Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci
5. - 7. června 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
První víkendový seminář projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal od pátku 5. do neděle 7. června 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.
Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.
Semináře se zúčastnilo 13 učitelů z různých typů škol a vzdělávacích institucí. V úvodní páteční části jsme pracovali s vlastní identitou a s pojmem diskriminace. V sobotním velmi intenzivním a horkém dni jsme se zaměřovali na historické příklady diskriminace příslušníků romské menšiny v období meziválečného Československa a na situaci uprchlíků ze Sudet po jejich připojení k Německu v září 1938. Zároveň jsme se zamýšleli nad smyslem a významem menšinových škol na příkladech židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. V neděli nás čekal přesun do Jáchymky a v ní beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu.
V příjemném prostředí Jůnova statku jsme pracovali jak v seminární místnosti, tak venku u dětského hřiště. Během přestávek a večer bylo možné využít venkovní posezení restaurace.
Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se opět podařilo vytvořit velmi pracovní a zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
Jak hodnotíte přístup lektorů?
- Bezkonkurenční – dokázali vytvořit příjemnou/přátelskou atmosféru, která ale zároveň byla velmi příznivá k práci. Kdykoli kdokoli mluvil, měl plnou pozornost (vypadalo to, že lektory naše názory skutečně zajímají). Vždy byl prostor a přece bylo utnuto v pravý čas.
Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?
- Velmi dobře. Řada „malých“ jednotlivých témat vedla k poměrně ucelenému obrazu o tématu mnohem širším. Vše gradovalo rozhovorem s pamětníkem.
Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?
- Materiálů a metod byla celá řada. Více mě zaujaly metody u aktivity lidská práva, bílí krkavci. Nad materiály a metodami se zamyslím a pokusím se jimi oživit výuku.
Vaše další připomínky, podněty a názory
- Kromě velkého poděkování nemám, co bych uvedl (stranou nechávám skutečně mimořádnou besedu s pamětníkem).
Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?
- Jako vždy, úžasné (za vedro nemůžete!)
Seminář se konal za finanční podpory:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
Navštivte také
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.
O víkendu od 6. do 8. prosince 2024 jsme v Terezíně uspořádali seminář „Antisemitismus a my“ pro učitele a peer edukátory. Akce byla organizována ve spolupráci s EPNA (European Practitioners against Antisemitism) a za podpory německého Ministerstva zahraničních věcí.
Program a klíčoví řečníci
Seminář nabídl bohatý program zaměřený na to, jak učit o antisemitismu a holokaustu tak, aby výuka měla hmatatelný dopad a zároveň se vyvarovala neúmyslným projevům antisemitismu. Měli jsme tu čest přivítat skvělé řečníky:
- Tomáš Kraus, který provedl účastníky autentickým prostředím ghetta Terezín a obohatil vzdělávací část o příběhy své rodiny.
- Jakub Drábik, jenž přednášel na téma „Co je fašismus“ a upozornil na klíčové aspekty jeho vzniku, šíření a prevence.
- Peter Weisenbacher, který představil výzkum FRA a další data ukazující, jak antisemitismus vnímají a zažívají členové židovské komunity na Slovensku.
📚 Vzdělávat. ✊ Podporovat. 🔁 Opakovat.
Je vám mezi 16 a 26 lety a chcete se stát součástí celosvětové sítě mladých lidí, kteří se zapojují do akce? Chcete zvýšit povědomí o nebezpečí předsudků, diskriminace, rasismu a antisemitismu?
Připojte se k Anne Frank Youth Network a staňte se členem globálního společenství!
Všechny aktivity, inspirované deníkem Anny Frankové a jejím životním příběhem, mají za cíl zvyšovat informovanost, zvyšovat aktivní občanství, podporovat dialog a demokratické hodnoty v dnešní době. Společně se svými vrstevníky pozitivně přispějete společnosti a své komunitě!
Do našeho plánovaného semináře pro učitele s workshopem se nám podařilo zařadit více do programu! Rozhodli jsme se zařadit perspektivu z pohledu mládeže. Můžete tedy sebou vzít i aktivního studenta, který má potenciál se zapojit ve vzdělávání. Pro studenta je seminář hrazen z grantu. Poprosíme vyplnit pro něj také přihlášku.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
V průběhu celého roku 2024 probíhá výzkum v Státním okresním archivu Mladá Boleslav. Digitalizáty jsou průběžně zanášeny do databáze obětí holocaustu na stránkách holocaust.cz.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.