Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace
2018-2021
Hlavním cílem projektu bylo vyvinout novou mobilní aplikaci. Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města. Kód vyvinutý pro aplikaci bude zveřejněn jako open source software, s dokumentací a standardními vstupními formáty, tak, aby mohl být upraven pro obdobné projekty v jiných místech.
Institut Terezínské iniciativy na projektu spolupracoval s Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republiky, Multikulturním centrem Praha a společností Deep Vision. Na testování se podíleli také studenti pražských Lauderových škol.
Responsivní webová aplikace
Webová aplikace na principu responsivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Aplikace zobrazuje data více než 30 000 obětí holokaustu, 1 700 případů porušování protižidovských předpisů a nařízení a 200 bodů zájmu. Jednotlivé typy dat jsou soustředěny do tzv. vrstev, mezi nimiž může uživatel aplikace libovolně přepínat nebo vytvářet jejich kombinace. (Více...)
Aplikace je dostupná na: https://memomap.cz/
Recenzovaný odborný článek
Recenzovaný odborný článek připravený řešitelským týmem shrnuje hlavní otázky a zjištění projektu, a to zejména se zaměřením jeho multidisciplinární charakter a závěry z testování uživatelské interakce s daty v přenosných zařízeních.
Definice vstupního datového formátu
Dokument definuje metadatové struktury vytvářené aplikace a popisuje podporované vstupní formáty pro podporované typy záznamů (zejména lidé a jejich osudy; místa a organizace; dokumenty; historický kontext). Definice, založená na existujících standardech, usnadní další aplikaci vytvořeného software v jiných projektech.
Didaktická příručka k elektronické publikaci o holokaustu v Praze
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Výstava
Realizace výstavy MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze, jejíž představení bylo původně plánováno u příležitosti Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa, byla z důvodu opatření souvisejícími s Covid-19 posunuta na závěr roku a spojena s představením aplikace veřejnosti.
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně složila jako úvod k aplikaci a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla instalována na Kampě v období 17. 12. 2021 – 14. 1. 2022. 12. ledna byla doprovozena kurátorskou prohlídkou.
Napsali o nás
Webová aplikace
- Jan Studnička: Aplikace ukazuje osudy pražských Židů na dobové mapě. Jako Google Maps, ale s depresí. Reflex, 30. ledna 2022
- Anna Bukovanská: Hrůzy holokaustu: Ví o nich české děti dost? Plány nabourala pandemie, říká odborník. Blesk.cz, 30. ledna 2022
- Jana Slavíková: Připomínka holokaustu. Nyní můžete pátrat také v aplikaci. Seznam.tv, 27. ledna 2022
- Anna Brzybohatá: Cestu do práce po Praze lemují stovky příběhů židovských perzekucí, místa i protokoly ukazuje nová mapa. Hospodářské noviny, 27. ledna 2022
- Jan Wirnitzer: Historie v mapě. Detailní aplikace připomíná protektorátní perzekuci Židů, možná i na vaší adrese. Deník N, 27. ledna 2022
- Unikátní mapa přibližuje osudy pražských Židů za protektorátu. novinky.cz, 27. ledna 2022
- Jan Prokeš: Nová webová aplikace odhaluje bydliště i perzekuce pražských Židů. Pražský deník.cz, 27. ledna 2022
- Iveta Křížová: Praha zmapovala židovskou tragédii. Podívejte se, kdo žil nebo koho zatkli ve vašem okolí. Lidovky.cz, 27. ledna 2022
- Leona Matušková: Projděte si Prahu s aplikací, která přibližuje osudy Židů za protektorátu. Akademie věd České republiky, 27. ledna 2022
- Ruth Fraňková: New app tracks Holocaust as it happened in Prague streets. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Daniela Honigmann: Holocaust an Prager Juden: Neue Online-Karte führt an Orte mit historischer Bedeutung. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Magdalena Hrozínková,Lucie Korcová: Une application web et un album de photos de Terezín contre l’oubli de la Shoah. Prague Radio International, 27. ledna 2022
Výstava
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.
1.- 2. Apríl 2025, Brusel
Památníky nejsou všelékem na nenávist. Ti, co k nám přicházejí, nejsou ti, co šíří nenávist a zkreslují holocaust. Musíme vystoupit ze své komfortní zóny a jako edukátoři šířit povědomí o tom, proč má práce s historií smysl a o vlivu historie na současnost – to jsou hlavní myšlenky, které jsem si odnesla z prvního dne mezinárodní konference Boj proti antisemitismu a podpora židovského života (Combating Antisemitism and Fostering Jewish Life) pořádané v Bruselu Fórem pro občanskou společnost (Civil Society Forum).
Včera jsme se spolu s účastníky semináře a exkurze Bergen-Belsen na prahu svobody zúčastnili slavnostního přijetí na Britské ambasádě v Praze, které se konalo u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen britskou armádou dne 15. dubna 1945.
Srdečně vás zveme na letošní veřejné čtení jmen obětí holocaustu, které proběhne ve čtvrtek 24. dubna od 14:00 ve 37 českých a moravských městech.
Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?
Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí.
Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.
Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp
S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR.
Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.