Od dokumentů k příběhům a k sobě samým. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu ve školním roce 2018/19
„Když jsem sem přišla v říjnu poprvé, dívala se kolem sebe a poslouchala ostatní, říkala jsem si – proč tu jsem, co mám s těmito lidmi společného? Jsou na úplně jiných typech škol, řeší úplně jiné problémy, nerozumím tomu, co říkají, a nesouhlasím s jejich názory. Teď, po necelém roce vidím, kolik se toho můžeme od sebe naučit. Vidím, že nemusím souhlasit se vším, co říkáte nebo děláte, můžeme volit jiná řešení problémů a stejně si můžeme rozumět, inspirovat se a pomáhat si.“
Ve školním roce 2018/2019 jsme realizovali první dlouhodobý kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Do kurzu se zapojilo 20 účastníků – pedagogů pražských škol a lektorů pražských neziskových organizací.
Cílem kurzu bylo podpořit účastníky v rozvoji kompetencí, jež jim umožní aktivně rozvíjet demokratickou školu a podporovat demokratické hodnoty u všech účastníků vzdělávacího procesu – učitelů, žáků, vedení školy i rodičů. Vycházeli jsme přitom z materiálů Rady Evropy a rozvoji kompetencí využívali postupů metody Tváří v tvář historii a sobě samým.
První seminář 20. – 21. října 2018 se věnoval konceptu kompetencí pro demokratickou kulturu, činnosti Institutu Terezínské iniciativy a souvisejícím aktivitám, vedly jej lektorky Dana Gabaľová a Marie Smutná. Druhý seminář s tématem „Kritické myšlení“ proběhl 24. – 25. listopadu, vedla jej lektorka Irena Poláková z Lauderových škol v Praze a byl zaměřen hlavně na metodu čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading And Writing for Critical Thinking).
Ve dnech 12. – 13. ledna 2019 kurz pokračoval seminářem věnujícím se debatním metodám a vedl jej lektor Tvrtko Noa Pater z amsterodamského Anne Frank House. Účastníci si sami mohli vyzkoušet řečnickou sebeobranu a podívali se na to, kdy a jak jednotlivé debatní metody využít ve škole. 2. a 3. března navázal na tento další seminář, který se věnoval komunikačním dovednostem, a to pod vedením Michala Dubce. Tentokrát si účastníci mohli vyzkoušet to, jak předcházet konfliktu. 13. a 14. dubna 2019 se účastníci pod vedením Martiny Turkové a Martiny Čurdové věnovali zážitkovému učení, dramatizaci a storytellingu a jejich možnosti využití ve výuce.
Součástí kurzu byla 8. května exkurze na místo paměti, a to do Letů u Písku. Zde se účastníci měli možnost přímo na místě zamyslet nad tím, jak uchopit exkurzi se svými žáky a měli možnost debatovat s pamětníky a s aktivisty, kteří bojovali za odstranění vepřína a vznik památníku romského holocaustu v místech bývalého koncentračního tábora.
Kurz byl zakončen 17. – 19. května 2019 závěrečnými prezentacemi účastníků. Účastníci představili vlastní vizi uplatnění kompetencí pro demokratickou kulturu na škole, kde působí a jak je u svých žáků prostřednictvím konkrétních aktivit rozvíjet.
Na základě vzdělávacích materiálů použitých v jednotlivých seminářích vzniklo šest metodických sešitů, které kromě teorie kompetencí pro demokratickou kulturu a představují konkrétní aktivity do výuky.
Kompletní metodika ke stažení
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 1
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 2
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 3
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 4
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 5
- Od dokumentů k příběhům a sobě samým. Kompetence pro demokratickou kulturu. Sešit 6
Projekt Kompetence pro demokratickou kulturu je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy.
Navštivte také
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.
Produkce Divadla MA Vás srdečně zve na pražskou premiéru představení Address Unknown 28. 1. v 19:30 Divadle Na Prádle. Představení podle bestselleru Kressmann Taylorové z r. 1938 a v režii Marianny Arzumanové, které bylo uvedeno v obsazení světových hvězd klasické hudby Jevgenije Kissina a Thomase Hampsona v New Yorku, Londýně, Ženevě, či festivalu Verbier, v češtině uvádíme s podporou NFOH a Prahy 1 pro školy ve Werichově vile v rámci prevence antisemitismu. Nyní jde o jediné uvedení v anglickém jazyce v podání Divadla MA do srpnové Letní Grébovky. Více informací o hře naleznete v příloze.
Popírání a zkreslování holocaustu je široce rozšířenou hrozbou pro život Židů i pro evropské demokratické hodnoty přesahující hranice států. Antisemitismus z Evropy nezmizel ani 80 let po osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Od pandemie COVID-19 až po události 7. října zůstává popírání a překrucování holocaustu nebezpečným a mnohotvárným narativem. Do dnešní doby neexistuje v EU jednotná metodologie monitoringu protižidovské nenávisti. To je jedním z cílů projektu ENMA. Diskuze se zúčastní zástupci organizací RIAS (Německo), Czulent (Polsko), IKG (Rakousko) a Federace židovských obcí (ČR), které ve svých zemích vydávají výroční zprávy o projevech antisemitismu. Úvodní příspěvek přednese JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.
Akce se koná v češtině a angličtině se simultánním tlumočením, vstup volný.
Kdy: Úterý 28. ledna 2025, 18:00
Kde: Maiselova synagoga (Maiselova 10, Praha 1)