Lidé na útěku

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.

 

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.