Dikh he na bister 2018
29. července - 4. srpna
Polsko
Letos na přelomu července a srpna se konala pětidenní akce s názvem „Dikh he na bister“ v českém překladu „Koukni a nezapomeň“ v Krakově. Ze všech koutů Evropy, ale i ze Severní Ameriky se sjelo více než 250 lidí, aby si připomněli památku obětí vyhlazení Cikánského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau 2. srpna 1944.
Z České republiky se zúčastnila skupina 7 lidí ve věku od 16 do 34 let, studenti středních a vysokých škol a zaměstnanci Institutu Terezínské iniciativy a Muzea romské kultury v Brně. Institut Terezínské iniciativy zorganizoval celý výjezd české skupiny v komunikaci s hlavními organizátory z Ternype a Zentralrat Deutscher Roma und Sinti.
Celých pět dní bylo zaměřeno na neformální vzdělávání ohledně historie Romů a Sinti, holocaustu, diskriminace a jejímu předcházení. Tři dny probíhaly na Jagellonské univerzitě v Krakově a dva dny v koncentračních a vyhlazovacích táborech Auschwitz a Auschwitz - Birkenau. Absolvovali jsme celodenní prohlídku obou táborů s průvodcem, prošli jsme ruiny Cikánského rodinného tábora a stálou expozici v baráku 13, kde jsme si připomněli historii Romů a Sinti během druhé světové války; od cikánských koncentračních a pracovních táborů na Nacisty ovládaném území Evropy, přes hromadné střílení Romů a Sinti až po deportaci do Auschwitz - Birkenau či jiného vyhlazovacího tábora.
Právě v Auschwitz - Birkenau proběhla 16. květa 1944 vzpoura vězňů tzv. Cikánského rodinného tábora, protože se dozvěděli, že mají být odvedeni do plynových komor a zavražděni, aby se uvolnilo místo pro transporty Židů z Maďarska. Vzpoura proběhla úspěšně a lidé zůstali v dřevěných barácích většinou bez újmy a necháni napospas osudu až do 2. srpna 1944. Část práceschopných vězňů byla deportována do dalších táborů, nemohoucí, staří, ženy a děti byli odsouzeni k likvidaci. Během jedné noci zahynulo okolo 3000 Romů a Sinti, a proto se tento den připomíná jako Mezinárodní den romského holocaustu.
Vzpomínková ceremonie se konala 2. srpna v místech bývalého tzv. Cikánského rodinného tábora, kde byl v 70. letech postaven pomník Romům a Sinti zavražděných během holocaustu. Celá událost se sestávala především z proslovů prezidenta Romské asociace v Polsku Romana Kwiatkowskiho, polské vicepremiérky Beaty Szydlo, komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunjy Mijatovič a Rity Prigmore; Rita Prigmore byla jako malé dítě podrobena se svým dvojčetem lékařským experimentům doktora Heydeho ve Würzburgu, její dvojče Rolanda bohužel pokus o změnu barvy oční duhovky nepřežila. Po proslovech všichni řečníci položili věnce k pomníku, po nich zástupci většiny zemí, odkud byli Romové a Sinti do Auschwitz - Birkenau deportováni, nechyběli však zástupci i z jiných ambasád či zástupci Izraele. V neposlední řadě položily svoje věnce i české organizace – Muzeum romské kultury a Institut Terezínské iniciativy. Každý z účastníků Dikh he na bister položil před památník jednu červenou růži jako symbol úcty.
Akce Dikh he na bister se bude konat i v roce 2019, kdy bude 75. výročí jak vzpoury, tak likvidace tzv. Cikánského rodinného tábora. Kdo nemá více než 30 let a má zájem se dozvědět o dalších podrobnostech této cesty, může se už teď hlásit mailem na institute@terezinstudies.cz. Jakmile budeme mít bližší informace, informujeme zájemce o možnosti přihlásit se na akci Dik he na bister 2019.
Další informace o Dikh he na bister se najde (v angličtině) na 2august.eu.
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)