Databáze romských obětí holocaustu
CÍLE PROJEKTU
Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných a perzekvovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války, poskytnout a využít shromážděné údaje a materiály k výzkumu, bádání a vzdělávání a zvýšit tak povědomí o holocaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu. Součástí projektu je také podnítit širší diskusi o významu připomínání událostí druhé světové války, zejména jejích příčin a důsledků pro utváření identity členů všech skupin obyvatel našeho regionu - příslušníků většiny a menšin a budování jejich vzájemných vztahů.
1. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2016 – 31. 5. 2018
AKTIVITY PROJEKTU
- Zpracování dosavadních materiálů týkajících se romských obětí holocaustu - materiály historika Ctibora Nečase.
- Průzkum relevantních archivních fondů v ČR (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni).
- Nastavení metodologie dokumentace romských obětí holocaustu - ve spolupráci se členy poradní expertní skupiny.
- Vytvoření základní struktury databáze romských obětí - implementace výsledků konzultací s odborníky poradní expertní skupiny, partnerů projektu: MRK a DÖW - s přesnou strukturou práv a přístupů k údajům, pramenům apod.
- Systematický archivní výzkum, zpracovávání nalezených materiálů a zahájení jejich integrace do databáze.
VÝSTUPY PROJEKTU
- Vytvořená základní struktura databáze romských obětí holocaustu, obsahující vzorek dat obětí a archivních materiálů (dokumentů a fotografií).
- Databáze archivních fondů obsahujících materiály vztahující se k tématu projektu.
- Vytvořená pracovní expertní skupina složená z odborníků a konzultantů, která přispívá ke kvalitě projektu a naplňování jeho cílů, rozvíjí jej ve prospěch osvěty v prostředí většinové společnosti i směrem dovnitř romské komunity.
2. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2018 – 31. 5. 2020
AKTIVITY PROJEKTU
- Pokračování systematického výzkumu v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Zahájení systematického výzkumu v dalších archivech v ČR a zahraničí (Státní okresní archiv v Liberci, Státní okresní archiv Břeclav v Mikulově, Archiv Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Spolkový archiv v Berlíně).
- Digitalizace archivního fondu CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Implementace publikovaných seznamů historika C. Nečase obsahujících údaje o vězních „cikánských táborů“ Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau do databáze.
- Selektivní výzkum rodinných historií prostřednictvím osobních výpovědí potomků obětí a pozůstalých.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU
- Databáze s osobními záznamy o romských obětech holocaustu obsahujících základní údaje o jménu, příjmení, datu a místu narození, datu a místu věznění, datu a místu úmrtí atd.
- Digitalizovaný archivní fond CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Několik zpracovaných nosných příběhů o rodinách romských obětí holocaustu, pomocí nichž budou přiblíženy jejich osudy široké veřejnosti.
Žadatel
- Institut Terezínské iniciativy, Praha - ČR
Partneři
- Muzeum romské kultury, Brno - ČR
- Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Wien, Rakousko
Spolupracující organizace a jednotlivci
- Zentralrat Deutscher Sinti und Roma, Německo
- Fritz Bauer Institut, Německo
- KZ-Gedenkstätte Dachau, Německo
- KZ-Gedenkstätte Flossenbürg, Německo
- Pedagogical University of Krakow – Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
Členové poradní expertní skupiny
- Karel Holomek, Společenství Romů na Moravě, ČR
- PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury, ČR
- Dr hab. Slawomir Kapralski, Prof. UP, Pedagogical University of Krakow - Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
- Mirjam-Angela Karoly, OSCE ODIHR, Polsko
- Petr Lhotka, historik, ČR
- Rudolf Murka, příslušník druhé generace, ČR
- Dr. Jörg Osterloh, Fritz Bauer Institut, Německo
- Frank Reuter, Zentralrat deutscher Sinti und Roma, Německo
- Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, ČR
- Helena Sadílková, Ph.D., Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK Praha, ČR
- Marek Szilvási, European Roma Rights Centre, Maďarsko
Projekt finančně podpořili:
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?