Jednotlivé ročníky Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa
Jom ha-šoa 2021
8. dubna proběhl další ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu ve virtuálním prostoru. Už 16 let se touto akcí připojujeme k uctění památky hrdinů a obětí holocaustu, která nese název Jom ha-šoa ve ha gvura (Den holocaustu a hrdinství) a upomíná na den zahájení povstání židovských vězňů nacistického ghetta ve Varšavě.
Jom ha-šoa 2020
15. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se uskuteční 21. dubna 2020. Záštitut nad akcí přijal velvyslanec státu Izrael v ČR J.E. Daniel Meron.
14. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa se uskutečnil 2. května 2019 ve 21 městech České republiky. V roce 2019 se k akci nově připojila města Karlovy Vary, Mikulov, Nýrsko, Prostějov a Teplice. Záštitu nad letošní akcí přijali velvyslanec státu Izrael v ČR J.E. Daniel Meron a ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček.
-šoa 2018V 16 městech a obcích České republiky se ve čtvrtek 12. dubna 2018 konal 13. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod, Ústí nad Labem a Klatovy, se letos ke čtení nově připojily Horažďovice, Lipník nad Bečvou, Mělník, Sedlčany a Ústí nad Orlicí.
Ve 13 městech a obcích České republiky se v pondělí 24. dubna 2017 konal 12. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná, se letos ke čtení připojilo i Ústí nad Labem, Kosova Hora a Klatovy.
11. ročník se konal v 11 českých a moravských městech: v Praze, Blatné, Brně, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Litni u Berouna, Olomouci, Plzni a Sušici a jeho tématem byla Pomoc lidem v nouzi.
Již podesáté v Praze a podruhé v dalších městech ČR - Brně, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici. Letošním tématem při příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války byly Návraty a nenávraty.
Podeváté v Praze, poprvé v Brně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici s tématem Mít své místo! Žáci škol předválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava - Židé a Romové - oběti holocaustu.
Vzpomínková akce poosmé v Praze, tentokrát zaměřená na téma Aktivní odpor vůči bezpráví k příležitosti 70. výročí povstání vězňů varšavského ghetta.
Tématem sedmého ročníku vzpomínkové akce v Praze bylo 70. výročí zahájení hromadných transportů českých a moravských Židů do nacistických koncentračních táborů a ghett.
Připomínková akce Jom ha-šoa se už po šesté konala na pražských Vinohradech, a to 2. května.
Pátý ročník vzpomínkové akce Jom ha-šoa proběhl 11. dubna 2010 a doplňovala jej také výstava žákovských prací.
Letos počtvrté se četla jména obětí holocaustu v Praze 2, pietní akce tento rok připadla na 21. dubna.
Na náměstí Míru se již potřetí konala pietní akce s nepřetržitým tříhodinovým čtením jmen obětí holocaustu. Akce byla spojena se zveřejněním Databáze obětí v rámci vzdělávacího portálu holocaust.cz
Druhý ročník vzpomínkové akce - Dne vzpomínání na oběti holocaustu se konal 15. dubna v Praze na Vinohradech.
Připomínková akce Jom ha-šoa s nepřetržitým tříhodinovým předčítáním jmen obětí se letos poprvé konala na náměstí Míru v Praze 2.
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.