Databáze obětí

 

databaze-obeti_uvod

 


Mezi hlavní úkoly Institutu Terezínské iniciativy patří dokumentace a připomínání osudů vězňů terezínského ghetta a dalších obětí nacistického rasového pronásledování. Prvními výstupy dokumentační činnosti Institutu byly Terezínské pamětní knihy, na které databáze navazuje. Prostřednictvím webového rozhraní Databáze obětí zpřístupňujeme nejen základní biografické údaje, ale také fotografie a digitalizované archivní dokumenty, které jednotlivým obětem vrací tvář, a střípky jejich životních příběhů.

Informace získané v rámci našich dokumentačních projektů jsou veřejnosti zpřístupněny na portálu holocaust.cz a v našich vzdělávacích aktivitách je využíváme také při práci s pedagogy, žáky a studenty.

Databáze obětí byla vytvořena Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze a Památníkem Terezín. Od roku 2013 je umístěna na serveru Židovského muzea v Praze, jako součást společného datového centra Židovského muzea v Praze a Institutu Terezínské iniciativy.

Badatelům a dalším zájemcům nabízíme také spolupráci ve formě rešeršních služeb. Podrobné informace v ceníku rešeršních služeb.


Kde Databázi obětí najdete?

Online verze Databáze obětí je dostupná na vzdělávacím serveru holocaust.cz. Vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů lze ve veřejně přístupné verzi databáze vyhledávat pouze informace o lidech, kteří během holocaustu zahynuli a tento údaj máme ověřen.


Údaje týkající se osvobozených osob a lidí, u nichž přesný osud neznáme, stejně jako další informace, můžete získat prostřednictvím e-mailové adresy database@terezinstudies.cz. Na dotazy odpovídáme do 30 pracovních dnů. Na stejnou adresu můžete také poslat nabídku Vašich vlastních dokumentů a fotografií obětí nacistické genocidy, které velice rádi v databázi zveřejníme.


Jaké údaje Databáze obětí obsahuje?

Databáze obsahuje stručné údaje o všech vězních terezínského ghetta deportovaných z českých zemí, Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, Slovenska a těch, kteří do Terezína přišli v posledních dnech války s pochody smrti (tzv. evakuační transporty). Dále je zde možno nalézt informace o těch, kteří byli z českých zemí deportováni do Lodže, Osvětimi, Minsku a Ujazdówa nebo vězněni v koncentračním táboře Mauthausen. Nejnovější část databáze tvoří jména vězněných v tzv. „Cikánském táboře I“ v Letech u Písku. Veřejná část Databáze obětí obsahuje informace o téměř 125 000 osobách a jejich osudu, na 140 000 autentických digitalizovaných dokumentů a 30 000 portrétních fotografií, vracejících obětem jejich tváře.

 

Co obsahuje jednotlivý záznam oběti?

Záznam každé osoby zachycené v databázi obsahuje stručné biografické údaje: jméno, datum narození, transport do Terezína či jiného tábora a podle okolností dále datum a místo úmrtí, transport z Terezína, místo osvobození a další údaje.

V rámci naší dokumentační práce postupně doplňujeme k jednotlivým záznamům portrétní fotografie a autentické archivní dokumenty převážně úřední povahy (osobní doklady, listiny, fotografie) dotyčných lidí. Dokumenty z archivů i ze soukromých sbírek přibližují konkrétní osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí nacistické genocidy Židů. Prostřednictvím fotografií vracíme tváře jednotlivým obětem – mužům, ženám i dětem. Každý z nich získává zpět svou vlastní identitu a není jen pouhým číslem v nekonečných seznamech jmen.

V rámci projektu Terezínské album jsme digitalizovali a zpracovali přibližně 20 000 úmrtních oznámení vězňů zemřelých v Terezíně a v letech 2006-2012 vyhledali a digitalizovali dokumenty z fondu Policejního ředitelství v Praze uložené v Národním archivu v Praze. Jedná se o přibližně 350 000 dokumentů a fotografií k více než 35 000 lidí, kteří po zřízení Protektorátu Čechy a Morava podléhali Norimberským zákonům a byli deportováni z Prahy do Terezína a dalších nacistických ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů. Nadále pokračují práce na indexaci digitalizovaných dokumentů (propojování dokumentů se záznamy v Databázi obětí a jejich popis).

Od začátku roku 2013 jsme se vydali do dalších regionů České republiky a jako první jsme zpracovali archivní materiály z fondu Policejního ředitelství ve Státním okresním archivu v Plzni. V letech 2014-15 v Moravském Zemském archivu v Brně a v letech 2016-2020 v rámci projektu Databáze romských obětí holocaustu jsme digitalizovali a zpracovali dokumenty fondu „CT Lety“, který je uložen ve Státním okresním archivu v Třeboni.


Jak můžete databázi obětí podpořit?

Materiály z českých archivů tvoří zejména dokumenty úřední povahy – např. žádosti o cestovní pasy a občanské legitimace, dokumenty vztahující se k profesnímu životu či občansko- a trestněprávní záležitosti. Tyto dokumenty však poskytují pouze úřední otisk života každého jednotlivce. Dokumenty osobní povahy a fotografie získané od soukromých dárců jsou rovněž nedocenitelnou součástí našich digitálních sbírek. Pokud se ve vašem soukromém archivu nachází výše zmíněné dokumenty či fotografie obětí holocaustu a rádi byste přispěli k rozvoji projektu, budeme rádi, když se o ně s námi podělíte.

Originální dokumenty můžete zaslat nebo doručit osobně na naši adresu:
Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 00 Praha 1
Vaše dokumenty šetrně zpracujeme a vrátíme Vám je zpět nebo domluvíme jejich předání do archivu Židovského muzea v Praze. V případě tohoto postupu je vhodné nás nejprve kontaktovat telefonicky (+420 222 317 013) nebo e-mailem database@terezinstudies.cz.

Můžete nám také zaslat již digitalizované dokumenty prostřednictvím e-mailové adresy. V tomto případě dbejte prosím na kvalitní zpracování dokumentů. Fotografie by měly být skenovány v rozlišení minimálně 600 DPI, dokumenty bez fotografií pak minimálně v rozlišení 200 DPI, obojí ideálně v barevné hloubce 24 bit.


PROHLÁŠENÍ O POSKYTNUTÍ MATERIÁLŮ - PŮVOD MATERIÁLŮ

V dokumentační práci, tedy také v Databázi obětí, dodržujeme stanovený standard uvádění zdroje každého materiálu (fotografie, dokumentu apod.), který v ní uchováváme: proto, abychom dokázali materiál i informaci na něm uvedenou, případně extrahovanou z něj, identifikovat. Stejně tak jako u materiálů, které zveřejňujeme na portálu holocaust.cz. Proto ke každému zaslanému (originálu i digitální kopii - skenu) připojujte tuto formulaci:


"Prohlašuji, že vlastním originál materiálu, který poskytuji Institutu Terezínské iniciativy k uložení v Databázi obětí pro účely zveřejnění na portálu holocaust.cz, případně další využití v rámci jeho dokumentační a vzdělávací činnosti."


Při naší práci se bohužel často setkáváme s dokumenty naskenovanými nevhodným způsobem, v nedostačující kvalitě. Ačkoli se v případě, že není možné získat kvalitnější kopii, snažíme takové skeny zveřejnit, ne vždy je to možné a vhodné.


Pro badatele a další zájemce nabízíme také možnost spolupráce na rozsáhlejších rešerších nejen v Databázi obětí, ale také přímo v archivech. Podrobné informace a podmínky spolupráce jsou dostupné v ceníku rešeršních služeb.


Finanční podpora:

Naši dokumentační práci můžete podpořit finančně, a to finančním darem na naše bankovní účty:
Účet vedený v CZK:
Komerční banka a.s., Spálená 51, 110 00 Praha 1
90334011/0100
IBAN: CZ5001000000000090334011
SWIFT (BIC) KOMBCZPPXXX

Účet vedený v EURO:
Číslo účtu:
2701657004/ 2010
IBAN: CZ1020100000002701657004
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
 

 

Také nás můžete podpořit finančně, a to prostřednictvím služby darujme.cz.

Podrobnosti najdete na stránce projektu na portálu darujme.cz.

 

 
Za Vaše finanční dary předem velice děkujeme a rádi Vám vystavíme potvrzení o daru.
 
 
Poděkování za spolupráci:
Židovské muzeum v Praze

 

Poděkování za finanční podporu:

NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv

 

 

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.