Terezínské album
Cílem projektu Terezínské album cílem je vyhledávat, digitalizovat a zpřístupňovat fotografie a další dokumenty obětí šoa v českých zemích.
Dosud neznámé dokumenty z archivů a ze soukromých sbírek nám pomáhají přibližovat konkrétní osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí nacistické genocidy Židů. Díky fotografiím se připomínání obětí šoa bude místo dlouhých seznamů jmen spíše podobat listování rodinným albem.
V rámci projektu jsme digitalizovali a zpracovali přibližně 20 000 úmrtních oznámení vězňů zemřelých v Terezíně a v letech 2006-2012 vyhledali a digitalizovali dokumenty z fondu Policejního ředitelství v Praze uložené v Národním archivu v Praze. Jedná se o přibližně 350 000 dokumentů a fotografií k více než 35 000 lidí, kteří po zřízení Protektorátu Čechy a Morava podléhali Norimberským zákonům a byli deportováni z Prahy do Terezína a dalších nacistických ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Nadále pokračují práce na indexaci digitalizovaných dokumentů (propojování dokumentů se záznamy v Databázi obětí a jejich popis).
Od začátku roku 2013 jsme se s projektem vydali do dalších regionů České republiky.
V roce 2013 jsme zpracovali archivní materiály z fondu Policejního ředitelství ve Státním okresním archivu v Plzni.
Od dubna 2014 pracujeme na projektu v Zemském archivu v Brně.
Vlastním dokumenty nebo fotofgrafie obětí holocaustu a byl/byla bych ráda, aby se objevily na portálu holocaust.cz.
Jak a kam je mohu zaslat?
V rámci projektu Terezínské album vyhledáváme a digitalizujeme autentické dokumenty týkající se obětí holocaustu. Pátráme zejména po fotografiích či úředních dokumentech, které fotografii obsahují (žádosti o vydání občanské legitimace či cestovního pasu, osobní doklady apod.), zpracováváme ale také ostatní dokumenty, které nesou informace o dané osobě, její rodině, příbuzenských vztazích, bydlišti, zaměstnání apod.
Ačkoli podstatnou část naší práce tvoří bádání v archivech, nedocenitelnou součást našich digitálních sbírek tvoří dokumenty a fotografie získané ze soukromých sbírek. Pokud se ve vašem soukromém archivu nachází výše zmíněné dokumenty či fotografie obětí holocaustu a rádi byste přispěli k rozvoji projektu, věnujte prosím pozornost následujícím řádkům.
Zasílání originálních dokumentů na naši adresu:
Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 00 Praha 1
Vaše dokumenty šetrně zpracujeme a vrátíme Vám je zpět nebo domluvíme jejich předání do archivu Židovského muzea v Praze. V případě tohoto postupu je vhodné nás nejprve kontaktovat telefonicky (+420 222 317 013) nebo e-mailem database@terezinstudies.cz.
Zaslání digitalizovaných dokumentů prostřednictvím e-mailu
V případě, že se rozhodnete dokumenty či fotografie digitalizovat vlastními silami, dbejte prosím na kvalitní zpracování dokumentů.
Fotografie by měly být skenovány v rozlišení minimálně 600 DPI, dokumenty bez fotografií pak alespoň v rozlišení 200 DPI, obojí ideálně v barevné hloubce 24 bit.
PROHLÁŠENÍ O POSKYTNUTÍ MATERIÁLŮ - PŮVOD MATERIÁLŮ
V dokumentační práci, tedy také v Databázi obětí, dodržujeme stanovený standart uvádění zdroje každého materiálu (fotografie, dokumentu apod.), který v ní uchováváme: proto, abychom dokázali materiál i informaci na něm uvedenou, případně extrahovanou z něj, identifikovat. Stejně tak jako u materiálů, které zveřejňujeme na portálu holocaust.cz.
Proto prosím ke každému zaslanému (originálu i digitální kopii - skenu) připojujte tuto formulaci:
"Prohlašuji, že vlastním originál materiálu, který poskytuji Institutu Terezínské iniciativy k uložení v Databázi obětí pro účely zveřejnění na portálu holocaust.cz, případně další využití v rámci jeho dokumentační a vzdělávací činnosti."
Při naší práci se bohužel často setkáváme s dokumenty naskenovanými nevhodným způsobem, v nedostačující kvalitě. Ačkoli se snažíme v případě, že není možné získat kvalitnější kopii, takové skeny zveřejnit, ne vždy je to možné a vhodné.
Pro badatele a další zájemce nabízíme také možnost spolupráce na rozsáhlejších rešerších nejen v Databázi obětí, ale také přímo v archivech. Podrobné informace a podmínky spolupráce jsou dostupné v ceníku rešeršních služeb.
Také nás můžete podpořit finančně, a to prostřednictvím služby darujme.cz.
Podrobnosti najdete na stránce projektu na portálu darujme.cz.
Projekt finančně podpořili:
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?