Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu 2020/2021

květen 2020 - listopad 2021
Online, Praha, Benešov

Kompetence pro demokratickou kulturu

 

Ve školním roce 2020/2021 proběhl další kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Kurz byl určen pro pedagogy pražských škol a lektory pražských neziskových organizací. Přes všechny komplikace spojené s on-line výukou a nemožností se potkávat osobně, jsme kurz zahájili jako on-linový, druhá polovina kurzu pak již mohla proběhnout v prezenční formě. Do kurzu se přihlásilo 18 pedagogů, úvodního online semináře se účastnilo 16, někteří z nich však shledali online kurz ještě po online výuce příliš vyčerpávající a nakonec se do dalších seminářů nezapojili. V kurzu pokračovalo 12 pedagogů z toho 11 odevzdalo závěrečnou práci.

odp_kdk_web_02

On-line podoba měla některé své výhody – účastníci si nejen vyzkoušeli, jaké je to být „žákem“ na druhé straně monitoru, měli možnost si vyzkoušet některé nástroje pro distanční výuku, ale také jsme mohli pozvat lektorku z Anne Frank House z Amsterdamu.

 

odp_kdk_web_01

V prvním semináři jsme si představili koncept kompetencí pro demokratickou kulturu, jakým způsobem se projevuje v chodu školy a také způsob, jak pro jejich rozvoj využít metodu Tváří v tvář historii. V další části jsme si spolu s lektorkou Anne Frank House Ivanou Gabaľovou ukázali dva přístupy, jak pracovat s kontroverzními tématy a podívali jsme se na argumentační fauly, se kterými se můžeme nejčastěji potkat v médiích, v politickém životě i v mezilidské komunikaci. Témata, se kterými jsme pracovali, se v naprosté většině týkala postavení a integrace menšin a dynamiky skupin.

odp_kdk_web_03

 

Celodenní seminář o rovné komunikaci s lektorem Michalem Dubcem byl již díky uvolnění proticovidových opatření realizován prezenčně. Věnovali jsme se situacím ve vztahu učitel – žák (neplnění povinností, nevhodné chování, nedodržování nastavených pravidel), učitel – rodič (vnímání odpovědnosti učitele, za výsledky žáka – učitel je odpovědný za to, že vytvoří podmínky, ale není už odpovědný za to, co žák skutečně udělá / neudělá).

odp_kdk_web_04

V rámci semináře „Historická paměť a vyrovnání s minulostí“ s lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem jsme představili způsob, jak pomocí konkrétních aktivit metody Tváří v tvář historii rozvíjet u žáků kompetence pro demokratickou kulturu. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a vedou k porozumění role a odpovědnosti jednotlivce v širším dějinném kontextu a učí přemýšlet nad důsledky vlastních rozhodnutí pro sebe i pro společnost. Na závěr jsme se setkali s romskou pamětnicí Olgou Fečovou, která situaci menšiny přiblížila prostřednictvím své osobní zkušenosti.

V další části kurzu jsme se věnovali zapojení kritického myšlení do veřejného prostoru, tomu, jak veřejný prostor ovlivňuje společenské dění a jak si k jednotlivým artefaktům vytváříme vztah na základě osobní zkušenosti a na základě osobních postojů, hodnot, přesvědčení. Proběhlo také online setkání s historikem Michalem Schustrem, který se dlouhodobě zabývá historií Romů v Českých zemích a angažuje se v navracení povědomí o historii Romů do veřejného prostředí a života. Jeho práce umožňují porozumět, jak rozhodnutí v minulosti a pronásledování Romů měli vliv na jejich současné postavení ve společnosti a vztah s majoritou.

Závěr kurzu se pak nesl ve znamení představení vizí rozvoje kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím projektů a/nebo vzdělávacích aktivit. Účastníci využívají přímo nebo v rámci jiné aktivity prakticky všechny postupy, které jim byly v rámci kurzu představeny. Nejvíce pracují s historickými příklady a převzetím odpovědnosti a využitím poznatků z historie ke kritické analýze současných situací a jevů. Dalším důležitým těžištěm prací je rozhodnutí angažovat se v současnosti, analýza toho, co naše rozhodování ovlivňuje a aktivity směrované pro budoucnost.

odp_kdk_web_05

 

Na základě ústní zpětné vazby, závěrečných prezentací i písemných reflexí víme, že účastníci zařazovali jednotlivé aktivity nebo metodické postupy do výuky nebo na jejich základě vytvářeli nové, které se hodily do jejich vzdělávacích plánů.

  • „Uvědomila jsem si, že je zvláště u mladších dětí užitečné zredukovat faktografii a nechat děti/ studenty, aby si určitou část dějepisného výkladu "prožily" prostřednictvím práce s autentickými vzpomínkami pamětníků.“
  • „Uvědomila jsem si, jak máme skvělé instituce, které pomáhají učitelům a skvělé učitele, kteří se neúnavně nebojí zkoušet nové věci.“

 

Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je  spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).

logolink-OP-PPR 2020

 

 

 

 

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.