Den otevřené Jáchymky 2014


Další ročník Dne otevřených dveří v budově bývalé židovské školy v Praze se konal ve čtvrtek 4. prosince 2014 od 13 do 18 hodin.  

pozvanka Den otevrene Jachymky 2014

Letošní druhý ročník Dne otevřené Jáchymky byl spojen se slavnostním otevřením stálé výstavy o dějinách budovy a školy v letech 1908 - 1942 ve vstupní hale budovy. Akci provázel bohatý celodenní program a záštitu nad ní převzal německý velvyslanec v Praze pan Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven. Návštěvou nás poctil též izraelský velvyslanec JE Gary Koren.

Dopoledne jsme v Jáchymce přivítali žáky ZŠ Radotín pod vedením pana učitele Riedla. Marie Zahradníková (ITI) jim představila výstavu a následně je provedla interaktivním vzdělávacím workshopem pro mládež s názvem Jáchymka a Užhorod - Jak si Židé a Romové založili školu.

 

žáci ZŠ Radotín v Jáchymce

 

Slavnostním otevřením výstavy byl zahájen odpolední program, který obsahoval komentované prohlídky v němčině a češtině, přednášky paní Hildegart Stellmacher a pana Mirka Němce. Odpolední program byl ukončen besedou s tématem Vzpomínky žáků - pamětníků a jejich odkaz pro dnešek.

 

odpolední beseda

 

Program:
 

13.00
Zahájení a vernisáž výstavy
13.30 Tisková konference
13.30 – 14.00

Přednáška Hildegart Stellmacher (Společnost pro křesťansko-židovskou spolupráci v Drážďanech):

Život a odkaz učitelky Irmy Lauscherové (v němčině)

13.30 – 14.00  Komentovaná prohlídka výstavy (v češtině)
14.00 – 14.30 Komentovaná prohlídka výstavy (v němčině)
15.00 – 16.00

Přednáška Mirek Němec (katedra germanistiky PF UJEP):

Škola mezi státem, národem a konfesí (v češtině)

16.00 – 18.00 

Diskuse Vzpomínky žáků - pamětníků a jejich odkaz pro dnešek;

pozvání k diskusi přijal pamětník a bývalý žák školy v Jáchymce pan Toman Brod, učitel dějepisu Roman Anýž a Jakub Mlynář (Centrum vizuální historie Malach), moderovat bude Peter Sokol

 

Po celé odpoledne mohli návštěvníci nahlédnout do kanceláří organizací, sídlících v budově, setkat se s jejich pracovníky, zakoupit publikace nebo získat starší výtisky některých tiskových materiálů. Jako upomínku na vernisáž si odnesli placku v barvách výstavy s logem Jáchymka.

Celá akce se velmi povedla, proběhlo zde mnoho zajímavých a podnětných setkání, na která rádi navážeme a budou pro nás inspirací i v následujícím roce. Všem děkujeme za návštěvu a do nového roku přejeme vykročení pravou nohou.

Více fotografií z celého dne najdete v galerii zde.

 

Akce se zúčastnily tyto organizace:

Terezínská iniciativa – Mezinárodní sdružení bývalých terezínských vězňů
Institut Terezínské iniciativy a odborná knihovna (konzultace k Databázi obětí holocaustu)
Informační centrum a knihovna Židovské obce v Praze
Nadace Židovské obce v Praze a Nadace Hagibor (konzultace projektových záměrů)
Sociální dílna Becalel
Projekt 10 hvězd
Středisko předarchivní péče Židovské obce v Praze – kancelář
Cestovní kancelář AVANTGARDE Prague
Keren Kajemet Le-Jisrael
SeeMedia o.s. 

 



Akci finančně podpořili:

Nadace Židovské obce v Praze




MSMT_logotyp_text_RGB_czlogo-barevne-ve-formatu-jpgnemecke vyslanectvi logo


 

  ALDA eadl LOGO

eu_flag_europe_for_citizens_en small

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.