Den otevřené Jáchymky 2013
Dopolední i odpolední program, ve kterém jsme si připomněli bohatou historii budovy Židovské školy v Jáchymově ulici na pražském Starém Městě i nadcházející 20. výročí vzniku Institutu Terezínské iniciativy, byl podle dosavadních ohlasů zajímavý a počet návštěvníků překonal očekávání organizátorů!
Dopoledne proběhla beseda žáků druhého stupně Základní školy Dr. Jana Malíka v Chrudimi s panem Tomanem Brodem, který chodil do školy v době jejího fungování během Protektorátu Čechy a Morava a později byl deportován do Terezína a Osvětimi.
Besedu vedl Roman Anýž, učitel dějepisu a lektor seminářů o dějinách Židů ve 20. století. Na začátku besedy prezentovala pracovnice Institutu TI Eliška Waageová dosavadní výsledky výzkumu o dějinách budovy a školy
v Jáchymově ulici. Následovala živá diskuse s panem Brodem. Také díky použíté metodice projektu Naši nebo cizí?, která vede pedagogy k přípravě žáků na besedu s pamětníkem a jejímž spoluautorem je právě Roman Anýž, byla diskuse velmi živá a žáci se věcně a konkrétně ptali na nejrůznější témata spojená nejen se školou, ale i osudy pana Broda během holocaustu-šoa.
Odpoledne následoval program pro širokou veřejnost, jehož součástí byly prezentace výsledků výzkumu o dějinách školy a budovy v Jáchymově ulici (celkem 4x pro velký zájem), prezentace projektu 10 hvězd, prezentace publikací a časopisů z produkce Terezínské iniciativy a Institutu Terezínské iniciativy, prezentace výstavky Hidden Child - Ukrývané dítě, projektu Haleluja, a dalších. Náštěvníci si prohlédli obě knihovny a kanceláře organizací, které se na projektu podílely. Díky práci sociální dílny Becalel si mohli odnést upomínkové předměty.
Večer se pak konala beseda s pamětníky školy:
- Tommym Karasem, který do školy chodil od roku 1938
- Annou Hyndrákovou, Tomanem Brodem, kteří chodili do protektorátní školy
- Bohumilou Havránkovou, která chodila do školy jen krátce a skládala zde zkoušky
- Michaleou Vidlákovou, která vzpomínala na svou maminku - paní profesorku Irmu Lauscherovou, která ve škole a později také v Terezíně učila
- Doris Grozdanovičovou, která chodila do školy v Brně. Díky jejím vzpomínkám mohlo publikum porovnat podmínky života školní mládeže před a během války v Praze a Brně.
Všem, pracovníkům a členům všech organizací, které se na akci podílely:
Knihovna Židovské obce v Praze
Nadace Židovské obce v Praze a Nadace Hagibor
Sociální dílna Becalel
Projekt 10 hvězd
Středisko předarchivní péče Židovské obce v Praze - kancelář
zejména pamětníkům z Terezínské iniciativy, a návštěvníkům
velice děkujeme a těšíme se na další setkávání v Jáchymce.
V projektu výzkumu a připomínky školy v Jáchymce pokračujeme a jeho výstupy budeme postupně zveřejňovat. Stejně tak budeme dále připravovat akce a možnosti oživení budovy jako místa setkávání generací a komunit!
Odkazy:
Fotografie z programu celého dne
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)