Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories
Mezinárodní seminář pro učitele a pro mládež – výročí 26. října
V4 projekt
Cílem projektu je dozvědět se prostřednictvím osobních příběhů lidí, kteří byli kvůli svému původu, židovskému nebo romskému, vyloučeni ze společnosti a během druhé světové války pronásledováni nacistickou rasistickou politikou, více o evropské minulosti. A následně o důsledcích tohoto vyloučení kriticky přemýšlet.
Jaké je zaměření projektu?
Jednotlivé aktivity se vztahují k významným výročím a k místům spojených s nacistickou genocidou. Hlavním cílem je inspirovat a motivovat účastníky (učitele, pedagogy, mladé lidi) k zamyšlení, JAK můžeme předcházet současným negativním jevům ve společnosti, PROČ je to důležité a jaká je SOUVISLOST s Listinou základních práv EU. Zaměřením se na příčiny holocaustu, sociální procesy, které ho provázely, a lidské chování v těchto extrémních situacích hledáme odpovědi na otázky, k čemu může vést diskriminace v současnosti.
Vzdělávání považujeme za klíčový prostředek přispívající k boji proti rasismu a diskriminaci.
Část 1
- Třídenní seminář „Společná minulost, společná budoucnost“ pro učitele/pedagogy z CZ, SK, PL, HU, který se koná u příležitosti výročí 26. října (likvidace Romů a Sintů ve vyhlazovacím táboře v Belzecu v r. 1940)
- Účast na pietním aktu v Belzecu a návštěva Státního muzea v Majdanku a Belzecu
- Hlavní cílové skupiny jsou učitelé/vzdělavatelé z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska
Část 2
- S projektovými partnery vydáme stručnou vzdělávací publikaci o historii Romů a Sintů v Belzecu, část nákladu bude tištěna, část bude volně k dispozici v pdf (v češtině, polštině a maďarštině).
Část 3
- 5. listopadu proběhne speciální workshop pro 10 průvodců muzea Státního muzea v Majdanku.
- Považujeme za důležité pracovat společně, proto budou všechny akce simultánně tlumočeny do tří jazyků. Dalším z důvodů je i to, že důležitou cílovou skupinou je romská mládež, která většinou není vybavena dostatečnou znalostí angličtiny.
Výsledky projektu
ITI považuje za důležité, aby instituce zabývající se historií holocaustu navzájem spolupracovaly. Proto je cílem projektu zjistit, kde mohou instituce ze zemí Visegradu spolupracovat, spojit síly, a tak zefektivnit dopad práce a vytvořit zajímavý a funkční výstup. Debata k projektovým tématům jde nad rámec národních perspektiv a kromě připomínky tragických historických událostí má za cíl, aby účastníci projektu lépe porozuměli historickým společenským procesům, což jim umožní lépe pochopit, co se s děje v současnosti. Cílem projektu je vytvořit výstupy, se kterými mohou účastníci a partneři projektu pracovat v jednotlivých zemích V4a které mohou být inspirací pro další vzdělávací aktivity. Speciální workshop pro průvodce muzeem umožní účastníkům získat více informací o historii vyhlazovacího tábora v Belzecu s ohledem na Romy a Sinti, ale také být citlivější k návštěvníkům z řad Romů a Sinti.
Relevantnost projektu pro oblast Visegradu
Všechny zapojené země spojuje společná minulost. Sociální procesy zde probíhaly s mírnými odlišnostmi kvůli místním specifickým podmínkám, přesto vycházely ze stejného základu. Proto ITI považuje za důležité hovořit o společné minulosti, hledat příčiny a společné rysy historických procesů a na jejich základě přemýšlet o společné přítomnosti a budoucnosti. Vztahy mezi většinovou společností a menšinami prošly kritickým vývojem v období před, během a po druhé světové válce. Pouze pokud dostatečně poznáme traumatické momenty moderní historie, odhalíme jejich příčiny a důsledky, můžeme budovat sebevědomí, které je pro život v současnosti důležité. Ne popření, ale znalost a uznání odpovědnosti je to, co činí jednotlivce a společnost odolnými vůči nepravdě, populismu, extremismu a dezinformacím. Teprve když se dokážeme vyrovnat s vlastní minulostí, můžeme se bez obav dívat do budoucnosti.
Projekt je financován prostřednictvím visegradfund.org
Partneři projektu:
Fundacja w Stronę Dialogu, Nadácia Milana Šimečku, Centropa Budapest
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.