Mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
11. - 13. května 2017
Praha, Lety u Písku
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 11. - 13. května 2017 pořádal Institut Terezínské iniciativy, Antikomplex a Romea.cz mezinárodní konferenci, jejímž hlavním tématem byl holocaust Romů na území střední Evropy a dokumentace jeho obětí. Konference, která se konala v Kaiserštejnském paláci v Praze, se zúčastnila řada českých i zahraničních odborníků z institucí, které se zabývají dokumentací obětí nacistického režimu. Součástí konference byla i sobotní účast na pietním aktu v místě bývalého koncentračního tábora Lety u Písku.
1. DEN
První den konference byl věnován odborníkům na výzkum, dokumentaci a vzdělávání o moderních dějinách a holocaustu. Byly představeny a shrnuty dosavadní výsledky projektů „Identita evropských Romů ve 20. století“ a „Databáze romských obětí holocaustu“, na nichž se zúčastnění odborníci a jejich domovské organizace v různé míře podílejí.
Prezentace konkrétních projektů a moderované diskuse shrnující dosavadní zkušenosti s rozvojem databází obětí holocaustu se zúčastnili zástupci 4 organizací, které se touto činností dlouhodobě zabývají – Památník koncentračního tábora Flossenbürg, Památník koncentračního tábora Dachau, Dokumentační archiv rakouského odboje ve Vídni a pražský Institut Terezínské iniciativy.
Odpolední moderovaná diskuze byla zaměřena na téma dokumentace obětí holocaustu. O problematice přístupů a metod dokumentační práce a výzvách dokumentace obětí romského holocaustu diskutovali zástupci významných českých i zahraničních organizací – Muzeum romské kultury, Seminář romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Katedra obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů v Heidelbergu, Institut filosofie a sociologie Pedagogické university v Krakově.
V rámci večerní interaktivní dílny se pak zúčastnění pokusili společnými silami formulovat doporučení pro další rozvoj dokumentace a výzkumu holocaustu Romů, a to jak pro oblast akademickou, tak i oblast občanského vzdělávání širší veřejnosti.
2. DEN
Druhý den konference byl otevřen veřejnosti. Zúčastnili se jej pedagogové, studenti, zástupci neziskových organizací, médií, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a řada dalších. Celkově druhý den konference navštívilo 92 účastníků. Role moderátora se ujal Richard Samko, reportér a moderátor České televize. Konferenci zahájil historik Michal Schuster, který posluchačům představil projekt Databáze romských obětí holocaustu, poté historik Muzea romské kultury představil putovní vzdělávací výstavu „Genocida Romů v období 2. světové války“, jež byla během konferenci prezentována.
Plynulé navázání druhého dne konference na jednání expertů během prvního dne zajistila Tereza Vávrová z Antikomplexu, jež seznámila auditorium s doporučeními vzešlými z odborných debat, která byla adresována učitelům, novinářům, romské menšině i nejširší veřejnosti. Následovaly diskuse u otevřených kulatých stolů – veřejnost mohla využít přítomnosti českých i zahraničních expertů a debatovat s nimi o nejrůznějších otázkách spojených se vzděláváním, výzkumem a připomínáním romského holocaustu.
Odpoledne se hosté konference sešli u čtyř témat: vzdělávání, připomínání, výzkum a média, kdy formou tzv. WORLD CAFE ve čtyřech skupinkách postupně navrhovali zlepšení a doporučení pro jednotlivé oblasti a sdíleli si příklady dobré i nefunkční praxe. Výsledky debat u 4 stolů byly na závěr konference představeny všem účastníkům.
Konferenci zakončily tři paralelní kulturní programy: neveřejná projekce nového dokumentu Jožka (RomaTrial, režie Hamze Bytyci) o romském aktivistovi Jozefu Mikerovi a Letech u Písku, následovaná diskusí s hlavním protagonistou a režisérem, divadelní představení Americký sen souboru Dvě na třetí metodou „divadla utlačovaných“ či „divadla Fórum“ a diskuse nad knihou historika Jana Tesaře (Triáda, 2016), Česká cikánská rapsodie, která se věnuje strhujícím životním osudům partyzána Josefa Serinka.
3. DEN
V sobotu 13. května se účastníci konference, včetně zahraničních hostů, mohli zúčastnit pietního aktu v Letech u Písku, kam byl z Prahy vypraven autobus. Odborníci i účastníci si po skončení pietního aktu prohlédli expozici v Informačním centru v Letech. Jeden z nejvýznamnějších odborníků na romský holocaust, historik a ředitel Dokumentačního archivu rakouského odboje ve Vídni, Gerhard Baumgartner k expozici řekl: „Grafika výstavy je lepší než její obsah. Výstava je o Romech, kteří ve zdejším tábore trpěli a umírali, ale na fotografiích v podstatě žádní Romové nejsou. Je zde představen příběh jednoho z dozorců. Jak to, ze tam nejsou příběhy obětí? Ty tam musí být na prvním místě – zemřelých i přeživších!"
Konference se konala s finanční podporou:
Navštivte také
📚 Vzdělávat. ✊ Podporovat. 🔁 Opakovat.
Je vám mezi 16 a 26 lety a chcete se stát součástí celosvětové sítě mladých lidí, kteří se zapojují do akce? Chcete zvýšit povědomí o nebezpečí předsudků, diskriminace, rasismu a antisemitismu?
Připojte se k Anne Frank Youth Network a staňte se členem globálního společenství!
Všechny aktivity, inspirované deníkem Anny Frankové a jejím životním příběhem, mají za cíl zvyšovat informovanost, zvyšovat aktivní občanství, podporovat dialog a demokratické hodnoty v dnešní době. Společně se svými vrstevníky pozitivně přispějete společnosti a své komunitě!
Do našeho plánovaného semináře pro učitele s workshopem se nám podařilo zařadit více do programu! Rozhodli jsme se zařadit perspektivu z pohledu mládeže. Můžete tedy sebou vzít i aktivního studenta, který má potenciál se zapojit ve vzdělávání. Pro studenta je seminář hrazen z grantu. Poprosíme vyplnit pro něj také přihlášku.
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)