Holocaust a my
📣 Pozvánka na seminář a workshop „Antisemitismus a my“ pro učitele z ČR a SR
🔹 Kdy: pátek 6. 12. – neděle 8. 12. 2024
🔹 Kde: Akademická 409, Terezín, autentické prostory Dělostřeleckých kasáren
🔹 Cena: 2000 Kč
🔹 Kapacita omezená, přihlášky do 11. 11. 2024
---
„Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil."
(Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
Srdečně zveme učitele na dvoudenní seminář, který propojí teorii a praxi v náročném, ale nezbytném tématu antisemitismu. Setkání je určeno pedagogům, kteří chtějí získat lepší vhled a praktické nástroje pro práci se studenty v oblasti prevence a vzdělávání proti předsudkům.
Co vás čeká?
• Otázky a zkušenosti: Jak současné dění ovlivňuje postoj mladých lidí k Židům a dalším menšinám?
• Diskuze: Co je antisemitismus a jak jej učitelé mohou rozpoznat?
• Perspektivy: Liší se situace v Česku a okolních zemích?
• Networking: Výměna zkušeností s kolegy z celé ČR a SR, sdílení různých přístupů a výukových nástrojů.
🗣 Hosté a lektoři:
Dana Gabaľová, Roman Ferstl, Peter Weisenbacher, Ph.D., a Mgr. Jakub Drábik, Ph.D.
📝 Program zahrnuje také procházku pevností Terezín, autentickým místem spojeným s výukou o historii a důsledcích antisemitismu, komentovanou Tomášem Krausem.
Neváhejte se přihlásit a prozkoumat, jak toto citlivé téma vyučovat s hlubším porozuměním a věcnými nástroji. Seminář je možné financovat ze šablon.
📩 Závazná přihláška: Formulář zde
📞 Kontakt: +420 734 159 777 nebo dorota.gabalova@terezinstudies.cz
Budeme rádi, pokud pozvánku předáte i svým kolegům. Těšíme se na společný čas a možnost sdílet inspiraci a dovednosti, které mají dopad na mladou generaci.
Životopis hostů
Peter Weisenbacher (1980) získal doktorát v oboru informační vědy. Svou profesní kariéru zahájil v oblasti informačních technologií a pracoval převážně v Německu a Švýcarsku. Než přešel do nevládního sektoru, byl spoluzodpovědný za iniciativy v oblasti společenské odpovědnosti v nadnárodní technologické společnosti. Od roku 2006 do roku 2010 působil jako předseda správní rady Amnesty International Slovensko. V roce 2009 spoluzaložil a stal se prvním ředitelem slovenského Gay Pride (Dúhový PRIDE), kde setrval do roku 2011 a vedl první dva průvody Pride. V letech 2010-2012 zastupoval občanskou společnost ve slovenské vládní komisi pro lidská práva, ale kvůli nesouhlasu s vládní politikou odstoupil. V roce 2011 spoluzaložil Institut lidských práv (Inštitút ľudských práv) a dodnes je jeho ředitelem. Je autorem nebo spoluautorem 11 knih o lidských právech a souvisejících otázkách a pravidelně publikuje v různých slovenských a českých novinách a časopisech. Příležitostně přednáší na univerzitách na Slovensku a v České republice.
Mgr. Jakub Drábik, Ph.D. vystudoval historii, doktorát na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se komparativním studiem fašismu (především britského a českého) a vybranými otázkami československých dějin. V současné době vyučuje na Anglo-american University v Praze a pracuje v Historickém ústavu Slovenské akademie věd, v. v. i. Je autorem monografií Mýtus znovuzrození (2014), Fašista (2017) a Fašizmus (2019). Je členem International Association for Comparative Fascist Studies (ComFas) a Slovenské historické společnosti při Slovenské akademii věd.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?