Dikh he na bister 2018
29. července - 4. srpna
Polsko
Letos na přelomu července a srpna se konala pětidenní akce s názvem „Dikh he na bister“ v českém překladu „Koukni a nezapomeň“ v Krakově. Ze všech koutů Evropy, ale i ze Severní Ameriky se sjelo více než 250 lidí, aby si připomněli památku obětí vyhlazení Cikánského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau 2. srpna 1944.
Z České republiky se zúčastnila skupina 7 lidí ve věku od 16 do 34 let, studenti středních a vysokých škol a zaměstnanci Institutu Terezínské iniciativy a Muzea romské kultury v Brně. Institut Terezínské iniciativy zorganizoval celý výjezd české skupiny v komunikaci s hlavními organizátory z Ternype a Zentralrat Deutscher Roma und Sinti.
Celých pět dní bylo zaměřeno na neformální vzdělávání ohledně historie Romů a Sinti, holocaustu, diskriminace a jejímu předcházení. Tři dny probíhaly na Jagellonské univerzitě v Krakově a dva dny v koncentračních a vyhlazovacích táborech Auschwitz a Auschwitz - Birkenau. Absolvovali jsme celodenní prohlídku obou táborů s průvodcem, prošli jsme ruiny Cikánského rodinného tábora a stálou expozici v baráku 13, kde jsme si připomněli historii Romů a Sinti během druhé světové války; od cikánských koncentračních a pracovních táborů na Nacisty ovládaném území Evropy, přes hromadné střílení Romů a Sinti až po deportaci do Auschwitz - Birkenau či jiného vyhlazovacího tábora.
Právě v Auschwitz - Birkenau proběhla 16. květa 1944 vzpoura vězňů tzv. Cikánského rodinného tábora, protože se dozvěděli, že mají být odvedeni do plynových komor a zavražděni, aby se uvolnilo místo pro transporty Židů z Maďarska. Vzpoura proběhla úspěšně a lidé zůstali v dřevěných barácích většinou bez újmy a necháni napospas osudu až do 2. srpna 1944. Část práceschopných vězňů byla deportována do dalších táborů, nemohoucí, staří, ženy a děti byli odsouzeni k likvidaci. Během jedné noci zahynulo okolo 3000 Romů a Sinti, a proto se tento den připomíná jako Mezinárodní den romského holocaustu.
Vzpomínková ceremonie se konala 2. srpna v místech bývalého tzv. Cikánského rodinného tábora, kde byl v 70. letech postaven pomník Romům a Sinti zavražděných během holocaustu. Celá událost se sestávala především z proslovů prezidenta Romské asociace v Polsku Romana Kwiatkowskiho, polské vicepremiérky Beaty Szydlo, komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunjy Mijatovič a Rity Prigmore; Rita Prigmore byla jako malé dítě podrobena se svým dvojčetem lékařským experimentům doktora Heydeho ve Würzburgu, její dvojče Rolanda bohužel pokus o změnu barvy oční duhovky nepřežila. Po proslovech všichni řečníci položili věnce k pomníku, po nich zástupci většiny zemí, odkud byli Romové a Sinti do Auschwitz - Birkenau deportováni, nechyběli však zástupci i z jiných ambasád či zástupci Izraele. V neposlední řadě položily svoje věnce i české organizace – Muzeum romské kultury a Institut Terezínské iniciativy. Každý z účastníků Dikh he na bister položil před památník jednu červenou růži jako symbol úcty.
Akce Dikh he na bister se bude konat i v roce 2019, kdy bude 75. výročí jak vzpoury, tak likvidace tzv. Cikánského rodinného tábora. Kdo nemá více než 30 let a má zájem se dozvědět o dalších podrobnostech této cesty, může se už teď hlásit mailem na institute@terezinstudies.cz. Jakmile budeme mít bližší informace, informujeme zájemce o možnosti přihlásit se na akci Dik he na bister 2019.
Další informace o Dikh he na bister se najde (v angličtině) na 2august.eu.
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?