Od dokumentů k příběhům, kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu 2019 až 2021
V druhé polovině školního roku 2019/2020 měl začít plánovaný kurz kompetencí pro demokratickou kulturu Od dokumentů k příběhům. Kurz měl začít na jaře 2020, kdy ale nastoupila epidemie covid-19 a s ní spojené restrikce, omezení, uzavření škol a obecná nejistota, co bude dál.
Plánovaný začátek kurzu jsme přesunuli na první možnou dobu, takže jsme se s účastníky poprvé sešli až v samém závěru školního roku 2019/2020, tedy v červnu, a domluvili jsme se, že kurz zahájíme v následujícím školním roce, kdy jsem doufali v klidnější situaci.
Přes všechno posouvání začátku termínu kurzu, jsme i my museli přejít do onlinové podoby. První seminář kurzu proběhl dvakrát – nejprve s částí účastníků naživo, podruhé online pro ty, kdo se připojili až později. Komplikace s distanční výukou na školách bohužel způsobily to, že se nakonec do kurzu zapojilo pouze 7 pedagogických pracovníků.
Při přechodu na online jsme se museli vypořádat také s technickým zajištěním jednotlivých webinářů. Proběhla rešerše dostupným platforem pro online meetingy a nástrojů pro vzdálenou skupinovou práci. Nakonec jsme jako nejvhodnější meetingovu platformu vybrali aplikaci Zoom, která umí nejlépe pracovat s rozdělením do skupin, sdílením obrazovky, záznamem meetingu či případný streamem na jinou platformu. Pro jednotlivé aktivity v rámci jednotlivých webinářů jsme využili aplikace umožňující skupinovou práci - jamboard.com, padlet.com, google.documents.com, jež nám umožnili převést pracovní listy do elektronické podoby.
Po ukončení jarního lockdownu jsme plánovali kurz realizovat prezenčně, což jsme museli po nástupu do škol, kdy začal také narůstat počet nakažených a účastníci se začali z toho důvodu odhlašovat, změnit. Jednotlivé semináře jsme rozdělili do 4-6 hodinových bloků. Protože jsme paralelní seminář vedený lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem museli právě kvůli covidu odsunut z jara 2019, umožnili jsme připojit se k semináři věnovanému historické paměti sedmi účastníkům právě z tohoto zrušeného semináře.
Při přípravě seminářů vznikl soubor historických dokumentů a příběhů, které po zpracování dostanou účastníci seminářů k dispozici a které slouží jako podklad nových lekcí pracujících s historickou a pamětí a možností využití historie při vedení k rozvoji kompetencí pro demokratickou kulturu. Na konec školního roku jsme plánovali realizovat exkurze na místo paměti, kvůli vytížení ve školách nás učitelé požádali o přeložení do dalšího školního roku.
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.