1996 de
- Wolfgang Benz: Theresienstadt. Ein vergessener Ort der deutschen Geschichte? (Anotace)
- Gerhard M. Riegner: Die Beziehung des Roten Kreuzes zu Theresienstadt in der Endphase des Krieges (Anotace)
- Rita Meyhöfer: Berliner Juden und Theresienstadt (Anotace)
- Leonore Lappin: Der Weg ungarischer Juden nach Theresienstadt
- Katarína Hradská: Vorgeschichte der slowakischen Transporte nach Theresienstadt
- Peter Witte: Letzte Nachrichten aus Siedliszcze. Der Transport Ax aus Theresienstadt in den Distrikt Lublin
- Livia Rothkirchen: Die Repräsentanten der Theresienstädter Selbstverwaltung. Differenzierung der Ansichten
- Trude Simonsohn: Erinnerung an Paul Eppstein
- Ernst Ludwig Ehrlich: Leo Baeck - Rabbiner in schwerster Zeit
- Miroslav Kárný: Die Gendarmerie-Sonderabteilung und die Theresienstädter Häftlinge. Zur Methodologie der kritischen Interpretation von Erinnerungen
- Jaroslava Milotová: Die Protektoratspresse und die "Judenfrage"
- Ruth Bondy: Šalom na pátek = Schalom zum Freitag. Die Theresienstädter humoristische Zeitung
- Mona Körte: Limbus und Hölle - Methaphern des Unbeschreiblichen. Das Ghetto Theresienstadt in der Literatur der Nachkriegszeit
- Hanuš Schimmerling: Gerty Spies. Drei Jahre Theresienstadt
- Herbert Exenberger: Vom "Cabaret ABC im Regenbogen" zur "Lindenbaum-Gruppe" in Theresienstadt
- Richard Glazar: Approximation = Annäherung. Erfahrungen aus Vorträgen, Aussagen und Diskussionen über den Holocaust
- Alexander Avraham: The pages of testimony. Ein Verzeichnis der Zeugenaussagen zum Gedenken der Opfer des Holocaust und die Computisierung ihrer Namen
- Dokumentation. Zur Errichtung des Theresienstädter Ghettos 1941
- Miroslav Kárný: Maurice Rossels Bericht über seine Besichtigung des Theresienstädter Ghettos am 23. Juni 1944
- Maurice Rossel: Besuch im Ghetto
- Vojtěch Blodig: Anmerkungen zu Maurice Rossels Bericht
Anotace
| Wolfgang Benz: Theresienstadt: Ein vergessener Ort der deutschen Geschichte?, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1996, pp. 7-18 [Terezín. Zapomenuté místo německých dějin?] |
Článek známého německého historika poukazuje na nebezpečí bagatelizace úlohy terezínského koncentračního tábora. Nejen ve veřejném mínění, ale též v odborné literatuře je nezřídka vyvoláván falešný obraz Terezína jako příkladného ghetta, jež díky bohatství kulturních aktivit vzbuzuje idylický dojem. Autor poukazuje na to, že vzpomínky přeživších ukazují také zcela odlišnou, krutou, špinavou a vražednou tvář terezínského ghetta. A právě tato součást terezínské reality by se
neměla stát zapomenutým místem německých dějin.
|
Gerhard M. Riegner: Vztah Červeného kříže k Terezínu v závěrečné fázi války, in: Terezínské studie a dokumenty, 1996, pp. 177-187 |
| Gerhard M. Riegner: Die Beziehung des Roten Kreuzes zu Theresienstadt in der Endphase des Krieges, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1996, pp. 19-30 |
Gerhard M. Riegner byl v době druhé světové války vedoucím ženevské kanceláře Židovského světového kongresu a později jeho generálním sekretářem. Ve své funkci dostával řadu informací o skutečných poměrech v Terezíně a dalších koncentračních táborech a snažil se pravdivě informovat svobodný svět o tom, co se děje v nacistickém Německu. Riegner nebyl pouze pasivním pozorovatelem a vyvíjel nátlak na Mezinárodní výbor Červeného kříže, aby se více snažil pomáhat civilním osobám internovaným ve svéře německého vlivu. Riegner kritizuje legalistický přístup Mezinárodního výboru k této otázce, který mj. stál za rozhodnutím neprotestovat veřejně po zprávách o provádění
konečného řešení židovské otázky. Autor popisuje problémy spojené se zasíláním potravinových balíčků do Terezína a dalších táborů a snahy o vyvrácení neobjektivní zprávy z návštěvy komisaře Červeného kříže Maurice Rossela v Terezíně. V závěrečných měsících války Riegner z obavy před možnou likvidací koncentračních táborů inicioval ve spolupráci s Jaromírem Kopeckým jednání zástupců spojeneckých vlád v Ženevě a vydání nóty Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v tomto smyslu.
| Rita Meyhöferová: Berlínští Židé a Terezín, in: Terezínské studie a dokumenty, 1997, pp. 99-115 |
| Rita Meyhöfer: Berliner Juden und Theresienstadt, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1996, pp. 31-51 |
Článek je založen především na vyhodnocení databáze berlínských židovských obětí nacismu vytvořené v rámci projektu Pamětní kniha židovského obyvatelstva Berlína. Autorka se nejdříve věnuje sociologii berlínského židovského obyvatelstva a dále popisuje jednotlivé etapy jeho pronásledování. Z Berlína bylo celkem deportováno více než 50 000 Židů, z toho téměř třetina do Terezína. Meyhöferová popisuje věkovou a demografickou strukturu těchto deportovaných a jejich další osudy, mj. v závislosti na věku. Uvádí dále příklady různorodých osudů terezínských vězňů, deportovaných z Berlína.
Navštivte také
