Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu 2020/2021
květen 2020 - listopad 2021
Online, Praha, Benešov
Kompetence pro demokratickou kulturu
Ve školním roce 2020/2021 proběhl další kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Kurz byl určen pro pedagogy pražských škol a lektory pražských neziskových organizací. Přes všechny komplikace spojené s on-line výukou a nemožností se potkávat osobně, jsme kurz zahájili jako on-linový, druhá polovina kurzu pak již mohla proběhnout v prezenční formě. Do kurzu se přihlásilo 18 pedagogů, úvodního online semináře se účastnilo 16, někteří z nich však shledali online kurz ještě po online výuce příliš vyčerpávající a nakonec se do dalších seminářů nezapojili. V kurzu pokračovalo 12 pedagogů z toho 11 odevzdalo závěrečnou práci.
On-line podoba měla některé své výhody – účastníci si nejen vyzkoušeli, jaké je to být „žákem“ na druhé straně monitoru, měli možnost si vyzkoušet některé nástroje pro distanční výuku, ale také jsme mohli pozvat lektorku z Anne Frank House z Amsterdamu.
V prvním semináři jsme si představili koncept kompetencí pro demokratickou kulturu, jakým způsobem se projevuje v chodu školy a také způsob, jak pro jejich rozvoj využít metodu Tváří v tvář historii. V další části jsme si spolu s lektorkou Anne Frank House Ivanou Gabaľovou ukázali dva přístupy, jak pracovat s kontroverzními tématy a podívali jsme se na argumentační fauly, se kterými se můžeme nejčastěji potkat v médiích, v politickém životě i v mezilidské komunikaci. Témata, se kterými jsme pracovali, se v naprosté většině týkala postavení a integrace menšin a dynamiky skupin.
Celodenní seminář o rovné komunikaci s lektorem Michalem Dubcem byl již díky uvolnění proticovidových opatření realizován prezenčně. Věnovali jsme se situacím ve vztahu učitel – žák (neplnění povinností, nevhodné chování, nedodržování nastavených pravidel), učitel – rodič (vnímání odpovědnosti učitele, za výsledky žáka – učitel je odpovědný za to, že vytvoří podmínky, ale není už odpovědný za to, co žák skutečně udělá / neudělá).
V rámci semináře „Historická paměť a vyrovnání s minulostí“ s lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem jsme představili způsob, jak pomocí konkrétních aktivit metody Tváří v tvář historii rozvíjet u žáků kompetence pro demokratickou kulturu. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a vedou k porozumění role a odpovědnosti jednotlivce v širším dějinném kontextu a učí přemýšlet nad důsledky vlastních rozhodnutí pro sebe i pro společnost. Na závěr jsme se setkali s romskou pamětnicí Olgou Fečovou, která situaci menšiny přiblížila prostřednictvím své osobní zkušenosti.
V další části kurzu jsme se věnovali zapojení kritického myšlení do veřejného prostoru, tomu, jak veřejný prostor ovlivňuje společenské dění a jak si k jednotlivým artefaktům vytváříme vztah na základě osobní zkušenosti a na základě osobních postojů, hodnot, přesvědčení. Proběhlo také online setkání s historikem Michalem Schustrem, který se dlouhodobě zabývá historií Romů v Českých zemích a angažuje se v navracení povědomí o historii Romů do veřejného prostředí a života. Jeho práce umožňují porozumět, jak rozhodnutí v minulosti a pronásledování Romů měli vliv na jejich současné postavení ve společnosti a vztah s majoritou.
Závěr kurzu se pak nesl ve znamení představení vizí rozvoje kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím projektů a/nebo vzdělávacích aktivit. Účastníci využívají přímo nebo v rámci jiné aktivity prakticky všechny postupy, které jim byly v rámci kurzu představeny. Nejvíce pracují s historickými příklady a převzetím odpovědnosti a využitím poznatků z historie ke kritické analýze současných situací a jevů. Dalším důležitým těžištěm prací je rozhodnutí angažovat se v současnosti, analýza toho, co naše rozhodování ovlivňuje a aktivity směrované pro budoucnost.
Na základě ústní zpětné vazby, závěrečných prezentací i písemných reflexí víme, že účastníci zařazovali jednotlivé aktivity nebo metodické postupy do výuky nebo na jejich základě vytvářeli nové, které se hodily do jejich vzdělávacích plánů.
- „Uvědomila jsem si, že je zvláště u mladších dětí užitečné zredukovat faktografii a nechat děti/ studenty, aby si určitou část dějepisného výkladu "prožily" prostřednictvím práce s autentickými vzpomínkami pamětníků.“
- „Uvědomila jsem si, jak máme skvělé instituce, které pomáhají učitelům a skvělé učitele, kteří se neúnavně nebojí zkoušet nové věci.“
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?