Lidé na útěku

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.

 

25. 3. 2025

Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?

21. 3. 2025

Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat  v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí. 

Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.

Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp

 

S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR. 

17. 3. 2025

Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.

8. 3. 2025

V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Auschwitz-Birkenau zavražděno 3 792 mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Byli to židovští vězni deportovaní z Terezína, kteří byli po příjezdu do Osvětimi dočasně ušetřeni selekce, avšak po šesti měsících je čekala smrt.

4. 3. 2025

Ve čtvrtek, 27. 2. 2024 jsme jako Institut Terezínské iniciativy obnovili naši publikační činnost slavnostním uvedením knihy Kateřiny Nejedlé, Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu.

Událost se konala v Knihkupectví Franze Kafky v Široké ulici.

27. 2. 2025

Nakladatelství Triáda pořádá sbírku na tvorbu čtrnáctidílného audioseriálu Denník Anne Frankové. Pokud se chcete připojit, můžete přispět ZDE.

Sbírka probíhá na Doniu.

27. 2. 2025

Včera jsme v našich prostorách v Jáchymově přivítali ředitelku Denise Quistorp a Sebastiana Halbauera z Rakouského kulturního fóra v Praze, abychom diskutovali o našich aktivitách a projektech. Měli jsme příležitost určit společné priority v naší práci a prostřednictvím budoucí spolupráce dále posílit rakousko-českou výměnu.