy v celém Libereckém kraji). ŽOL aktivně vystupuje proti všem projevům antisemitismu, fašismu, nacismu, rasismu, xenofobie, proti jakékoliv diskriminaci a chrání památku židovských obětí. Hlavním cílem ŽOL je péče o starší členy a ostatní přeživší holocaustu. Více informací na www.kehila-liberec.cz.
Interiér liberecné synagogy
Jména obětí se v Liberci četla v letech:
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Olomoucký kraj
Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa se bude Muzeum a galerie v Prostějově účastnit už potřetí. První ročník se konal v roce 2019 před budovou muzea v centru města, ve spolupráci se Statutárním městem Prostějov a spolkem Hanácký Jeruzalém. Do čtení se tehdy zapojila široká veřejnost. Do minulého ročníku bohužel zasáhla pandemie koronaviru, proto jména zavražděných členů místní židovské komunity četli pouze zaměstnanci muzea. Vzpomínka se však symbolicky odehrála v prostorách bývalého židovského domu, galerie Špalíčku, který je součástí muzea. Videozáznam je možné zhlédnout na webových stránkách muzea.
Pro historii města Prostějova má židovská tematika velký význam. V Prostějově se Židé usazovali od roku 1454, kdy byli vyháněni z královských měst. V 18. století tvořili asi třicet procent všech obyvatel Prostějova. Ještě v roce 1921 zde žilo přes 1400 židovských obyvatel. Změna nastala po 2. sv. válce, kdy se Židů do města vrátil jen zlomek. Tento úbytek společně s jejich postupnou emigrací znamenal zánik prostějovské židovské obce. Povědomí o jejich přítomnosti ve městě se postupně vytratilo. Ještě v 80. letech 20. století se zde nacházely pozůstatky po bývalém židovském ghettu, které zde dnes již v tehdejší podobě nenajdeme. Z velké části bylo strženo. Výjimku tvořilo pouze patnáct domů. Jom ha-šoa je tak vzpomínkou na obyvatele, kteří v Prostějově žili, pracovali a považovali ho tímto za svůj domov. Díky této akci chce muzeum veřejnosti připomenout, že město Prostějov bylo s židovskou komunitou neodmyslitelně spojeno.
Muzeum a galerie v Prostějově
I proto se Muzeum a galerie v Prostějově židovského otázce dlouhodobě věnuje. V prostorách někdejšího židovského domu, dnes galerii Špalíček, pravidelně pořádá výstavy s touto tematikou. Nechybí ani dvě stálé židovské expozice - Z prostějovského ghetta a Edmund Husserl. Od roku 2019 si pak připomínáme bývalé židovské sousedy veřejným čtením jejich jmen u příležitosti akce Jom ha-šoa. Minulý rok si návštěvníci mohli prohlédnout výstavu věnovanou barokním synagogám v českých zemích, kde kromě historických fotografií, byly k vidění i vzácné synagogální předměty. Některé, především textilie, měla prostějovská veřejnost možnost vidět vůbec poprvé. Druhá výstava pak do Prostějova přivedla Daniela Merona, velvyslance Státu Izraele v České republice, který se coby vzácný host účastnil vernisáže putovní výstavy s názvem Masaryk a Svatá země.
Budova bývalého židovského domu, Špalíček, archiv MGP
Hlavní budova muzea, čelní pohled, archiv MGP
Muzeum a galerii v Prostějově najdou návštěvníci v renesanční budově staré radnice přímo v srdci Prostějova, na náměstí T. G. Masaryka. Jde o instituci zřizovanou Olomouckým krajem a lze ji charakterizovat jako vlastivědné muzeum se zaměřením na prostějovský region. Nedílnou součástí muzea je také pořádání výstav z různých oborů a výstav umělců regionálního i celostátního významu. Více informací je uvedeno na webu muzea www.muzeumpv.cz a sociálních sítích.
Hanácký Jeruzalém – spolek pro židovské kulturní dědictví v Prostějově
Spolek Hanácký Jeruzalém, založený v roce 2017, je dobrovolnou, nevládní a neziskovou organizací, jež sdružuje občany ČR, kteří chtějí pomáhat pečovat o židovské kulturní dědictví v Prostějově a rozvíjet jeho odkaz i pro budoucnost. Chceme se orientovat na popularizaci významných kapitol historie česko-židovského soužití, které mohou být inspirací pro současnost, a navazování kontaktů s bývalými obyvateli Prostějova či jejich potomky, případně židovskou komunitou obecně. Mezi naše hlavní aktivity patří připomínka osudu početné a významné komunity židovských občanů odsunutých z Prostějova a zavražděných za II. světové války, v období šoa (holocaustu). Naším dlouhodobým cílem je přispět k posílení významu Prostějova jako města s bohatou duchovní a kulturní tradicí.
Proč jsme vznikli?
Jsme přesvědčeni, že židovské společenství tvořilo až do poloviny roku 1942 významnou kulturní, podnikatelskou i společenskou složku života v Prostějově. Z předválečné slávy československého Prostějova těžíme v mnohém dodnes. Všem nám známý pojem „hanácký Jeruzalém“ ztratil mnohé ze svého původního významu, a proto mu chceme dát živý obsah.
Naše aktivity
- přednášková činnost
- Publikační činnost
- Výstavní činnost
- Ukládání Stolpersteine/Kamenů zmizelých
- Organizování pietních setkání při příležitosti připomínky obětí holocaustu
- Organizování vzpomínkových setkání při příležitosti výročí významných osobností židovské historie města Prostějova
- Spoluorganizování akce Jom ha-šoa (ve spolupráci s Muzeem a galerií v Prostějově a městem Prostějovem)
- Vyhledávání potomků přeživších holocaust, kontaktování těchto potomků
- Tvorba modelu zmizelého a znovuobjeveného židovského města
- Spolupráce s městem Prostějovem na prohlídkové trase Prostějov židovský
Kontakt: hanackyjeruzalem@gmail.com, Webové stránky: www.hanackyjeruzalem.cz
Jména obětí se v Prostějově četla v letech:
Moravskoslezský kraj
Jihomoravský kraj
Zlínský kraj
Muzeum luhačovického Zálesí
Muzeum luhačovického Zálesí je pracovištěm krajského Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které se zaměřuje na tradice národopisného regionu Luhačovické Zálesí, historii města Luhačovice a historii lázeňství.
Poprvé jsme se do vaší akce zapojili v loňském roce on-line formou na facebooku našeho muzea. Motivací bylo to, že v té době u nás probíhala výstava Luhačovice Židé. K výstavě připravila naše lektorka Lenka Psotová řadu doprovodných programů pro školy, uspořádali jsme setkání s přeživšími a řadu přednášek ve spolupráci s Židovskou obcí Olomouc. Jedním z doprovodných programů byl zájezd uspořádaný muzeem v Den památky obětí holokaustu se ZŠ Luhačovice do Uherského Brodu s prohlídkou židovského hřbitova, pamětní síně a komentovanou prohlídkou bývalého uherskobrodského ghetta, kterou pro nás připravili studenti gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. K výstavě Luhačovice a Židé, připravované více jak 10 let, vyšla stejnojmenná publikace. Vyvrcholením projektu bylo odhalení pamětní desky obětem holokaustu v Luhačovicích v Městské knihovně.
Pamětní deska v Městské knihovně, foto N. Synek
Publikace LUHAČOVICE A ŽIDÉ
Kraj Vysočina
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?