Ceník rešeršních služeb
Rešeršní služby, které poskytujeme zdarma:
- možnost vyhledávat údaje a dokumenty zemřelých v Databázi obětí na portálu holocaust.cz
- zodpovězení adresného dotazu na osoby, které se dožili osvobození
- zodpovězení adresného i obecného dotazu do celkového počtu 25 osob
Pro rozsáhlejší výzkum nebo dokumentaci rodinné historie nabízíme naše rešeršní služby v následující specifikaci:
- Rešerše základní
Vyžaduje pouze práci s interní databází v systému Collective Access. Pro vyhledávání nejsou využívány informace z dokumentů digitalizovaných v rámci projektu Terezínské album.
TYPY REŠERŠÍ SPADAJÍCÍ POD REŠERŠE ZÁKLADNÍ:
- “adresné vyhledávání” - vyhledávání obětí holocaustu podle jména a příjmení, data narození, bydliště před válkou
- všechny oběti v transportu XY
- všechny oběti z určité obce
- Rešerše rozšířené
Práce v interní databázi je kombinována s vyhledáváním/posuzováním informací uvedených v digitalizovaných dokumentech.
Obecně se využívá pro dotazy, kde identitu hledané osoby není možné jednoznačně ověřit podle samotného zadání dotazu poskytnutým žadatelem = zadání dotazu ze strany uživatele je nedostatečné – neobsahuje datum narození a/nebo neobsahuje celé/správné datum narození a/nebo neobsahuje celé/správné jméno osoby.
- Speciální rešerše
Specifické případy, které nespadají ani do jedné předchozí kategorií, například je nutné vyhledávat informace také v jiných zdrojích – databázích památníků a muzeí holocaustu ve světě apod.
HODINOVÁ SAZBA: 450 Kč včetně DPH (nejsme plátci DPH)
Nabízíme také službu adresné rešerše přímo v archivu, fyzické vyhledání a odbornou digitalizaci archivních materiálů. Tuto službu poskytujeme v Praze za uvedenou cenu, v případě práce v archivech mimo Prahu je cena stanovena z hodinové sazby + cestovní výdaje.
Uvedené informace jsou orientační, hodinová sazba je platná pro zakázky bez smlouvy o spolupráci. Všechny objednávky posuzujeme individuálně a nabízíme možnost dlouhodobé spolupráce v rámci projektu apod.
Objednávky nebo jakékoli dotazy prosím zasílejte na kontakty:
e-mail: database@terezinstudies.cz / institute@terezinstudies.cz
telefon: +420 222 317 013
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.