Terezínské album
Cílem projektu Terezínské album cílem je vyhledávat, digitalizovat a zpřístupňovat fotografie a další dokumenty obětí šoa v českých zemích.
Dosud neznámé dokumenty z archivů a ze soukromých sbírek nám pomáhají přibližovat konkrétní osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí nacistické genocidy Židů. Díky fotografiím se připomínání obětí šoa bude místo dlouhých seznamů jmen spíše podobat listování rodinným albem.
V rámci projektu jsme digitalizovali a zpracovali přibližně 20 000 úmrtních oznámení vězňů zemřelých v Terezíně a v letech 2006-2012 vyhledali a digitalizovali dokumenty z fondu Policejního ředitelství v Praze uložené v Národním archivu v Praze. Jedná se o přibližně 350 000 dokumentů a fotografií k více než 35 000 lidí, kteří po zřízení Protektorátu Čechy a Morava podléhali Norimberským zákonům a byli deportováni z Prahy do Terezína a dalších nacistických ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Nadále pokračují práce na indexaci digitalizovaných dokumentů (propojování dokumentů se záznamy v Databázi obětí a jejich popis).
Od začátku roku 2013 jsme se s projektem vydali do dalších regionů České republiky.
V roce 2013 jsme zpracovali archivní materiály z fondu Policejního ředitelství ve Státním okresním archivu v Plzni.
Od dubna 2014 pracujeme na projektu v Zemském archivu v Brně.
Vlastním dokumenty nebo fotofgrafie obětí holocaustu a byl/byla bych ráda, aby se objevily na portálu holocaust.cz.
Jak a kam je mohu zaslat?
V rámci projektu Terezínské album vyhledáváme a digitalizujeme autentické dokumenty týkající se obětí holocaustu. Pátráme zejména po fotografiích či úředních dokumentech, které fotografii obsahují (žádosti o vydání občanské legitimace či cestovního pasu, osobní doklady apod.), zpracováváme ale také ostatní dokumenty, které nesou informace o dané osobě, její rodině, příbuzenských vztazích, bydlišti, zaměstnání apod.
Ačkoli podstatnou část naší práce tvoří bádání v archivech, nedocenitelnou součást našich digitálních sbírek tvoří dokumenty a fotografie získané ze soukromých sbírek. Pokud se ve vašem soukromém archivu nachází výše zmíněné dokumenty či fotografie obětí holocaustu a rádi byste přispěli k rozvoji projektu, věnujte prosím pozornost následujícím řádkům.
Zasílání originálních dokumentů na naši adresu:
Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 00 Praha 1
Vaše dokumenty šetrně zpracujeme a vrátíme Vám je zpět nebo domluvíme jejich předání do archivu Židovského muzea v Praze. V případě tohoto postupu je vhodné nás nejprve kontaktovat telefonicky (+420 222 317 013) nebo e-mailem database@terezinstudies.cz.
Zaslání digitalizovaných dokumentů prostřednictvím e-mailu
V případě, že se rozhodnete dokumenty či fotografie digitalizovat vlastními silami, dbejte prosím na kvalitní zpracování dokumentů.
Fotografie by měly být skenovány v rozlišení minimálně 600 DPI, dokumenty bez fotografií pak alespoň v rozlišení 200 DPI, obojí ideálně v barevné hloubce 24 bit.
PROHLÁŠENÍ O POSKYTNUTÍ MATERIÁLŮ - PŮVOD MATERIÁLŮ
V dokumentační práci, tedy také v Databázi obětí, dodržujeme stanovený standart uvádění zdroje každého materiálu (fotografie, dokumentu apod.), který v ní uchováváme: proto, abychom dokázali materiál i informaci na něm uvedenou, případně extrahovanou z něj, identifikovat. Stejně tak jako u materiálů, které zveřejňujeme na portálu holocaust.cz.
Proto prosím ke každému zaslanému (originálu i digitální kopii - skenu) připojujte tuto formulaci:
"Prohlašuji, že vlastním originál materiálu, který poskytuji Institutu Terezínské iniciativy k uložení v Databázi obětí pro účely zveřejnění na portálu holocaust.cz, případně další využití v rámci jeho dokumentační a vzdělávací činnosti."
Při naší práci se bohužel často setkáváme s dokumenty naskenovanými nevhodným způsobem, v nedostačující kvalitě. Ačkoli se snažíme v případě, že není možné získat kvalitnější kopii, takové skeny zveřejnit, ne vždy je to možné a vhodné.
Pro badatele a další zájemce nabízíme také možnost spolupráce na rozsáhlejších rešerších nejen v Databázi obětí, ale také přímo v archivech. Podrobné informace a podmínky spolupráce jsou dostupné v ceníku rešeršních služeb.
Také nás můžete podpořit finančně, a to prostřednictvím služby darujme.cz.
Podrobnosti najdete na stránce projektu na portálu darujme.cz.
Projekt finančně podpořili:
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.