Mezinárodní setkání mládeže v Mannheimu a Heidelbergu
17. - 20. února 2018
Mannheim, Heidelberg
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 17. až 20. února 2018 se uskutečnila čtvrtá z akcí projektu Identita evropských Romů ve 20. století, která je financována z programu Evropa pro občany a spolufinancována Česko-německým fondem budoucnosti, mezinárodní setkání mládeže v Mannheimu a Heidelbergu. Setkání se účastnili mladí lidé z České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a Rumunska.
Cílem projektu je rozvinout veřejnou debatu o vztazích mezi většinou a menšinami, zejména Romy ve střední Evropě, protože k diskriminaci a netoleranci vůči této skupině lidí docházelo v minulosti a dochází k ní i v současnosti. Naším cílem využít znalostí a zkušeností z vývoje reflexe a připomínání holocaustu Židů (šoa), stejně jako metod výzkumu a dokumentace (obětí) holocaustu, a přispět k rozšíření informací o holocaustu Romů a v důsledku pak k uznání jeho obětí. Někteří z účastníků setkání mládeže se účastnili prosincové studentské konference v Praze, která byla další z akcí projektu.
Setkání mládeže se konalo v Jugendherberge Mannheim a v sídle Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma v Heidelbergu, který je partnerem projektu. Na programu byly workshopy, diskusní programy a panelové diskuse, ve kterých jsme vycházeli z našich zkušeností se vzdělávacími metodami Facing History and Ourselves, kritickým myšlením, kontroverzními tématy, mediální výchovou. Součástí setkání byly také diskuse s příslušníky druhé generace přeživších holocaustu a prohlídka expozic Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma v Heidelbergu, respektive interaktivní skupinová práce v expozici.
Na přípravě a realizaci setkání spolupracovali pracovnice Antikomplexu, lektoři Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma v Heidelbergu, lektorka organizace Asociacia Plural z Bukurešti.
Setkání mladých lidí je vždy velice podnětné. Díky pestrému složení skupiny (mezi účastníky byli studenti středních a vysokých škol z ČR, Slovenska, Německa, Rakouska a Rumunska, Romové původem z balkánských zemí, kteří v Německu žijí jen několik let) i ochotě aktivně spolupracovat byla atmosféra setkání velice příjemná a produktivní. Díky tomu, že mají mladí lidé možnost strávit společně čas v oficiálním programu - pracovat ve workshopech a diskusích, sdílet svoje zkušenosti a zároveň poznávat zkušenosti ostatních z jiné země, ale také během cesty, neformálních večerů apod., poznávají jinou zemi, jiné město, cestování apod. Zásadním přínosem setkání mládeže projektu Identita evropských Romů ve 20. století byla účast mladých romských studentů, protože tím téma našich vzájemných vztahů - Čechů, Němců, Rakušanů, Rumunů a Romů získává zásadně jiný rozměr, než při účasti pouze neromských účastníků. Jejich pohled je velmi cenný a pro většinu z účastníků se s pohledem Romů setkávají poprvé. Romové v našich seminářích nejsou jen pamětníci a lektoři, ale také účastníci - sami se dozvídají více o svých moderních dějinách a zároveň nám poskytují svůj pohled na ně a na naše vzájemné vztahy.
Fotografie ze setkání
Z ohlasů od jedné z účastnic, studentky kvinty Gymnázia a SOŠ Podbořany, Anety Dosedlové:
V příjemném a klidném prostředí města Mannheim v Německu se ve dnech 18. - 20. února 2018 konalo mezinárodní setkání mládeže. Cílem bylo společně se zamyslet nad tématem „Identita evropských Romů ve 20. století““získat mnoho informací a vytvořit si celkový přehled. Na účastníky konference čekal podnětný a dynamický program. V rámci programu proběhly odborné přednášky a tematické workshopy. Historie spjatá s významnou romskou společností v Evropě, význam identity pro příslušníky menšin a většin, stereotypy a předsudky, dopady holokaustu, současná situace a dnešní postavení Romů v evropské společnosti. Proběhla také debata o diskriminaci, promítání dokumentu a vytváření návrhů na památník romského holocaustu, který poukázal na kreativitu zúčastněných. Studenti měli možnost diskutovat mnohá témata, sdílet osobní zkušenosti, rozvíjet se a rozšiřovat občanskou vzdělanost, ale také se mohli setkat s dalšími mladými lidmi z různých evropských zemí. Část programu proběhla v dokumentačním a kulturním centru pro německé Sinti a Romy v Heidelbergu, kde měli studenti také možnost diskutovat s přeživšími a pamětníky romského holocaustu. Hlavním organizátorem projektu byla nezisková organizace Institut Terezínské iniciativy za spolupráce s dalšími partnery projektu European Roma Identity in 20th Century. Antikomplex (ČR), Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma (Německo), Asociatia Plural (Rumunsko). Vše bylo možné zrealizovat díky fondům Evropské unie.
Mezinárodní setkání mládeže se konalo za podpory:
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)