Jáchymka a Užhorod - návazný program pro žáky tří škol
27. a 28. května 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy
Co je to diskriminace? Byl/byla jsem svědkem diskriminace? Jaký význam pro utváření identity jedince i skupiny mají komunitní školy? Jak vypadá moje vysněná škola?
Na tyto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď s 23 mladými lidmi a jejich pedagožkami ze tří různých škol, kteří se sešli na dvoudenním programu Jáchymka a Užhorod – výchova k respektu a toleranci.
Žáci ZŠ B. Němcové v Přerově, ZŠ Bohuňovice a Lauderových škol při Židovské obci v Praze se nejdříve zamýšleli nad svou vlastní identitou a vnímáním sebe sama ve společnosti. Následně pracovali v různých dvojicích s pojmem diskriminace a hledali její definici. Odpoledne se seznámili s příběhy dvou menšinových škol, židovské školy v Jáchymově ulici a romské školy v Užhorodě, a diskutovali o zkušenostech ze svých škol. Na tuto aktivitu navázala beseda s paní Bohumilou Havránkovou, která krátkou dobu chodila do Jáchymky a skládala zde zkoušky. Jako dcera nežidovské maminky prožila delší dobu v okupované Praze a po deportaci v roce 1943 byla vězněna v Terezíně. Vyprávěla nám o svém útěku po osvobození Terezína do Prahy i o svých poválečných osudech.
Ve čtvrtek jsme díky spolupráci s Lauderovými školami v Praze a zejména Terezou Rejškovou strávili den v prostorách školy v Belgické ulici, kde jsme pokračovali v tématech spojených s prostředím školy. Závěrečnou aktivitou dopoledne byla skupinová práce na „naší vysněné škole“. Odpolední program pro nás připravili studenti Lauderových škol a provedli nás po místech pražských Vinohrad, která jsou spojena s historií židovské komunity. Vyprávění o tom, co zjistili o několika vinohradských domech a synagoze, byla výborně připravená, nakonec doprovozena také videozáznamy výpovědí vinohradských Židů pro USC Shoah Foundation.
Další fotografie ve fotogalerii
Za spolupráci děkujeme:
Ředitelce ZŠ Boženy Němcové Iloně Bočinské, asistentce pedagoga Veronice Hlavačkové
Učitelce třídy ze ZŠ Bohuňovice Karle Dokoupilové
Řediteli Lauderových škol v Praze Petru Krasovi, zástupkyni ředitele Lucii Hall a učitelce Tereze Rejškové
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?