Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace
2018-2021
Hlavním cílem projektu bylo vyvinout novou mobilní aplikaci. Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města. Kód vyvinutý pro aplikaci bude zveřejněn jako open source software, s dokumentací a standardními vstupními formáty, tak, aby mohl být upraven pro obdobné projekty v jiných místech.
Institut Terezínské iniciativy na projektu spolupracoval s Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republiky, Multikulturním centrem Praha a společností Deep Vision. Na testování se podíleli také studenti pražských Lauderových škol.
Responsivní webová aplikace
Webová aplikace na principu responsivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Aplikace zobrazuje data více než 30 000 obětí holokaustu, 1 700 případů porušování protižidovských předpisů a nařízení a 200 bodů zájmu. Jednotlivé typy dat jsou soustředěny do tzv. vrstev, mezi nimiž může uživatel aplikace libovolně přepínat nebo vytvářet jejich kombinace. (Více...)
Aplikace je dostupná na: https://memomap.cz/
Recenzovaný odborný článek
Recenzovaný odborný článek připravený řešitelským týmem shrnuje hlavní otázky a zjištění projektu, a to zejména se zaměřením jeho multidisciplinární charakter a závěry z testování uživatelské interakce s daty v přenosných zařízeních.
Definice vstupního datového formátu
Dokument definuje metadatové struktury vytvářené aplikace a popisuje podporované vstupní formáty pro podporované typy záznamů (zejména lidé a jejich osudy; místa a organizace; dokumenty; historický kontext). Definice, založená na existujících standardech, usnadní další aplikaci vytvořeného software v jiných projektech.
Didaktická příručka k elektronické publikaci o holokaustu v Praze
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Výstava
Realizace výstavy MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze, jejíž představení bylo původně plánováno u příležitosti Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa, byla z důvodu opatření souvisejícími s Covid-19 posunuta na závěr roku a spojena s představením aplikace veřejnosti.
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně složila jako úvod k aplikaci a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla instalována na Kampě v období 17. 12. 2021 – 14. 1. 2022. 12. ledna byla doprovozena kurátorskou prohlídkou.
Napsali o nás
Webová aplikace
- Jan Studnička: Aplikace ukazuje osudy pražských Židů na dobové mapě. Jako Google Maps, ale s depresí. Reflex, 30. ledna 2022
- Anna Bukovanská: Hrůzy holokaustu: Ví o nich české děti dost? Plány nabourala pandemie, říká odborník. Blesk.cz, 30. ledna 2022
- Jana Slavíková: Připomínka holokaustu. Nyní můžete pátrat také v aplikaci. Seznam.tv, 27. ledna 2022
- Anna Brzybohatá: Cestu do práce po Praze lemují stovky příběhů židovských perzekucí, místa i protokoly ukazuje nová mapa. Hospodářské noviny, 27. ledna 2022
- Jan Wirnitzer: Historie v mapě. Detailní aplikace připomíná protektorátní perzekuci Židů, možná i na vaší adrese. Deník N, 27. ledna 2022
- Unikátní mapa přibližuje osudy pražských Židů za protektorátu. novinky.cz, 27. ledna 2022
- Jan Prokeš: Nová webová aplikace odhaluje bydliště i perzekuce pražských Židů. Pražský deník.cz, 27. ledna 2022
- Iveta Křížová: Praha zmapovala židovskou tragédii. Podívejte se, kdo žil nebo koho zatkli ve vašem okolí. Lidovky.cz, 27. ledna 2022
- Leona Matušková: Projděte si Prahu s aplikací, která přibližuje osudy Židů za protektorátu. Akademie věd České republiky, 27. ledna 2022
- Ruth Fraňková: New app tracks Holocaust as it happened in Prague streets. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Daniela Honigmann: Holocaust an Prager Juden: Neue Online-Karte führt an Orte mit historischer Bedeutung. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Magdalena Hrozínková,Lucie Korcová: Une application web et un album de photos de Terezín contre l’oubli de la Shoah. Prague Radio International, 27. ledna 2022
Výstava
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.