Kulatý stůl a mezinárodní seminář pro pedagogy Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace / Der Holocaust und Wir. Die Erinnerungen von Juden und Roma am Leben erhalten
23. a 24. ledna 2021
Online (Brémy)
Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories
Centropa a Institut Terezínské iniciativy připravily společně mezinárodní seminář pro pedagogy z Česka, Slovenska a Německa, který se měl konat 23. až 25. ledna v Brémách. O seminář byl velký zájem, místa se zaplnila během několika dní. Kvůli pandemii koronaviru a s ní spojenými opatřeními se akce musela konat online. Webinář tak proběhl ve pouze ve dnech 23. a 24. ledna. Celkem se jej zúčastnilo 47 pedagogů ze všech tří zemí: 15 z Česka, 10 ze Slovenka a 21 z Německa a dobrovolník ITI z Rakouska. Hlavním tématem semináře byla otázka, jakým způsobem využít vzpomínky druhé generace přeživších, když přímí svědci odcházejí. Na tuto otázku hledali odpověď zástupci ITI a Centropy a představitelé druhé generace, kteří se zúčastnili kulatého stolu, jenž semináři předcházel. Součástí interaktivního semináře pro učitele bylo setkání s pamětníkem Hanušem Hronem, narozeným v Československu v r. 1925.
Centropa i ITI disponují rozsáhlou databází židovských biografií a rodinných fotografií, které lze dobře použít ve výuce. V sobotu jsme viděli film Centropy o osudech Dagmar Lieblové "Z Čech do Bergen-Belsenu a zpět" a při práci ve skupinách jsme se podívali na jeho využití ve výuce. Michael Heitz z Albert-Schweitzer-Schule v Sinsheimu prezentoval film Centropy „Zachor – pamatuj!“, který natočil jeho mladý student původem z Izraele, dále účastníci pracovali aktivně se vzdělávací česko-německou výstavou „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v ČR“, kterou je provedl její autor, historik Alfons Adam. Následně se ve workshopu Marie Smutné věnovali vzpomínkové kultuře a paměti míst. Na závěr prvního dne webináře hovořil prof. Jörg Wollenberg z univerzity Bremen v informacemi nabité přednášce o nacistické nucené práci v severním Německu, ale tématizoval také poválečný vývoj a vlastní zážitky.
Druhý den webináře začal prezentacemi příkladů dobré praxe z Německa i ČR – své projekty představili Pablo Arias Meneses a Rudolf Steffens z Rahel-Varnhagen-Kolleg v Hagenu a Daniela Vitásková z Obchodní akademie a Hotelové školy v Třebíči. Marie Smutná z ITI vedla worskhop „Holokaust a my“ o využití vzpomínek druhé generace přeživších holocaustu a poté si již účastníci připravovali otázky na pamětníka Hanuše Hrona. Debata s Hanušem byla zlatým hřebem webináře, nejen díky informacím, o které se podělil, ale také díky jeho přívětivému přístupu a smyslu pro humor. Poté jsme si s Ksenjou Holzman alespoň virtuálně prohlédli Bunker Valentin v Brémách Farge, kde měla být instalována výstava „Ztracená paměť“. John Gerardu představil ve své prezentaci projekt Spurensuchen. Celý webinář byl tlumočen.
Podle slov účastníků se nám podařilo i v této náročné podobě kurzu udržet interaktivní charakter akce a právě obsahová i formální stránka byly velmi pozitivně hodnoceny.
Z ohlasů
- Chtěla bych vám všem velice poděkovat za možnost navštívit aspoň virtuálně v čase covidu hned 2 země – Česko a Německo. Setkání s Vámi bylo pro mně cenné, nejen z pohledu učitele, ale také člověka, který se zajímá o dějiny 20.století. Program byl výborný, hosté taktéž, rozdělení do skupin super…
- Velmi pěkná a přínosná akce! Baví mě vést rozhovory s učiteli a učitelkami z jiných zemí.
- Díky pestrému programu a zdařilému střídání filmů, prezentací, přednášek a především workshopů ve skupinách byla akce velmi dobrá. Výměna zkušeností mezi českými, slovenskými a německými učiteli byla skvělá. Ještě jednou děkuji za možnost se zúčastnit semináře.
- Na okraj: velmi užitečná zkušenost být dva dny na druhém konci on-line "výuky". Trochu lépe rozumím svým žákům, jak je složité se v domácím prostředí soustředit.
- Jako velmi pozitivní akci, kde jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Každá přednáška, představení projektů od ostatních kolegů z Čech, Slovenska a Německa, mě vedlo k zamyšlení, jak to přenést k nám:-) Myslím, že osobní setkání by bylo jistě příjemnější a více podnětné, ale i v těchto podmínkách to bylo moc fajn a jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Velmi přínosný pro mě byl i kulatý stůl, který se konal před zahájením konference. Trošku jsem se bála jazykové bariéry, ale díky skvělým tlumočnicím to nebyl vůbec žádný problém, i překladač Google velmi dobře pracoval:-)
- Se seminářem jsem byla velmi spokojená. Odnesla jsem si spoustu nových informací, nápadů. byla jsem ráda za setkání s německými kolegy, protože jsem mohla na vlastní oči vidět a na vlastní uši slyšet, jak se k otázce holokaustu staví oni a také, co dělají se svými žáky. Za mě deset hvězdiček z deseti:-)
- Seminár, ktorý priniesol mnoho nových pohľadov na česko-nemecko-slovenské vzťahy, nabitý program, organizátori veľmi dobre pripravení, účastníci super, videla som opäť mnohé známe tváre. Kedykoľvek by si to žiadalo repete, avšak v prezenčnej forme, možno ako Letná škola ITI?
- Seminár bol inšpiratívny, pretože si porovnať skúsenosti s kolegmi z iných škôl a krajín je vždy obohacujúce. Veľa kvalitného materiálu, veľmi hutný workshop na informácie. Skvele organizovaný, dodržiavanie časového rozvrhnutia, výborné moderátorské vedenie a fajn tlmočenie.
- Extrémne zaujímavé projekty kolegov z Nemecka a z Čiech. Ako inak sa dá hovoriť o dejinách regiónu/mesta.
Konání akce finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti, který akci vyhlásil za projekt měsíce. Za fond promluvil na semináře Stefan Gehrke.
Pozvánka na seminář
Program semináře (pdf)
Partneři projektu:
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.