1996 cs
-
VYPRODÁNO
- Miroslav Kárný: Terezínské podzimní transporty 1944
- Jakov Tsur: Osud transportu AAy
- Peter Witte: Poslední zprávy deportovaných transportem Ax (Anotace)
- Kurt Ticho: Svědectví ze Sobiboru
- Bronka Klibanski: Děti z ghetta Bialystok v Terezíně
- Katarína Hradská: Predhistória slovenských transportov do Terezína
- Livie Rothkirchenová: Představitelé terezínské samosprávy. Názorové diferenciace
- Rudolf Freiberger: Studie k historii výrobní činnosti v terezínském ghettu
- Jaroslava Milotová: Protektorátní tisk a "židovská otázka"
- Toman Brod: Úvaha o genocidě českých židů za nacistické okupace
- Ruth Bondyová: Ghetto Terezín a Izrael
- Gerhart M. Riegner: Vztah Červeného kříže k Terezínu v závěrečné fázi války (Anotace)
- Zpráva Maurice Rossela o prohlídce Terezína
- Vojtěch Blodig: Poznámky ke zprávě Maurice Rossela
- Tomáš Radil: Reflexe zkušeností z Osvětimi
- Tomáš Pasák: Přemysl Pitter
- Winfried R. Garscha: Eichmannovi muži
- Eva Šormová: Monografie o Kurtu Gerronovi
- Zlatuše Kukánová, Lenka Matušíková: Prohlášení za mrtva - úřední potvrzení i pramen ke studiu dějin
- Alisah Sheková: Terezínský deník
- Erich Kessler: 20. duben 1945 v Terezíně a dny následující
Anotace
|
Peter Witte: Poslední zprávy deportovaných transportem Ax, in: Terezínské studie a dokumenty, 1996, pp. 53-65 |
| Peter Witte: Letzte Nachrichten aus Siedliszcze. Der Transport Ax aus Theresienstadt in den Distrikt Lublin, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1996, pp. 98-113 |
9. května 1942 odjel z Terezína ve směru Lublin transport Ax se zhruba 1000 osobami. Na lublinském nádraží bylo 220 z nich vybráno a posláno na práci do Majdanku. Nikdo z nich nepřežil. Autor na základě archivních dokumentů objasňuje dosud neznámý osud ostatních deportovaných. Ti byli posláni do vesnice Siedliszcze ve východním Polsku, kde byl zřízen tábor nucených prací. Vězňové museli vykonávat regulační práce v bažinaté krajině. Dochováno je několik dopisů a pohlednic odeslaných bývalými terezínskými vězni ze Siedliszcze, z nichž lze sledovat jejich osud. Brzy po příjezdu transportu byla více než polovina deportovaných poslána do Sobiboru, kde byla zavražděna. V říjnu 1942 byl tábor Siedliszcze definitivně rozpuštěn a osudy dalších vězňů z transportu Ax není možné přesně sledovat.
|
Gerhard M. Riegner: Vztah Červeného kříže k Terezínu v závěrečné fázi války, in: Terezínské studie a dokumenty, 1996, pp. 177-187 |
| Gerhard M. Riegner: Die Beziehung des Roten Kreuzes zu Theresienstadt in der Endphase des Krieges, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1996, pp. 19-30 |
Gerhard M. Riegner byl v době druhé světové války vedoucím ženevské kanceláře Židovského světového kongresu a později jeho generálním sekretářem. Ve své funkci dostával řadu informací o skutečných poměrech v Terezíně a dalších koncentračních táborech a snažil se pravdivě informovat svobodný svět o tom, co se děje v nacistickém Německu. Riegner nebyl pouze pasivním pozorovatelem a vyvíjel nátlak na Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby se více snažil pomáhat civilním osobám internovaným ve svéře německého vlivu. Riegner kritizuje legalistický přístup Mezinárodního výboru k této otázce, který mj. stál za rozhodnutím neprotestovat veřejně po zprávách o provádění
konečného řešení židovské otázky. Autor popisuje problémy spojené se zasíláním potravinových balíčků do Terezína a dalších táborů a snahy o vyvrácení neobjektivní zprávy z návštěvy komisaře Červeného kříže Maurice Rossela v Terezíně. V závěrečných měsících války Riegner z obavy před možnou likvidací koncentračních táborů inicioval ve spolupráci s Jaromírem Kopeckým jednání zástupců spojeneckých vlád v Ženevě a vydání nóty Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v tomto smyslu.
Navštivte také
