Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa

Historie projektu

Připomínková akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa vychází z konceptu významného dne vzpomínání na oběti holocaustu – šoa, který byl od 50. let 20. století připomínán v prostředí bývalých vězňů nacistického ghetta ve Varšavě a odkazuje na účastníky povstání, ke kterému došlo v dubnu roku 1943. V roce 1951 byl tento den ustanoven izraelským senátem (Knesetem) jako den vzpomínky na hrdiny povstání i všechny oběti nacistického „konečného řešení židovské otázky“. V českých zemích se tento den připomínal v prostředí židovských komunit po roce 1989, později také v Památníku Terezín.
V roce 2006 se konala první veřejná akce Jom ha-šoa v Praze na náměstí Míru, kterou pořádala Česká unie židovské mládeže a Institut Terezínské iniciativy. V letech 2007 - 2014 pořádali akci Institut Terezínské iniciativy a Nadační fond obětem holocaustu ve spolupráci s Českou unií židovské mládeže.
Od roku 2014 se akce koná také v dalších městech ČR – Brně, Liberci, Olomouci, Kutné Hoře, Sušici. Postupně se přidávají další města a obce.


Odkazy na další informace

Souhrnné informace o akci na webu Institutu Terezínské iniciativy
Stránka Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa na FACEBOOKU


Idea a cíl projektu

Hlavní ideou projektu je šířit povědomí o události holocaustu jako významné historické zkušenosti, která zasáhla do vývoje naší společnosti, a zároveň ukazuje krajní důsledky projevů rasismu, ke kterým vedla nacistická politika. Zásadním motivem akce je propojovat historické vědomí se současným děním ve společnosti a upozorňovat na stav dodržování lidských práv a působit formou osvětové veřejné akce preventivně proti šíření a projevům antisemitismu a rasismu zejména mezi mladou generací.


Cílem projektu a pořádání připomínkové akce je

  • přizvat nejširší veřejnost k uctění památky obětí rasového pronásledování a bezpráví během druhé světové války a motivovat ji k aktivní účasti na čtení jmen jednotlivých obětí holocaustu, které pocházely z jejich místa, regionu, ale i dalších míst České republiky a Evropy,
  • šířit povědomí o historii holocaustu – nacistické perzekuce Židů a Romů – u nás a zařadit tento den vedle Mezinárodního dne památky obětí holocaustu mezi významné dny kulturního kalendáře celé společnosti,
  • prosazovat tématiku lidských práv jako téma diskuse široké veřejnosti,
  • propojovat témata historická se současnými a upozorňovat na signifikantní projevy netolerance vůči odlišnosti a hledat témata, o kterých je žádoucí v současnosti diskutovat,
  • umožnit setkávání příslušníků většinové společnosti a menšin, různých generací – pamětníků holocaustu a mladých lidí, příslušníků různých etnických, náboženských a kulturních skupin apod.


Popis realizace akce

KDE se akce má konat?
Akce se tradičně koná v odpoledních hodinách ve veřejném prostoru v centru města - v místech, která jsou přirozeným centrem, místem setkávání místních obyvatel (nikoli turistická centra). Například hlavní náměstí, prostor před knihovnou, muzeem apod. Důležitá je jeho dostupnost.


KDY se má akce konat?
Závazný začátek pro všechna místa je ve 14 hodin. Regionální partner si v každém místě volí, kolik hodin bude maraton čtení trvat - od 1 do 3 hodin. Toto rozhodnutí je pak závazné a je cílem organizátorů je ve svém místě dodržet.
 

Co se během akce děje?
Hlavní programovou náplň akce představuje kontinuální nepřetržité člení jmen obětí holocaustu. Data obětí pochází z Databáze obětí, kterou vytvořil a provozuje Institut Terezínské iniciativy jako jeden ze svých hlavních projektů. Každý účastník akce obdrží seznam cca 6 osob – každý záznam obsahuje jméno, příjmení, rok narození a místa – ghetta a koncentrační tábory, ve kterých byla dotyčná osoba vězněna. Podklady pro čtení jmen obětí romského holocaustu připravujeme ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně. Jednotliví účastníci na sebe ve čtení kontinuálně navazují.
Další linií programu je možnost nahlédnout do pamětních knih obětí holocaustu a dalších publikací, které se k tématu vztahují a jsou dostupné v odborné knihovně Institutu Terezínské iniciativy a Židovské obce v Praze.
Dále distribuujeme během akce informační letáky/brožury, které obsahují informace o akci a jejím významu společně s materiály a texty vztahujícími se k tématu ročníku.
Další doprovodné akce, např. vzdělávací programy před Jom ha-šoa ve školách, muzeích a pod., pokládání Stolpersteinů nebo péče o již položené (čištění), večerní besedy, přednášky, filmové projekce apod. vztahující se k tématu jsou dobrovolné a zcela v kompetenci regionálních organizátorů.


Co zajišťuje hlavní koordinátor akce Institut Terezínské iniciativy?

  • vizuál celého ročníku akce a grafické návrhy a podklady pro propagační materiály (plakáty, pozvánky, letáky apod.),
  • přípravu seznamů jmen a stručných osudů obětí holocaustu - Židů a Romů - pro čtení,
  • inzerci a propagaci celorepublikové akce,
  • zajištění záštity pro akci v celorepublikovém měřítku - "hlavní záštita",
  • zajištění a realizaci akce v Praze.


Co je nutné zajistit ze strany regionálního organizátora?

  • spolupráce na přípravě grafických návrhů a propagačních materiálů, zaslání podkladů pro přípravu regionálních mutací (loga regionálních partnerů, sponzorů a pod.),
  • zajištění tisku a distribuce ("výlep") propagačních materiálů - plakátů, pozvánek, letáků a pod.,
  • zajištění místní regionální inzerce,
  • zajištění čtecího pultíku, zvučícího zařízení (mikrofon, reproduktory, apod.), případně zajištění „párty stanu“ pro případ deště, pódia apod.,
  • zajištění spolupracovníků - dobrovolníků na práci na místě čtení - aktivní informování kolemjdoucích, poskytování informací o akci, holocaustu apod., motivování lidí k zapojení se do čtení,
  • zajištění záboru místa pro konání akce,
  • zajištění fotografické a video dokumentace průběhu akce, případně doprovodných programů a pod.,
  • Zasílání informací o akci, hl. doprovodných programech, pro účely celorepublikové propagace – facebook, web ITI apod. A to jak v době přípravy akce, tak i po jejím skončení.


RÁMCOVÝ HARMONOGRAM

 

LEDEN

  • příprava vizuálu akce
  • zajištění akce v místě - zajištění místa pro konání akce
  • zajištění záštity

ÚNOR

  • příprava propagačních materiálů (plakáty, pozvánky)
  • příprava inzerce (informační články s využitím grafických inzerátů, apod.) a její distribuce do tiskovin
  • zajištění místa pro konání akce
  • rozesílání pozvánek VIP hostům

BŘEZEN

  • distribuce ("výlep") propagačních materiálů, rozesílání
  • elektronických pozvánek, informování veřejnosti o akci 

DUBEN/KVĚTEN

  • ze strany ITI - distribuce připravených seznamů pro čtení, distribuce vytištěných informačních letáků
  • komunikace s médii a pod.
  • REALIZACE AKCE

DUBEN/KVĚTEN

  • zpracování zprávy a foto/video dokumentace z konání akce

 

 

 

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.