Přispěvatelé projektů Databáze obětí a Terezínské album
Významní přispěvatelé do projektu Databáze obětí a Terezínské album, kteří nám poskytli své autentické dokumenty a fotografie obětí holocaustu-šoa. Všem velice děkujeme!
Jednotlivci:
Ivan Čech
Maud Michal Beerová
Eva Herrmannová
Alena Vlčková
Helen Epstein
Petr Papoušek
Věra Baumová
Susan Waite
Věra Rovenská
Zdeněk Pošusta
Marie Löwitová
Věra Navrátilová
Patricia Berman
Tomáš Maier
Jaroslava Rybová
Hana Weingarten
Edna Becková
Jan Dítko
Eva Malá
Bohumila Urbachová
Dagmar Bálintová
Anna Kofferová
Joanie Schirm
Jana Witthed
Michael Rund
Ludmila Lázničková
Pavel Uri Bass
Zuzana Rousová
Pavel Fröhlich
Svatoň Skládal
Ilse Paschová
Anna Lorencová
Božena Ferjancová
Hana Cherynová
Kamil Rodan
Lenka Buchbergerová
Štěpána Piskláková
Dagmar Pavelková
Anna Matoušková
Renata Wohlgemuthová
Libor Haltmar
Libuše Gebauerová
Judith E. Elam
Štěpán Holzner
Arnošt Líbezný
Ol Rappaport
Martin Vigner
Barbara Hofmann Yerby
Anna Zatloukalová
Organizace:
Nadační fond obětem holocaustu
Muzeum Prostějovska
Židovská obec Olomouc
Městské muzeum Týn nad Vltavou
Židovská obec Brno
Obecní úřad Senožaty
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.