Česko-německé setkání mládeže ve Flossenbürgu
25. a 26. září 2015
Památník Flossenbürg
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Flossenbürg nebyl vybrán náhodně: koncentrační a pracovní tábor stojící v blízkosti hranic tvořil za druhé světové války důležité místo nacistické nucené práce a řada jeho pobočných táborů se nacházela v oblasti Sudet i v Protektorátu Čechy a Morava. K takovýmto místům patřil i Holýšov.
Program setkání připravili pracovníci Institutu Terezínské iniciativy – historik Alfons Adam a lektoři Peter Sokol a Marie Zahradníková, ve spolupráci s Franziskou Schleupner ze vzdělávacího oddělení Památníku Flossenbürg. Během prvního dne setkání absolvovali účastníci vzdělávací modul „Obrazy nacionálního socialismu“ a komentovanou prohlídku památníku a přilehlého kamenolomu, druhý den workshop spojený s promítáním filmu „My jsme přežili… ostatní zůstali“ a prohlídkou expozice památníku, poté následovala exkurze v Holýšově, kde účastníky přivítal starosta obce Jan Mendřec, a poté je zde provedl Alfons Adam a místní historik Jan Valeš. Účastníkům bylo umožněno podívat se do prostor bývalé muniční továrny, kde za druhé světové války nuceně pracovali váleční zajatci, nasazení civilisté z celé okupované Evropy i vězni pobočného koncentračního tábora, a prohlédli si také část nově vytvořené naučné stezky po místech spojených s nucenou prací.
Další fotografie ve fotogalerii
Ohlasy účastníků:
- Je zajímavé, že všude kolem sebe slýchám, že naše škola už je těmito věcmi zocelená a tudíž nenese emocionální následky… Vůbec to není pravda.
- Které bloky vás nejvíce zaujaly a proč? – Projití tábora Flossenbürg – každý koncentrační tábor je jiný, ale mají něco společného.
- Seminář mi naprosto otevřel oči – pojem nucená práci jsem si spojoval s totálním nasazením. Ale…
- Prosím, pokračujte dále v této činnosti. Historii bychom si měli stále připomínat, a to hlavně mladí lidé…
Účastníci dále vyzdvihovali působivost autentických míst, jak památníku Flossenbürg a kamenolomu, tak bývalé muniční továrny v Holýšově.
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)