Semináře pro žáky
školní rok 2020/2021
V rámci našich vzdělávacích aktivit nabízíme pro školy jednorázové či návazné programy a dlouhodobé vzdělávací projekty. Krátké programy pro třídy můžete se svými žáky absolvovat buď v Praze v prostorách Jáchymky, nebo naši lektoři dorazí za vámi do školy.
Základním konceptem našich vzdělávacích programů je metoda Facing History and Ourselves – Tváří v tvář historii a sobě samým (FHAO), do které jsou jednotlivé programy řazeny. Protože má smysl projít uceleným programem, doporučujeme absolvovat jednotlivé programy v návaznosti, podle jejich zařazení do příslušné části "kolečka" FHAO.
Krátké programy pro školy
- Předsudky, stereotypy a lidská práva. Na téma se podíváme prostřednictvím konkrétních příběhů. (3 x 45 min): Jedinec a společnost / My a oni (1 lektor)
- Lidská práva a zákon o potulných cikánech z roku 1927 se prostřednictvím historického příkladu věnuje uplatňování lidských práv z pohledu zákona (4 x 45 min): My a oni / Historická studie (1 nebo 2 lektoři)
- Cesta k holocaustu / ghetto bez zdí sleduje společenské změny, které umožnily vyčlenění Židů ze společnosti a jejich následnou likvidaci ve vyhlazovacích táborech (3 x 45 min): Historická studie (1 lektor)
- Co se to leskne tam na zemi? / Stolpersteine. Jak důstojně připomínat osudy zemřelých? Co se o jejich životě se můžeme dovědět z dochovaných dokumentů. (3 x 45 min): Historická studie/ Vyrovnávání se s minulostí (1-2 lektoři)
- Kým vlastně jsme? Jak se mění u jednotlivce pocit příslušnosti ke skupině a k národu/národnosti? Příběh Hildy Lechnerové ukazuje, jak člověka mění prostředí, postoje okolí a politika společnosti, ve které žije. (45 min): Jedinec a společnost (1 lektor)
- Celodenní exkurze na místo paměti (Terezín, Lety u Písku) spojena s workshopem a se setkáním s pozvanými hosty, kteří mají k daným místům osobní vztah (přibližně 8:30 odjezd z Prahy – 17:30 návrat do Prahy): My a oni / Historická studie / Vyrovnávání se s minulostí / Rozhodnutí angažovat se
- Město za zdí – Terezín očima židovských malířů. Prostřednictvím rozboru uměleckých děl rozeznáváme roli propagandy a propagandistickou roli ghetta Terezín v kontrastu se skutečným životem v ghettu. (3 x 45 min)
- Divadlo v Terezíně. Život v Terezíně poznáváme prostřednictvím výpovědí a osudů protagonistů terezínských kabaretů. (4 x 45 min)
- Memory walk. Při procházce městem se zamyslíme nad tím, proč jsou některé památníky ve veřejném prostoru kontroverzní. (cca 90 min)
Dlouhodobé vzdělávací programy
- Tváři v tvář. Výchova k respektu a toleranci
- Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové. Vzdělávací projekt spojený s putovní výstavou.
Ceník
(cena je počítána bez ohledu na to, jestli učí jeden nebo dva lektoři)
V učebně v Jáchymově 3, Praha 1:
3-hodinový program: 2400 Kč
4-hodinový program: 3200 Kč
5-hodinový program: 4000 Kč
Projektový den na míru: od 5000 Kč
Cena exkurze dohodou.
Program je možné uskutečnit i ve škole/ vzdělávacím centru apod.:
Příplatek za cestu:
Do 50 km: 1000 Kč (včetně Prahy – zpáteční jízdenka 2x 200 Kč + 2x jídlo á 200, Kč, + čas na cestu 400 Kč)
Nad 50 km: dohodou od 1500 Kč (dle nákladů na cestu, ubytování a čas)
Kontakt
E-mail: Dana Gabaľová, dana.gabalova@terezinstudies.cz
Telefon: + 420 739 058 008
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.