EHRI – European Holocaust Research Infrastructure
Český uzel EHRI
(European Holocaust Research Infrastructure)
Špičkový výzkum o holokaustu je předpokladem pro informovanou diskusi o českých, evropských i světových moderních dějinách a pro pochopení rizik a mechanismů rasismu a genocidy v jejich různých formách. Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI) propojuje sbírky a prameny rozdělené hranicemi a jazyky, prosazuje digitální metody a podporuje badatele. Český uzel EHRI je bránou ke službám a komunitě EHRI zároveň rozcestníkem pro výzkum o holokaustu v České republice.
Český uzel EHRI je od roku 2023 stal součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
EHRI je financována Evropskou komisí pod rámcovými programy FP7, Horizont 2020 a Horizont Evropa.
Od roku 2018 je EHRI na cestovní mapě evropských výzkumných infrastruktur a v současnosti se EHRI transformuje do podoby permanentní organizace - European Research Infrastructure Consortium (ERIC). Česká republika tento proces prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje a je zastoupena v EHRI v prozatímním valném shromáždění.
Hlavní cíle a služby
EHRI-CZ poskytuje zejména tyto typy služeb:
- Zpřístupňuje data a služby EHRI, mezi něž patří například EHRI Portál, EHRI Dokumentový blog, EHRI edice, EHRI Geospatial Repository, Stipendia Conny Kristel a další.
- Vytváří data o pramenech k dějinám holokaustu v českých zemích a vkládá je do EHRI Portálu.
- Propojuje a rozšiřuje databáze obětí a metodologicky podporuje jejich další rozvoj.
- Na digitalizované prameny aplikuje digitální metody, mezi něž náleží například automatické rozpoznávání textu a řeči, identifikace míst, historických aktérů, klíčových slov a další.
- Podporuje bádání za pomoci prostorových metod a interaktivních map, mj. skrze interaktivní webovou stránku MemoMap.
Přehled všech 27 partnerů EHRI naleznete na této stránce.
INSTITUT TERZÍNSKÉ INICIATIVY
V roce 2023 ITI vytipoval dokumenty obsažené v Databázi obětí holocaustu pro výzkum automatizovaného čtení archiválií. Databáze ke konci roku 2023 obsahovala 185.166 dokumentů, které se vztahují k 176.239 osobám.
Obsahový rozvoj Databáze obětí holocaustu obnáší výzkum v Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Naskenováno bylo kolem 2000 dokumentů. Získané digitalizáty jsou postupně zpracovávány a připravovány k importu do databáze a k následnému zveřejnění na portálu Holocaust.cz. Vzhledem k tomu, že se část dokumentů vztahuje k lidem, kteří přežili rok 1945, může ITI k tomuto kroku přistoupit až po vyjasnění otázek ochrany osobních údajů (GDPR).
Navštivte také
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)
Dnes večer Beseder Gallery uvede celovečerní dokumentární film, který osvětluje nejdramatičtější příklad intelektuální a umělecké odvahy v koncentračním táboře Terezín za druhé světové války: pozoruhodný příběh Rafaela Schachtera, geniálního mladého českého dirigenta, který byl v roce 1941 zatčen a poslán do Terezína.
Film «Defiant Requiem»
13. 1. pondělí, 18:30
Beseder Gallery, Lihovarská 12, 19000 Praha 9
V pátek jsme za Institut Terezínské iniciativy již poněkolikáté navštívili Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi, kde jsme pokračovali v digitalizaci fondu Okresního úřadu Mladá Boleslav. Tentokrát jsme se zaměřili na žádosti o osvědčení o československém státním občanství.