Jáchymka - návazné dvoudenní setkání žáků a studentů
6. až 7. prosince 2016
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
V úterý 6. prosince 2016 se na Lauderových školách v pražské Belgické ulici začal první den dvoudenního setkání žáků ZŠ Boženy Němcové v Přerově a Lauderových škol při židovské obci v Praze. Pro většinu z devíti žáků z Přerova to bylo již druhé setkání se svými vrstevníky z Lauderových škol, zatímco pro šestnáct pražských studentů to bylo setkání první.
Proč bylo setkání uspořádáno?
Základní škola Boženy Němcové v Přerově patří mezi tzv. segregované školy, které navštěvuje hodně dětí z romských, případně dětí z nepříznivě sociálně zabezpečených rodin. Její ředitelka, Ilona Bočinská, jež se programu také účastnila, se snaží své žáky zapojovat do různých aktivit i mimo Přerov, aby jim tak umožnila získat nové zkušenosti a podněty.
Studenti gymnázia na Lauderových školách mají veskrze odlišnou životní zkušenost – jsou zvyklí cestovat, poznávat, mají kontakty v zahraničí, učí se hebrejštinu. Co obě skupiny mladých spojuje, je shodná historická zkušenost diskriminace a perzekuce, byť zdaleka ne všichni studenti Lauderových škol se hlásí k židovství. Přesto však o sobě mladí lidé z obou skupin vědí velice málo, protože nemají - podobně jako my ostatní - mnoho příležitostí k setkání a strávení společného času.
Po prvních seznamovacích aktivitách následovala aktivita nazvaná Where Do You Stand, která se srozumitelnou a interaktivní formou věnuje lidským právům a jejich aplikaci v běžném životě. Účastníci pracovali ve smíšených skupinách a díky takovémuto zapojení mohli vnášet do tématiky různé pohledy a zkušenosti.
Odpoledne vedla další aktivitu Růžena Ďorďová - lektorka a asistentka pedagoga, jež všem, včetně lektorů a učitelů položila otázku, jaké přání do života mají. Všichni mohli přispět radou, co by jim k dosažení těchto přání mohlo pomoci. Opět se, jaksi mimoděk, vyjevil rozdíl mezi skupinkou z Přerova a z Prahy, daný odlišnou životní zkušeností. Na závěr prvního dne jsme přivítali ve svém středu paní Olgu Fečovou, jež se do Prahy přistěhovala po skončení druhé světové války, ze Slovenska. Debata s touto nesmírně vitální a milou pamětnicí a pedagožkou dala účastníkům hodně. Na závěr si paní Olga spolu s romskými dětmi zazpívala.
Večer jsme společně vařili večeři a připravovali pohoštění na Den otevřené Jáchymky v Komunitním centru Husita v Praze na Žižkově.
Během druhého dne semináře si účastníci setkání vyráběli své osobní knížky života, na kterých budou moci pokračovat i později doma. Byly založeny na tom, co vědí z vyprávění o své rodině, ale i na jejich osobních zkušenostech. Workshop vedla Irena Poláková z Lauderových škol a všechny velice bavil, což mnohokrát zaznělo v závěrečné reflexi. Každý si také mohl vyrobit na „plackovači“ svou placku, případně dárek pro své blízké.
Shrnutí ze setkání prezentovali dva zástupci na zahájení Dne otevřené Jáchymky.
V závěrečné reflexi zaznělo, že setkání bylo velice přínosné, protože se mladí lidé mohli potkat, pohovořit spolu, seznámit se. Od samotných studentů Lauderových škol vzešlo přání, že by příště mohli přijet do Přerova a že by se rádi více dozvěděli o romství. Naopak účastníky z Přerova by zajímalo více informací o židovství, zvycích, tradicích, pokrmech apod. Při loučení se tedy rovnou dohodl termín příštího setkání, ke kterému by mělo dojít na jaře v týdnech romské kultury a krátce před Pesachem.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?