Mezinárodní studentská konference projektu „Identita evropských Romů ve 20. století“
7. - 9. prosince 2017
Praha
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 7. - 9. prosince 2017 se ve Skautském institutu v Praze uskutečnila třídenní mezinárodní studentská konference projektu „Identita evropských Romů ve 20. století“. Účastníky konference byli studenti z České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a jejich čeští a slovenští učitelé, celkem 27 studentů a 13 pedagogů.
Projekt (European Roma Identity in 20th Century, ERI20th), na kterém spolupracují organizace ze sedmi evropských zemí, nabízí od roku 2017 pět akcí, z nichž studentská konference byla třetí v pořadí (navázala na mezinárodní odbornou konferenci, která se konala v Praze v květnu, a letní školu pro pedagogy, kterou ve spolupráci s ITI zrealizovalo Muzeum romské kultury v Brně v srpnu). Studentskou konferenci připravili lektoři a odborní pracovníci Institutu Terezínské iniciativy a Antikomplexu.
Studenti a studentky a jejich učitelé přijeli z pražského gymnázia Duhovka, gymnázia v Ostrově, brněnského gymnázia na tř. Kapitána Jaroše, gymnázia v Moravských Budějovicích, gymnázia v Podbořanech, plzeňského gymnázia na Mikulášském náměstí, z gymnázia Matyáše Rúfusa ve Žiaru nad Hronom, ale také ze střední školy veřejnoprávní TRIVIS v Karlových Varech nebo ze SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně a z Deutsche Schule v Praze.
Cílem konference bylo představit účastníkům vybraná témata romské historie 20. století, která se významným způsobem podílela na formování jejich identity, pokud lze hovořit o jednotné romské identitě. Debatovalo se zejména o tom, jak otevírat romská témata ve školách a navzdory jejich mnohdy kontroverznímu přijetí studenty, učiteli, vedením škol i rodiči se právě na nich učit empatii, vnímání sebe sama, svých předsudků a pochopení toho, jakým způsobem lze žít ve společnosti, která nezavrhuje odlišnost.
Studenti i učitelé se zabývali historií dvou romských škol – tzv. cikánské školy v Užhorodě a Školy Míru v Květušíně. Historii květušínského experimentu jim podrobněji představil dokument Zatajené dopisy, po jehož zhlédnutí mohli debatovat s režisérem Tomášem Kudrnou, autorkou předlohy i hlavní protagonistkou filmu, romistkou Barborou Šebovou, a historikem Institutu TI Michalem Schusterem.
Druhý den byl program konference věnován holocaustu Romů na našem území – v „horkých“ křeslech zasedli dva aktivisté, kteří se významně podíleli na zveřejnění debaty o vepřínu v Letech u Písku, Růžena Ďorďová a František Lacko, a historik Michal Schuster, který se věnuje současné dokumentaci obětí romského holocaustu, kde navázal na předchozí činnost profesora Ctibora Nečase. Odpoledne navštívili studenti a učitelé Lety u Písku a hřbitov v Mirovicích, kde jsou pohřbeny děti z tábora v Letech. Po návratu na ně čekala derniéra představení „Neprojdeš“ společnosti AraArt, která ve svých představeních představuje formou tzv. divadla utlačovaných každodenní diskriminací, které jsou vystavěni v české společnosti Romové, a ptá se diváků, jak by oni sami takovéto situace řešili. Studenti se do intervencí velice živě zapojili.
Závěr konference patřil návrhům studentů a učitelů, jak by se dala zlepšit výuka romských témat a co by k tomu obě skupiny potřebovaly. V závěrečné reflexi jedna studentka řekla: „Moje škola je hodně rasistická. Jsem ráda, že jsem zde potkala tolik lidí, kteří se o téma zajímají a mají podobné názory jako já. Odjíždím s tím, že se již nebudu bát ve své třídě vystupovat proti protiromským názorům. Díky za to.“
Fotografie z konference
Napsali o nás:
Ivan Machek: Studentská konference „Identita evropských Romů ve 20. století“. Gymnázium Ostrov
Zuzana Kohútová: Študentská konferencia v Prahe. Gymnázium Milana Rúfusa
Mezinárodní studentská konference se konala za podpory:
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?