Večerní škola Tomana Broda - I. díl z cyklu přednášek
13. října 2015
Praha
Jáchymka - židovská škola v Praze
V úterý 13. října 2015 se v Jáchymce konal první díl z cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Tématem prvního ze tří večerů bylo Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky. Přednáška byla přístupná široké veřejnosti, zavítali na ni zájemci z řad učitelů, archivářů, pamětníků a jejich potomků a další. Po přednášce následovala beseda, do které se svým názorem zapojil také německý historik a zaměstnanec Institutu Terezínské iniciativy Alfons Adam. Večerem provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Dr. Toman Brod nastínil ve své úvodní přednášce několik tezí týkajících se vzniku tzv. První československé republiky jako mnohonárodnostního státu. V úvodu zmínil například:
"Když se na podzim roku 1918 zhroutilo Rakousko-Uhersko, doufal T.G. Masaryk, že na jeho troskách vznikne nová střední Evropa, že následnické státy budou vedeny demokratickými, humanistickými ideály, že nastolí a zajistí v tomto geopolitickém prostoru trvalý mír. Svatopluk Machar na toto období později vzpomínal: Zdálo se mi, že prvořadou nutností našeho státního života jest dorozumění s Němci. Do Labe je naházet - jak radila ještě za Rakouska jedna temperamentní Češka - nemůžeme. Je-li historie učitelkou života, pak historie zaniklého rakouského soustátí učí, čeho se nutno vyvarovat - nespravednosti těch, kteří vládnou a nespokojenosti těch, kdož jsou ovládáni. Němci byli zkrušení, leželi na zemi za hranicemi i u nás. Moudrý vítěz podá přemoženému ruku a zdvihne jej..."
V následné diskusi hovořil historik Dr. Alfons Adam o svém náhledu na postavení Němců v Československu po roce 1918. V další diskusi s účastníky byla naznačena linie nedostatečného řešení postavení národnostních menšin u nás vedoucí k válečným i poválečným událostem. Oba tyto momenty byly řešeny v rámci dalších dvou pořadů cyklu:
úterý 10. listopadu 2015: Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty - Období Protektorátu Čechy a Morava (pozvánka na pořad)
úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Vice fotografií ve fotogalerii
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?