Dny otevřené Jáchymky 2015-2016
Třetí ročník Dne otevřených dveří Jáchymky doznal dvou novinek: konal se místo v roce 2015 až v lednu 2016 kvůli rekonstrukci budovy, která probíhala od podzimu roku 2015. Další změnou bylo rozdělení akce do více dnů: 13 a 14. ledna 2016. Chtěli jsme vyjít vstříc všem zaneprázdněným návštěvníkům.
První den byl věnován především 20. výročí od vydání Terezínských pamětních knih, publikovaných v roce 1995. K tomuto výročí proběhla nejprve tisková konference s následnou besedou, které se zúčastnili jejich spoluautoři: předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová, historik Toman Brod, člen předsednictva Terezínské iniciativy Jaroslav Kraus, archivářka MV ČR Lenka Linhartová a syn manželů Kárných, kteří stáli za samotným vznikem Terezínských pamětních knih, pan Miroslav Kárný. Všichni společně vzpomínali na dobu vzniku knih, různá úskalí s tím spojená, ale i na úctu, jakou pociťovali při této nesmírně záslužné práci, jejímž cílem bylo zachovat památku zaznamenáním osudů terezínských vězňů: v prvních dvou svazcích obětí deportací z českých zemí, následně pak z Rakouska a Německa. Ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková na konferenci připomněla, že na projekt pamětních knih navázala Databáze obětí holocaustu, dostupná na portálu holocaust.cz. Databáze má další rozměr v uchovávání památky, a sice "vrácení tváře" skrze skládání dalších střípků znalostí o jednotlivých obětech včetně jejich fotografie. V rámci tiskové konference byl zveřejněn nový webový portál projektu Výchova k respektu a toleranci www.vychovakrespektu.cz, který bude přinášet informace o vzdělávacích programech a informační materiály o projevech antisemitismu a anticiganismu v historii a současnosti. Byl také vyhlášen IV. ročník soutěže pro školy Jom ha-šoa 2016. Po besedě následovala přednáška historika institutu Alfonse Adama, který prezentoval chystanou výstavu a projekt Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice. O akci informovala ČTK a Český rozhlas:
ČTK - České noviny 13. ledna 2016: "Před více než 20 lety byly vydány Terezínské pamětní knihy"
Český rozhlas, 17. ledna 2016: "Projekty vracejí obětem šoa tvář a skutečné místo v historii"
Druhý den dopoledne jsme v Jáchymce nejprve přivítali studenty Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy, kteří se zúčastnili programu pod vedením lektorky institutu Marie Zahradníkové.
Odpoledne bylo určeno široké veřejnosti; každý, kdo měl zájem, mohl navštívit knihovny institutu s výstavou pamětních knih různé provenience a dalších publikací, vyzkoušet si práci s archivními dokumenty, obsaženými v Databázi obětí, zúčastnit se prezentace Lauderových škol, zavítat do dalších institucí v budově, knihovny Židovské obce v Praze a v obou dnech také navštívit sociální dílnu Becalel, kde si mohl vytvořit upomínkový předmět.
Prezentace Databáze obětí holocaustu a projektu Terezínské album
Návštěvníci si v rámci interkativní dílny mohli sami vyzkoušet práci s archivními dokumenty; na dvou stanovištích měli za úkol zařadit a pojmenovat autentický dokument vztahující se k oběti holocaustu nebo na základě archivních dokumentů přiřadit správně medailonek.
Celá akce se velmi vydařila, velmi nás těší zájem o naši práci a těšíme se na další ročník, který bude jistě, stejně jako tento, ve znamení milých a inspirujících setkání.
Další fotografie z obou dnů najdete ve fotogalerii.
Pozvánka na tiskovou konferenci (PDF)
Akce se zúčastnily organizace:
Terezínská iniciativa – Mezinárodní sdružení bývalých terezínských vězňů
Institut Terezínské iniciativy a odborná knihovna (workshopy k Databázi obětí holocaustu, výstava Pamětní knihy v dějinách)
Informační středisko Židovské obce v Praze
knihovna Židovské obce v Praze
Nadace Židovské obce v Praze
Sociální dílna Becalel
Středisko předarchivní péče Židovské obce v Praze – kancelář
Keren Kajemet LeJisrael
Lauderovy školy v Praze
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.