1998 cs
-
VYPRODÁNO
- Miroslav Kárný: Vyřazení židů z veřejného života Protektorátu a historie "čestného árijství" (Anotace)
- Jaroslava Milotová: Okupační aparát a příprava transportů do Lodže (Anotace)
- Richard Seemann: Čeští Židé v Lodži (Anotace)
- Jens Hampel: Osud židovského obyvatelstva města Jihlavy 1938-1942 (Anotace)
-
Anita Tarsi: Staré ženy z Německa v ghettu Terezín (Anotace)Anita Franková: Terezínská výchova. Zprávy k prvnímu výročí terezínských domovů v L 417 (Anotace)
- Ludmila Chládková: O jednom domě v terezínském ghettu (Anotace)
- Ruth Bondyová: Prominenti až do odvolání
- Karel Margry: Zajímavý předchůdce - první terezínský film (1942)
- Jelena Makarová: Akademie přežití
- Zlatuše Kukánová, Lenka Matušíková: K evidenci zemřelých v terezínském ghettu
- Miroslav Franc: Pracovní komando Wulkov
- Kateřina Čapková: Svědectví Salmena Gradowského o rodinném táboře v Birkenau
- Salmen Gradowski: V srdci pekla
- Jan Munk: Rozvojové koncepce Památníku Terezín a motivační struktura jeho návštěvníků
- Bedřich Kopold: Osvobození vězňové v československé východní armádě
- Michal Frankl: Případ Jeanette Jennyové
- Pavel Škorpil: Případ Bedřicha Laufera
Anotace
| Miroslav Kárný: Vyřazení židů z veřejného života Protektorátu a historie "čestného árijství", in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 11-41 |
| Miroslav Kárný: Die Ausschaltung der Juden aus dem öffentlichen Leben des Protektorats und die Geschichte des "Ehrenariertums", in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 7-39 |
Studie Miroslava Kárného se zabývá genezí vládního nařízení o právním postavení židů ve veřejném životě, tj. o jejich vyřazení z výkonu povolání, která by mohla veřejný život ovlivnit. Autor dokumentuje spor, který nad osnovou tohoto nařízení vznikl mezi říšským protektorem a jeho úřadem na straně jedné a mezi říšským ministerstvem vnitra na straně druhé, pokud jde o tempo protižidovských opatření. V této souvislosti se studie také zabývá historií prezidentských výjimek (tzv. čestného árijství), které nařízení připouštělo, ale které nikdy nebyly povoleny. Více než tisíc podaných zádostí o tyto výjimky a dokumentace jejich vyřizování však představují mimořádně významný historický pramen.
| Jaroslava Milotová: Okupační aparát a příprava transportů do Lodže, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 42-66 |
| Jaroslava Milotová: Der Okkupationsaparat und die Vorbereitung der Transporte nach Lodz, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 40-69 |
Autorka navazuje na svůj článek v Terezínských studiích a dokumentech 1997 o činnosti Ústředny pro židovské vystěhovalectví v Praze do počátku roku 1940. V tomto článku zkoumá, jak německé okupační úřady vytvářely předpoklady pro zahájení soustavných deportací protektorátního židovského obyvatelstva a jak bylo vypraveno pět prvních deportačních transportů, směřujících z Prahy do lodžského ghetta. V těchto souvislostech autorka na základě analýzy pramenů zpochybňuje některá dosud tradovaná tvrzení objevující se v naší historické literatuře.
| Jens Hampel: Osud židovského obyvatelstva města Jihlavy 1938-1942, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 86-113 |
| Jens Hampel: Das Schicksal der jüdischen Bevölkerung der Stadt Iglau 1938 - 1942, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 70-99 |
Autor sleduje na základě archivních dokumentů, vzpomínek, novin a literatury osudy židovských obyvatel města Jihlavy od tzv. mnichovské dohody až jejich deportaci v roce 1942. Velkou pozornost věnuje průběhu arizace židovského majetku. Článek představuje přínosnou lokální sondu o průběhu
konečného řešenív českých zemích.
| AAnita Tarsi: Staré ženy z Německa v ghettu Terezín, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 154-178 |
| AAnita Tarsi: Das Schicksal der alten Frauen aus Deutschland im Ghetto Theresienstadt, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 100-130 |
Autorka na základě deníkových záznamů a pamětí přibližuje situaci žen, které byly v pokročilém věku deportovány z Německa do terezínského ghetta, jejich obtížné přizpůsování terezínské realitě, změny v jejich psychice a modelech chování. Mnohé z nich se s terezínskými životními podmínkami - s ubytováním na několika málo čtverečních metrech, nemocemi a nedostatečnou péčí - dokázaly jen obtížně vyrovnat. Pro některé z nich byl únikem z terezínské reality zájem o umění, jiné se pokoušely nalézt v ghettu smysluplné zaměstnání. Mnoho žen popisuje také napjatý a někdy i nenávistný vztah mezi Židy z Říše a českými Židy. Pro sblížení obou odlišných komunit se mládežnické oddělení rozhodlo uspořádat akci Pomocná ruka, v jejímž rámci měli mladí vězňové z Protektorátu starým lidem z Říše donášet jídlo, procházet se s nimi, předčítat jim, vyklepávat jim matrace atd.
| Ludmila Chládková: O jednom domě v terezínském ghettu, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 179-186 |
| Ludmila Chládková: Von einem Haus im Theresienstädter Ghetto, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 131-141 |
Podkladem článku je deník správcové (Hausälteste) domu L 415 v terezínském ghettu Margarete Pedde, která byla do Terezína poslána v červenci 1942 z Düsseldorfu. V deníku, který si vedla od září 1942 do února 1943, zachytila jména a osudy vězňů obývajících dům L 415. Dohromady je zde registrováno 679 vězňů, kteří do Terezína přijeli především transporty z Mnichova, Düsseldorfu, Frankfurtu nad Mohanem a Berlína. V domě L 415 byli ubytováni též někteří vězňové z Protektorátu. Drtivá většina byla deportována na východ, část zemřela v Terezíně.
|
Anita Franková: Terezínská výchova. Zprávy k prvnímu výročí terezínských domovů v L 417, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 114-120
Zprávy k prvnímu výročí terezínských domovů v L 417, in: Terezínské studie a dokumenty, 1998, pp. 121-153
|
|
Anita Franková: Theresienstädter Erziehung. Berichte zum ersten Jahrestag der Theresienstädter Heime in L 417, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 142-148
Berichte zum ersten Jahrestag der Theresienstädter Heime in L 417, in: Theresienstädter Studien und Dokumente, 1998, pp. 149-180
|
Zprávy sepsané v roce 1943 k prvému výročí domovů vězněné mládeže v bývalé terezínské škole, v budově označované jako L 417, představují jedinečný dokument o výchově mládeže v podmínkách terezínského ghetta. Mezi autory zpráv byli jak přímo vychovatelé a opatrovníci, tak další významné osobnosti politického, vědeckého a uměleckého života. Příspěvky referují o konkrétních zkušenostech z činnosti jednotlivých domovů a zamýšlejí se obecněji nad problémy výchovné práce a židovské výchovy. Čtenář se může seznámit s dosud nezveřejněnými statěmi Franze Kahna, Fredy Hirsche, Gondy Redlicha, Valtra Eisingera, Josefa Stiassného, Oty Kleina, Hanse Krásy, Friederiky Brandeisové a dalších. Editorkou těchto zpráv je Anita Franková.
Navštivte také
