Vzdělávací seminář spojený s vernisáží výstavy Ztracená paměť?
13. dubna 2016
Národní technická knihovna v Praze
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.
Účastníci semináře byli nejprve krátce seznámeni s konceptem výstavy, webu i metodických materiálů. Po té si formou skupinové práce sami vyzkoušeli práci s metodickými materiály, aby mohli spolu s lektory Peterem Sokolem a Marií Zahradníkovou, kteří jsou autory metodické části výstavy, zhodnotit klady a zápory zapojení výstavy do výuky. Připravené materiály hodnotili kladně, hlavně z obsahového hlediska. Jedinou nevýhodu spatřovali učitelé základních škol v množství informací, kterých je pro mladší žáky velké množství. Oceňovali však grafické řešení panelů, na kterých jsou výrazně rozlišeny jednotlivé druhy textů, čímž je dána možnost soustředit se pouze na dílčí část problematiky. Učitelé velmi kladně hodnotili zařazení osobních příběhů pamětníků do celého konceptu výstavy.
Po metodickém úvodu se účastníci semináře seznámili s autorem výstavy dr. Alfonsem Adamem, který jim formou přednášky doplnil základní historické souvislosti problematiky nucené práce za druhé světové války na území dnešní České republiky s rozdělením na území Protektorátu Čechy a Morava a na území tzv. Sudet. Detailněji se na problematiku nucené práce v regionálním měřítku zaměřil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, a to na příkladu Liberecka a Jablonecka. Zároveň seznámil posluchače se současnou situací výzkumu tohoto jevu v libereckém muzeu a s některými momenty procesu sbírání dat a historických materiálů.
V další části programu se slova ujala Šárka Jarská ze Živé paměti, která představila dva on-line archivy věnující se nucené práci shromažďující výpovědi pamětníků a zároveň disponující výukovými materiály pro využití ve výuce. Prvním z nich byl německý portál www.zwangsarbeit-archiv.de, z něhož pochází i část videí využitých pro výstavu Ztracená paměť?. Druhým byl pak projekt český, který nese název „Nucená práce 1939-1945. Příběhy pamětníků ve výuce“ a jedná se o on-line výukovou platformu, která bude spuštěna během května tohoto roku.
Vrcholem semináře byla beseda s pamětníky, které se účastnili René Šírek, Česlav Roubíček – nasazení u protiletecké ochrany, Jarmila Pláteníková a Josef Skála. Diskusi moderovala Viola Jakschová ze Živé paměti. Všichni čtyři pamětníci se věnují nebo věnovali besedám na školách jak v Čechách, tak v Německu. V průběhu semináře byl také všem účastníkům předán zdarma katalog výstavy. Stali se tak jeho prvními čtenáři a někteří využili i toho, že byl semináře přítomen dr. Adam, a nechali se jej podepsat.
Další fotografie ve fotogalerii
Všichni účastníci se pak přesunuli na slavnostní vernisáž, při níž byla výstava představena českému publiku za účasti mnoha významných hostů, a to nejen z řad pamětníků, autorského týmu, médií, ale také za účasti zástupců některých zahraničních ambasád. Praha se tak stala druhým místem, kde je výstavy vystavena – již v březnu tohoto roku proběhla německá vernisáž v památníku Flossenbürg, který se na celé realizaci projektu spolupodílel. Výstava je v prostorách Národní technické knihovny přístupna veřejnosti do 15. května 2016 a následně bude putovat po dalších místech České republiky a Německa.
Z ohlasů účastníků:
- Všechny části programu byly velice přínosné a zajímavé. Nejvíce se mi však líbil exkurz Ivana Rouse do mikrohistorie regionu a samozřejmě beseda s pamětníky. V případě Ivana Rouse, protože se jedná o zmiňovanou mikrohistorii, v případě besedy, protože to je jedna z posledních příležitostí, jak se s nimi setkat.
- Atmosféra byla velice příjemná. Prostředí konání (NTK) rovněž vhodně zvolené. Dokázala bych si představit, že i v budoucnu by se zde mohla konat další setkání ITI.
- Děkuji za příjemné odpoledné a cenné informace. Zajímavé obohacení dosavadních znalostí.
- Celý seminář se mi opravdu moc líbil a doufám, že podobné akce budou následovat i v budoucnosti. Bylo to velmi přínosné.
Odkazy:
Josef Füllenbach: „Für die Deutschen waren wir Nummern“, Prager Zeitung, 27.4.2016
Ztracená paměť. Česká televize - Události v kultuře, 13.4.2016
Sousedé, Český rozhlas Sever, 22.4.2016
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany.
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.