MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru
Integrace a segregace v prostoru města
Výstava MemoMAP: dějiny holocaustu v Praze na 16 panelech ukazuje, jak byl v závislosti na vydávání protektorátních protižidovských nařízení zmenšován, pro ty, kdo byli označeni za Židy, prostor Prahy, jak postupně přibývala místa, kam vstupovat nemohli (parky, lesy, konkrétní budovy a ulice, obchody mimo vymezené hodiny, kina, divadla, koncerty, sportoviště, dětská hřiště, školy...), jak jim bylo zakazováno vykonávat svá povolání, byla omezována jejich práva a zabavován majetek. Příkazy a nařízení vedly k vytvoření neviditelných bariér, které zamezovaly kontaktu mezi židovskými a nežidovskými obyvateli Prahy ještě předtím, než byli Židé povoláváni do transportů a deportováni do koncentračních táborů.
- "Chtěli jsme ukázat, jak se obyčejná cesta do práce nebo zajištění základních životních potřeb pro rodinu mohlo stát ‚zločinem‘."
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně sloužila jako úvod k aplikaci MemoGIS a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla představena 17. prosince 2021 na pražské Kampě poblíž Werichovy vily (ulice U Sovových mlýnů), v místě, které bylo Židům po celou dobu války zapovězeno. Výstavu realizoval Institut Terezínské iniciativy v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím webové aplikace ve spolupráci s Masarykovým ústav a archivem Akademie věd ČR, Multikulturním centrem Praha, firmou Deep Vision a Lauderovými školami. Projekt a výstavu finančně podpořila Technologická agentura ČR a Nadační fond obětem holocaustu.
Od roku 2023 je k dispozici i její přenosná verze na roll-upech určena pro vnitřní prostory – školy, knihovny, muzea, výstavní sály. K výstavě realizujeme semináře, které připraví studenty na provádění výstavou. V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte kurátorku Danu Gabaľovou.
Kalendář putování
Termín |
Místo |
Typ výstavy |
17. 12. 2021 – 5. 1. 2022 |
Praha - Kampa |
Venkovní výstava |
Duben – říjen 2022 |
ZŠ Ohradní, Praha 4 |
Venkovní panely |
18. – 28. 4. 2023 |
Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 |
Venkovní výstava |
28. - 30. 5. 2023 |
Konference Holocaust a my. Hotel Marianeum, Praha 2 |
Putovní výstava |
28. 9. - 1. 10. 2023 |
Seminář Holocaust a my. Hotel Baroko, Praha |
Putovní výstava |
10. - 31. 10. 2023 |
Putovní výstava |
Webová aplikace na principu responzivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se v prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Situace Židů nebyla v Praze unikátní. Obdobné zákazy a nařízení platily i v jiných městech a podobné byly i tresty za jejich porušení. Aplikace nebo výstava tak mohou sloužit jako úvod ke zkoumání regionální historie.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Tváří v tvář historii a sobě samým
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a checklisty pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Napsali o nás
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Autorský tým:
- Kurátorka výstavy: Dana Gabaľová
- Autorky textů: Dana Gabaľová, Radana Rutová, Eliška Ševčíková Waageová, Aneta Plzáková, Daniela Bartáková
- Výběr materiálů: Dana Gabaľová, Radana Rutová
- Grafický návrh a realizace: studio Datle
Technické parametry výstavy
Venkovní verze
Určena k instalaci ve venkovním prostoru. Je však možné umístit ji na zeď v interiéru. 16 panelů rozměru 123 x 195 cm, rozměry stojanu 130 x 200 cm, šířka stojiny 90 cm. Panely jsou instalovány oboustranně na osmi stojanech zapůjčených od Post Bellum. Nutné zajistit instalaci a převoz dodávkou.
Putovní verze
Putovní verze je určena k jednoduché instalaci v interiéru. Skládá se z 16 panelů na roll-upech, rozměr panelu 80x200 cm. Výstavu je možné transportovat v malém osobním automobilu.
Podmínky zapůjčení
Podmínkou zapůjčení putovní verze je zaškolení průvodců lektory Institutu Terezínské iniciativy a následně provedení žáků školy (okolitých škol v případě zapůjčení výstavy jiné instituci) formou vrstevnického vzdělávání. Zapůjčitel zajistí dopravu výstavy z místa předchozí instalace a v případě delšího dojezdu i ubytování dvou lektorů.
Projekt Integrace a segregace v prostoru města byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.