Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories
Mezinárodní seminář pro učitele a pro mládež – výročí 26. října
V4 projekt
Cílem projektu je dozvědět se prostřednictvím osobních příběhů lidí, kteří byli kvůli svému původu, židovskému nebo romskému, vyloučeni ze společnosti a během druhé světové války pronásledováni nacistickou rasistickou politikou, více o evropské minulosti. A následně o důsledcích tohoto vyloučení kriticky přemýšlet.
Jaké je zaměření projektu?
Jednotlivé aktivity se vztahují k významným výročím a k místům spojených s nacistickou genocidou. Hlavním cílem je inspirovat a motivovat účastníky (učitele, pedagogy, mladé lidi) k zamyšlení, JAK můžeme předcházet současným negativním jevům ve společnosti, PROČ je to důležité a jaká je SOUVISLOST s Listinou základních práv EU. Zaměřením se na příčiny holocaustu, sociální procesy, které ho provázely, a lidské chování v těchto extrémních situacích hledáme odpovědi na otázky, k čemu může vést diskriminace v současnosti.
Vzdělávání považujeme za klíčový prostředek přispívající k boji proti rasismu a diskriminaci.
Část 1
- Třídenní seminář „Společná minulost, společná budoucnost“ pro učitele/pedagogy z CZ, SK, PL, HU, který se koná u příležitosti výročí 26. října (likvidace Romů a Sintů ve vyhlazovacím táboře v Belzecu v r. 1940)
- Účast na pietním aktu v Belzecu a návštěva Státního muzea v Majdanku a Belzecu
- Hlavní cílové skupiny jsou učitelé/vzdělavatelé z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska
Část 2
- S projektovými partnery vydáme stručnou vzdělávací publikaci o historii Romů a Sintů v Belzecu, část nákladu bude tištěna, část bude volně k dispozici v pdf (v češtině, polštině a maďarštině).
Část 3
- 5. listopadu proběhne speciální workshop pro 10 průvodců muzea Státního muzea v Majdanku.
- Považujeme za důležité pracovat společně, proto budou všechny akce simultánně tlumočeny do tří jazyků. Dalším z důvodů je i to, že důležitou cílovou skupinou je romská mládež, která většinou není vybavena dostatečnou znalostí angličtiny.
Výsledky projektu
ITI považuje za důležité, aby instituce zabývající se historií holocaustu navzájem spolupracovaly. Proto je cílem projektu zjistit, kde mohou instituce ze zemí Visegradu spolupracovat, spojit síly, a tak zefektivnit dopad práce a vytvořit zajímavý a funkční výstup. Debata k projektovým tématům jde nad rámec národních perspektiv a kromě připomínky tragických historických událostí má za cíl, aby účastníci projektu lépe porozuměli historickým společenským procesům, což jim umožní lépe pochopit, co se s děje v současnosti. Cílem projektu je vytvořit výstupy, se kterými mohou účastníci a partneři projektu pracovat v jednotlivých zemích V4a které mohou být inspirací pro další vzdělávací aktivity. Speciální workshop pro průvodce muzeem umožní účastníkům získat více informací o historii vyhlazovacího tábora v Belzecu s ohledem na Romy a Sinti, ale také být citlivější k návštěvníkům z řad Romů a Sinti.
Relevantnost projektu pro oblast Visegradu
Všechny zapojené země spojuje společná minulost. Sociální procesy zde probíhaly s mírnými odlišnostmi kvůli místním specifickým podmínkám, přesto vycházely ze stejného základu. Proto ITI považuje za důležité hovořit o společné minulosti, hledat příčiny a společné rysy historických procesů a na jejich základě přemýšlet o společné přítomnosti a budoucnosti. Vztahy mezi většinovou společností a menšinami prošly kritickým vývojem v období před, během a po druhé světové válce. Pouze pokud dostatečně poznáme traumatické momenty moderní historie, odhalíme jejich příčiny a důsledky, můžeme budovat sebevědomí, které je pro život v současnosti důležité. Ne popření, ale znalost a uznání odpovědnosti je to, co činí jednotlivce a společnost odolnými vůči nepravdě, populismu, extremismu a dezinformacím. Teprve když se dokážeme vyrovnat s vlastní minulostí, můžeme se bez obav dívat do budoucnosti.
Projekt je financován prostřednictvím visegradfund.org
Partneři projektu:
Fundacja w Stronę Dialogu, Nadácia Milana Šimečku, Centropa Budapest
Navštivte také
Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?
Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí.
Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.
Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp
S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR.
Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Auschwitz-Birkenau zavražděno 3 792 mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Byli to židovští vězni deportovaní z Terezína, kteří byli po příjezdu do Osvětimi dočasně ušetřeni selekce, avšak po šesti měsících je čekala smrt.
Ve čtvrtek, 27. 2. 2024 jsme jako Institut Terezínské iniciativy obnovili naši publikační činnost slavnostním uvedením knihy Kateřiny Nejedlé, Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu.
Událost se konala v Knihkupectví Franze Kafky v Široké ulici.
Nakladatelství Triáda pořádá sbírku na tvorbu čtrnáctidílného audioseriálu Denník Anne Frankové. Pokud se chcete připojit, můžete přispět ZDE.
Sbírka probíhá na Doniu.
Včera jsme v našich prostorách v Jáchymově přivítali ředitelku Denise Quistorp a Sebastiana Halbauera z Rakouského kulturního fóra v Praze, abychom diskutovali o našich aktivitách a projektech. Měli jsme příležitost určit společné priority v naší práci a prostřednictvím budoucí spolupráce dále posílit rakousko-českou výměnu.