Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2025
Přátelé,
Náš Institut připravuje již 20. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Vloni, v roce 2024, se čtení účastnilo 31 měst. Současně je letos 80. výročí osvobození, takže letošní téma bude „Osvobození“.
Pokud se chcete účastnit letošního ročníku, ať už jste se účastnili v předešlých letech, nebo chcete veřejně číst jména obětí holocaustu poprvé, prosím, přihlaste se k Veřejnému čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa 2025 v tomto formuláři.
Stejně jako v předešlých letech bude Institut Terezínské iniciativy zařizovat jednotnou grafiku. Rádi bychom proto v předstihu získali od vás příslušné podklady, které dodáme našemu grafikovi. Současně vás prosíme o nahrání log (vektorová loga), která by se měla objevit na vašich lokálních mutacích plakátu. Soubory můžete nahrát ZDE.
Pokud byste měli jakékoli dotazy, obracejte se prosím na Dorotu Gabaľovou.
Děkuji, že se společně s námi zúčastníte připomínání obětí a pomáháte jejich památce žít dál.
___
Osm desetiletí (27. leden Den památky obětí holocaustu)
Autor fotografie: Tomáš Kraus
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Ten tábor se nacházel v původně polském městě Osvětim, které nacisté přejmenovali na Auschwitz. Od té doby toto jméno vzbuzuje hrůzu, stejně jako název vedlejší vesničky s původně romantickým jménem Březinka, které vešlo do dějin jako Birkenau.
Tolik z historie.
Od momentu, který popisuje Anatolij Šapiro, uplynulo osm desetiletí. Otevření brány s nápisem Arbeit macht frei je jednou z klíčových událostí dějin světa. Můžeme jí přisuzovat různé významy, od historického předělu až po existenciální filozofická zamyšlení. Tahle událost v kontextu tohoto místa doslova změnily lidské dějiny a jejich chápání, od náboženských diskusí (kde byl Bůh?), až po psychiatrické diagnózy přenosu posttraumatického syndromu.
Uplynulo celých 8 desetiletí. Je to hodně, nebo málo? Z perspektivy jednotlivce to je celý život, z perspektivy historie je to jen epizoda. Co se ale za oněch osm desetiletí změnilo? Motivací naší práce – nás jednotlivců, které rodinná anamnéze poznamenala na celý život – ale i institucí, které si předsevzaly pěstovat kulturu paměti, byla vždy mantra těch, kteří nacistické peklo díky sériím neuvěřitelných náhod přežili – NIKDY VÍC.
Podíváme-li se dnes po světě – díky současným technologiím je možné opravdu získat globální pohled – zjistíme, že se to nepodařilo. Tenhle slogan se jeví nyní jen jako prázdná fráze. Za oněch osm desetiletí se sice rozpadl bipolární politický svět, ale k obrovským lidským tragédiím docházelo celou dobu. Jakkoli se vyhnuly našemu euroatlantickému prostoru, zasáhly tentokrát jiné části světa, především Asii a Afriku.
Ti, kteří přežili nacistické běsnění, pro které se vžil název holocaust, poukazovali mimo jiné i na kořeny toho, co se stalo. Zlo bylo generováno v historických souvislostech staleté nenávisti vůči jedné skupině lidí, a to Židů. Mnozí tvrdili, že je to vlastně náhoda a že se předmětem perzekuce mohly stát jakékoliv jiné skupiny. Ale je tomu skutečně tak? Dnes, po osmi desetiletích, jsme svědky obdobných projevů nenávisti vůči Židům, a to v onom globálním měřítku. Tentokrát jsou zahaleny do racionalizace politických příčin izraelsko-palestinského konfliktu, ale nedejme se mýlit. Je to úplně stejná nenávist, která vedla do plynových komor.
Jak to tedy je? Poučilo se lidstvo? A co by tomu řekl Anatolij Šapiro?
Tomáš Kraus
___
MemoGIS Praha: webová aplikace přibližuje, jak byli za války židé omezováni
Pokud si přejete dostávat novinky e-mailem, přihlaste se k jejich odběru na této adrese: institute@terezinstudies.cz (do předmětu uveďte "Chci dostávat novinky").
Doufáme, že se s Vámi budeme moci již brzy setkat osobně.
Knihovna i kancelář jsou pro zatím pro veřejnost uzavřeny. Pokud potřebujete vrátit knihy do knihovny, domluvte si prosím termín na: library@terezinstudies.cz.
Pokud máte dotazy, otázky, nebo byste si rádi zakoupili knihy z naší produkce, kontaktujte nás prosím prostřednictvím našeho e-mailu: institute@terezinstudies.cz.
Naši činnost můžete též podpořit pomocí portálu Darujme.cz nebo služby Givt.cz.
Anne Franková a tisíce dalších. Navštívily jsme místo, kde se osud jednoho z nejznámějších příběhů světa uzavřel, stejně jako nespočet dalších. Tábor Bergen-Belsen byl po válce vypálen, přesto tu člověk slyší ozvěny minulosti. Jak se dá učit o hrůzách, které lehly popelem?
Zveme Vás na každoroční Centropa Summer Academy, která se bude letos konat v Budapešti a Bělehradu 9. - 16. července. Letní akademie nabízí kromě bohatého a poznávacího programu i unikátní příležitost potkat se s pedagogy a školiteli z 15 zemí.
Více o akci se dozvíte zde - https://www.centropa.org/en/csa2025.
Termín přihlášek do 1. dubna zde - https://survs.com/survey/euwfee8vtp
S dotazy se obracejte na Hermínu Neuner, koordinátorku Centropy v ČR.
Ve dnech 13.–15. března 2025 se pod záštitou Britských ambasád v Praze a Bratislavě, uskutečnil seminář s exkurzí do koncentračního tábora Bergen-Belsen pod názvem Bergen-Belsen na prahu svobody. Tento vzdělávací program, organizovaný Institutem Terezínské iniciativy ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky a Gedenkstätte Bergen-Belsen byl určen pedagogům – učitelům a mladým edukátorům z Anne Frank Youth Network (AFYN). Projekt finančně podpořily Britské ambasády v Praze a Bratislavě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadační fond obětem holocaustu.
V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Auschwitz-Birkenau zavražděno 3 792 mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Byli to židovští vězni deportovaní z Terezína, kteří byli po příjezdu do Osvětimi dočasně ušetřeni selekce, avšak po šesti měsících je čekala smrt.
Ve čtvrtek, 27. 2. 2024 jsme jako Institut Terezínské iniciativy obnovili naši publikační činnost slavnostním uvedením knihy Kateřiny Nejedlé, Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu.
Událost se konala v Knihkupectví Franze Kafky v Široké ulici.
Nakladatelství Triáda pořádá sbírku na tvorbu čtrnáctidílného audioseriálu Denník Anne Frankové. Pokud se chcete připojit, můžete přispět ZDE.
Sbírka probíhá na Doniu.
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.