Rakouské stopy v Terezíně

Tímto projektem bychom jako Institut Terezínské iniciativy rádi vybudovali živý most mezi Českou republikou a Rakouskem a osvětlili tak důležitou část naší společné středoevropské historie. Snažíme se zaplnit mezery ve vzdělávání o holocaustu vytvořením výukových materiálů, které odhalí dosud skrytý aspekt tohoto temného období. Naším cílem je dekonstruovat nacisty šířený idylický obraz židovského města a zasadit Terezín do širšího kontextu holocaustu.

Materiály pro školní výuku

Výukové materiály jsou zdarma k dispozici také v digitální podobě.

Brožura

V první části jsou obecně popsány dějiny ghetta a koncentračního tábora Terezín se zvláštním důrazem na rakouské stopy. Po každé kapitole jsou uvedeny otázky, které studentům pomohou zamyslet se nad přečteným a prohloubit si ho.

Druhá část obsahuje originální dokumenty a jejich překlady k osudu Reginy Machlupové. Rozborem těchto dokumentů by se žáci měli nejen dozvědět, jaké informace lze z archivů získat, ale také nahlédnout do života Reginy Machlupové.

Na závěrečné stránce se žáci mohou těšit na báseň Leo Strausse, kterou napsal během svého pobytu v Terezíně. Toto poetické vylíčení temné doby vybízí žáky nejen k zamyšlení nad obsahem básně, ale také k hlubokému zamyšlení nad jejím pozadím. Nabízí jedinečnou příležitost zabývat se emocemi a prožitky lidí v těžkých situacích a rozpoznat lidskost uprostřed hrůzy.

Brožura 

Práce ve skupině

Téma nabízí možnost přiblížit osudy jednotlivých osob prostřednictvím skupinové práce. Další informace a popisy naleznete v následujícím dokumentu:

Pokyny pro skupinovou práci 

Při práci s osobními příběhy a svědectvími doporučujeme dodržovat přiložené pokyny. To vám také poskytne užitečné informace týkající se možných otázek.

Průvodce  

V rámci skupinové práce budou využity původní dokumenty Reginy Machlupové, které budou doplněny o osudy Adély Friedové.

Regina Machlupová 

Adéla Friedová 

Kromě textu Leo Strausse "Als-Ob" bychom rádi nabídli zasloužený prostor spisovatelce Myře Gruhenberg-Straussové. Za tímto účelem představujeme dva texty, které Gruhenberg-Straussová napsala během svého pobytu v Terezíně pro takzvaný "literární Straussův kabaret" a které jsou vhodné i pro interpretaci v rámci skupinové práce.

Text Myry Gruhenberg-Straussové 

Darüber hinaus kann auch die Zeichnung von Helga Pollak für die Gruppenarbeit und die Interpretation herangezogen werden. 

Kresba Helgy Pollakové 

 

Workshop 

Nabízíme také možnost přijet do vaší školy a uspořádat workshop na toto téma. Ten lze uspořádat zcela podle vašich potřeb a zájmů. Možné je vše, od obecného přehledu dějin rakouských Židů v Terezíně až po hlubší vhled do jednotlivých osudů. Naším cílem je nabídnout žákům interaktivní a vzdělávací zážitek. 

V případě zájmu kontaktujte Thomase Elmeckera na adrese thomas.elmecker@terezinstudies.cz

 

Tento projekt byl financován Evropskou výkonnou agenturou pro vzdělávání a kulturu a Národním fondem Rakouské republiky pro oběti nacionálního socialismu.

EU AT logoONF Logo

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.