Nechte mě být jaká jsem. Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti
Letní škola ITI 2020
18. - 21. srpna 2020, Brno
Let me be myself: finding ways of constructive dialogue in polarizing societies
„Jak se dají propojit zkušenosti a přístupy lektorů z různých zemí a jak z toho lze udělat krásně fungující celek.“ (účastnice Letní školy)
Ve dnech 18. - 21. srpna 2020 pořádal Institut Terezínské iniciativy mezinárodní Letní školu pro pedagogy. Akci jsme realizovali ve spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi - Nadácií Milana Šimečku (SK) a Anne Frank House (NL) a s Muzeem romské kultury. Letní školy se zúčastnilo 35 pedagogických pracovníků z České republiky (25), Slovenska (6), Rakouska (2), Nizozemska (1) a Polska (1). Bohužel se z důvodu epidemiologické situace nemohli zúčastnit zástupci z německého Anne Frank Zentrum. Součástí programu byla také účast na pietním aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu. Hlavní náplní celé školy byly aktivity a přístupy, které umožňují řešit situace, které polarizují společnost, a hledání společných cílů, i když se v názorech, postojích a zkušenostech lišíme. Letní škola navázala na červnové setkání expertů a účastníkům byla představena témata, která řeší žáci různých zemí.
Úvodní odpoledne Letní školy jsme věnovali definici toho, jak rozumíme pojmu polarizace, jaká témata dokáží rozdělit školní třídu nebo jakoukoliv jinou skupinu, a jaké výroky považujeme my sami za nepřijatelné.
V rámci diskuze účastníci pro další práci stanovili tezi, že “polarizace je protiklad otevřené společnosti, rozdělení společenství kvůli názorům a postojům, se kterými se jednotlivci identifikují. Často je spojena s neochotou přijmout, nebo si vůbec vyslechnout názor druhé strany.”
Na středečním programu účastníci ocenili především to, že si mohli vyzkoušet nové přístupy a aktivity. Dopoledne jsme hledali cesty, jak na polarizující výroky ve skupině reagovat, a to v programu Každý hlas má být slyšet. Lektorka představila některé techniky založené na facilitačním přístupu Deep Democracy.
Odpoledne si mohli účastníci vybrat, zda se zaměří více na židovská nebo romská témata. V centru pozornosti bylo, jak poznání historie a pojmenování příčin a následků může pomoci k řešení současných problémů. Večerní program byl věnován projektům účastníků, kde mohli představit své vlastní aktivity.
Ve čtvrtek 20. srpna jsem se zúčastnili pietního aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu k uctění památky romských obětí holocaustu. Součástí programu letní školy byla komentovaná prohlídka bývalého tzv. cikánského tábora a výklad k dějinám Romů v Česku a na Slovensku.
„Bylo to skvělé mít komentovanou prohlídku, jinak bych moc nepochopila, jak to v táboře vlastně vypadalo a fungovalo. Pracovní listy a příběh Květy se mi také hodně líbil, zapůsobilo to na mě mnohem víc, než jen prohlídka samotná,“ popisala prohlídku jedna z účastnic.
Památníky, jejich vzhled a poselství, nebo třeba i jejich neexistence, názvy ulic a objektů mohou lidi sjednocovat a inspirovat nebo je rozdělovat. Na to jsme se soustředili při odpolední procházce Brnem. Zastavili jsme se u Parku Eugena Horvátha – prvním místě v ČR nazvaném po romské osobnosti, u památníku obětí holocaustu a sklonili jsme se ke Stolpersteinům připomínajícím židovské oběti. „Skvělá příležitost přemýšlet o podobných místech ve městě, kde žiji,“ napsala později jedna z účastnic.
Den jsme zakončili s Růženou Ďorďovou, sociální pracovnicí a romskou aktivistkou, besedou o postavení Romů dnes a (ne)potkávání se lidí z různých národnostních, sociálních, nebo názorových skupin. Na účastníky beseda silně zapůsobila: „Musela jsem po Růženčině vyprávění hodně přemýšlet sama o sobě.“
V pátek jsme se vrátili ke komunikaci. Konkrétně k tomu, jak komunikujeme prostřednictvím médií, jak nás ovlivňuje propaganda, jak je možné prostřednictvím propagandy a fake news rozdělovat a ovládat společnost, jak nás ovlivňují sociální média a mediální bubliny, ve kterých se pohybujeme.
Lektoři:
- Dana Gabaľová, ITI (ČR) – věnuje se vztahu historie a současnosti, realizuje projekty vrstevnického vzdělávání, často zapojující studentské výzkumné projekty, je kurátorkou vzdělávacích výstav.
- Marie Smutná, ITI (ČR) – historička, metodička a lektorka, věnuje se historii holocaustu, orální historii a vrstevnickému vzdělávání.
- Michal Schuster, ITI (ČR) – historik, který se zaměřuje na historii Romů v ČR, a to zejména v souvislosti s pronásledování za druhé světové války.
- Růžena Ďorďová, ITI (ČR) – sociální pracovnice a romská aktivistka.
- Veronika Kolaříková, MRK (ČR) – odborně se zajímá o oblast konstrukce národní identity, o problematiku společenských diskurzů, sociálních praktik a norem. Mimo jiné se věnuje vzdělávání o holocaustu Romů.
- Eva Dittingerová (ČR) – lektorka a facilitátorka, vede poradní kruhy, zabývá se technikami nenásilné komunikace, příběhy a dramatickou výchovou.
- Viktor Pončák, NMŠ (SK) – věnuje se orální historii v projektech Študenti po stopách totality a iWalks.
- Ivana Gabaľová, AFH (NL) –věnuje se tématům holocaustu, lidských práv a rozvoji aktivního občanství u studentů, prevenci radikalizace a řešení konfliktů, se zvláštním zájmem o studenty se znevýhodněním přístupem ke vzdělání.
- Mateusz Trojanski, AFH (PL) – koordinátor polské Anne Frank Youth Network a lektor projektu Stories That Move.
Program
Fotogalerie
Ze zpětných vazeb:
- „Bavily mě všechny interaktivní metody, vyzkoušet si to na vlastní kůži, nové informace, zdroje.“
- „Uvědomila jsem si, jak můžeme být v jednu chvíli všichni spjaty a zároveň názorově rozděleny.“
- „Určitě budu pracovat s metodou hluboká demokracie [Deep Democracy] – nová metoda, kterou lze využít v životě, ve škole (jako třídní, jako učitel předmětů).“
- „Líbila se mi práce s dobovými materiály. Využiju při výuce dějepisu.“
- „Precizní organizace, milý a lidský přístup, skvělá skladba programu.“
Partneři projektu:
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?