Den romského holocaustu 2017
2. srpna
Praha
2. srpna jsme se společně s Konexemi a Českobratrskou církví evangelickou připojili k připomínce Dne romského holocaustu. V tento den v roce 1944, resp. v noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau.
Připomínka byla zahájena ve 12 hodin vyvěšením romských vlajek na budovách institucí, které se k připomínce i k prohlášení o nutnosti připomínání významných dnů spojených s holocaustem Romů připojili. Stejně jako loni zavlála vlajka na budově Židovské obce v Praze, na Ústředí Československé církve evangelické a na Komunitního centra na Žižkově, ale letos se připojily i některé městské části Prahy. Vlajky se vyvěšovaly na radnicích Prahy 2, Prahy 3, Prahy 4, Prahy 6, Prahy 7, Prahy 8 a Prahy 10. Kromě Prahy se k akci připojil i městský obvod Ústí nad Labem – město, Unie olašských Romů v Ostravě a Muzeum romské kultury v Brně. Svoji podporu akci vyjádřil ústy svého předsedy Čeňka Růžičky také Výbor pro odškodnění romského holocaustu a Romská demokratické strana.
Po vyvěšování vlajek následovala tisková konference, při které se zástupci tisku hovořili představitelé zapojených organizací. Po té přednesl historik Michal Schuster přednášku s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 - historie a připomínání, ve které se zaměřil na historické pozadí těchto událostí a zasadil je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí.
Po krátké pobožnosti, kterou vedl kněz Martin Chadima, následovalo taneční a pěvecké vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a Evy Džobákové s tanečním soubor Gitanne z Komunitního centra na Žižkově, kde se odpolední program odehrával. Večer vyvrcholil koncertem fenomenálního akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho.
Děkujeme všem zapojeným, všem návštěvníkům a také všem, kteří zajistili hladký průběh celého dne.
Akce se konala za podpory Nadace Židovské obce v Praze.
Prohlášení ke Dni romského holocaustu.
Více fotografií ve fotogalerii.
Záznam tiskové konference (zdroj: ceskegalerie.cz):
ZÁZNAM: Vyvěšování vlajek u příležitosti připomínky Dne romského holocaustu. Romea.cz, 2. 8. 2017
Michal Stingl: Podporujeme Den romského holocaustu. ceskegalerie.cz, 2. 8. 2017
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)