Lidé na útěku

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

najiste_utociste

Téma projektu

Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.

Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.

Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.

Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.

Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:

uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.

V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.

Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.

Cíle projektu

Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:

1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.

2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.

3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.

Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.

Výstupy projektu:

Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště

Financování

Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.

ARKS - Začínáme od nuly / Starting At Zero

2. 7. 2024

Poslední dva dny letošního června byly věnovány projektu záchrany a revitalizace původní textilní továrny rodiny Löw-Beerů v Brněnci, známé z příběhu Oskara Schindlera a jeho ženy Emilie, kteří zde v době holocaustu zachránili více jak 1300 Židů. V bývalé továrně vznikne muzeum a centrum vzdělávacích programů.

>> Celý článek

Kniha Tomáše Krause, Další, prosím - slavnostní uvedení

28. 6. 2024

Ve čtvrtek 27. června 2024 jsme se sešli v Literární kavárně Academia na slavnostním uvedení knihy Tomáše Krause, která přináší svědectví o naší nedávné minulosti. Kniha pojednává o životě v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust. Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?

Slavnostního uvedení se zúčastnilo mnoho hostů, včetně Jiřího Drahoše, prvního místopředsedy Senátu PČR, a Tomáše Töpfera, herce, režiséra, scénáristy, bývalého divadelního ředitele a senátora.

Knihu lze zakoupit v knihkupectvích, i online.

>> Celý článek

Uctění queer obětí holocaustu během Pride Month

26. 6. 2024

28. června uplyne 56 let od Stonewallských nepokojů. Od roku 1970 se v červnu slaví Pride Month. Ten slouží k podpoře a oslavě queer lidí. Připomíná vzpouru, která se odehrála v USA a která byla klíčovým momentem v hnutí za práva LGBTQ+. Je to čas vzpomínek a oslav a připomínka pokračujícího boje proti diskriminaci a potřeby dalšího pokroku na cestě k úplné rovnoprávnosti.

Naším posláním v Institutu Terezínské iniciativy je připomínat oběti holocaustu, zkoumat dobové dokumenty, abychom obětem vrátili jejich tváře a příběhy, a získané znalosti a porozumění využili k podpoře tolerance, rovnoprávnosti a pomoci udržet pluralitní společnost prostřednictvím vzdělávání.

>> Celý článek

POZVÁNKA: Slavnostní uvedení knihy Tomáše Krause, Další, prosím

26. 6. 2024

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy, Tomáš Kraus, zítra slavnostně uvede svoji knihu, Další, prosím. Literární událost se koná ve čtvrtek 27. června 2024 v 17 hodin v Literární kavárně Academia, na Václavském náměstí 24, na Praze 1.

Kniha Tomáše Krause je svědectvím o naší nedávné minulosti. Jaký byl život v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust? Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?

Všichni jste srdečně zváni.

>> Celý článek

Přednáška: Historie holocaustu

25. 6. 2024

Dne 16. června se konala v prostorách ITI přednáška T. Krause o historii holocaustu. Studenti gymnázia Wilhelma Ostwalda v Lipsku se mimo jiné dozvěděli i o projektu Arks Foundation, rekonstrující bývalou textilní továrnu v Brněnci na muzeum Oskara Schindlera, muzeum původních majitelů, rodiny Löw-Beerů a místo setkávání. Zasvěcený výklad totiž přednesl předseda představenstva Nadace Arks Daniel Löw-Beer, který byl v té době shodou okolností na jednání v Praze.

>> Celý článek