Mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
11. - 13. května 2017
Praha, Lety u Písku
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 11. - 13. května 2017 pořádal Institut Terezínské iniciativy, Antikomplex a Romea.cz mezinárodní konferenci, jejímž hlavním tématem byl holocaust Romů na území střední Evropy a dokumentace jeho obětí. Konference, která se konala v Kaiserštejnském paláci v Praze, se zúčastnila řada českých i zahraničních odborníků z institucí, které se zabývají dokumentací obětí nacistického režimu. Součástí konference byla i sobotní účast na pietním aktu v místě bývalého koncentračního tábora Lety u Písku.
1. DEN
První den konference byl věnován odborníkům na výzkum, dokumentaci a vzdělávání o moderních dějinách a holocaustu. Byly představeny a shrnuty dosavadní výsledky projektů „Identita evropských Romů ve 20. století“ a „Databáze romských obětí holocaustu“, na nichž se zúčastnění odborníci a jejich domovské organizace v různé míře podílejí.
Prezentace konkrétních projektů a moderované diskuse shrnující dosavadní zkušenosti s rozvojem databází obětí holocaustu se zúčastnili zástupci 4 organizací, které se touto činností dlouhodobě zabývají – Památník koncentračního tábora Flossenbürg, Památník koncentračního tábora Dachau, Dokumentační archiv rakouského odboje ve Vídni a pražský Institut Terezínské iniciativy.
Odpolední moderovaná diskuze byla zaměřena na téma dokumentace obětí holocaustu. O problematice přístupů a metod dokumentační práce a výzvách dokumentace obětí romského holocaustu diskutovali zástupci významných českých i zahraničních organizací – Muzeum romské kultury, Seminář romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Katedra obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů v Heidelbergu, Institut filosofie a sociologie Pedagogické university v Krakově.
V rámci večerní interaktivní dílny se pak zúčastnění pokusili společnými silami formulovat doporučení pro další rozvoj dokumentace a výzkumu holocaustu Romů, a to jak pro oblast akademickou, tak i oblast občanského vzdělávání širší veřejnosti.
2. DEN
Druhý den konference byl otevřen veřejnosti. Zúčastnili se jej pedagogové, studenti, zástupci neziskových organizací, médií, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a řada dalších. Celkově druhý den konference navštívilo 92 účastníků. Role moderátora se ujal Richard Samko, reportér a moderátor České televize. Konferenci zahájil historik Michal Schuster, který posluchačům představil projekt Databáze romských obětí holocaustu, poté historik Muzea romské kultury představil putovní vzdělávací výstavu „Genocida Romů v období 2. světové války“, jež byla během konferenci prezentována.
Plynulé navázání druhého dne konference na jednání expertů během prvního dne zajistila Tereza Vávrová z Antikomplexu, jež seznámila auditorium s doporučeními vzešlými z odborných debat, která byla adresována učitelům, novinářům, romské menšině i nejširší veřejnosti. Následovaly diskuse u otevřených kulatých stolů – veřejnost mohla využít přítomnosti českých i zahraničních expertů a debatovat s nimi o nejrůznějších otázkách spojených se vzděláváním, výzkumem a připomínáním romského holocaustu.
Odpoledne se hosté konference sešli u čtyř témat: vzdělávání, připomínání, výzkum a média, kdy formou tzv. WORLD CAFE ve čtyřech skupinkách postupně navrhovali zlepšení a doporučení pro jednotlivé oblasti a sdíleli si příklady dobré i nefunkční praxe. Výsledky debat u 4 stolů byly na závěr konference představeny všem účastníkům.
Konferenci zakončily tři paralelní kulturní programy: neveřejná projekce nového dokumentu Jožka (RomaTrial, režie Hamze Bytyci) o romském aktivistovi Jozefu Mikerovi a Letech u Písku, následovaná diskusí s hlavním protagonistou a režisérem, divadelní představení Americký sen souboru Dvě na třetí metodou „divadla utlačovaných“ či „divadla Fórum“ a diskuse nad knihou historika Jana Tesaře (Triáda, 2016), Česká cikánská rapsodie, která se věnuje strhujícím životním osudům partyzána Josefa Serinka.
3. DEN
V sobotu 13. května se účastníci konference, včetně zahraničních hostů, mohli zúčastnit pietního aktu v Letech u Písku, kam byl z Prahy vypraven autobus. Odborníci i účastníci si po skončení pietního aktu prohlédli expozici v Informačním centru v Letech. Jeden z nejvýznamnějších odborníků na romský holocaust, historik a ředitel Dokumentačního archivu rakouského odboje ve Vídni, Gerhard Baumgartner k expozici řekl: „Grafika výstavy je lepší než její obsah. Výstava je o Romech, kteří ve zdejším tábore trpěli a umírali, ale na fotografiích v podstatě žádní Romové nejsou. Je zde představen příběh jednoho z dozorců. Jak to, ze tam nejsou příběhy obětí? Ty tam musí být na prvním místě – zemřelých i přeživších!"
Konference se konala s finanční podporou:
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)