Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2014
Pondělí, 28. dubna 2014, náměstí Míru v Praze a Brno, Liberec, Kutná Hora, Olomouc a Sušice
Vzpomínková akce se letos konala v pondělí 28. dubna už podeváté v Praze a zároveň poprvé ve spolupráci s regionálními partnery v dalších městech České republiky v Brně, Liberci, Kutné Hoře, Olomouci a Sušici.
Na všech místech se akce konala na veřejném prostranství v centrech měst a účastnili se jí mnohé významné osobnosti, studenti a žáci českých škol, zástupci spolupracujících organizací a lidé, kterým není lhostejný odkaz naší společné minulosti a její význam pro současnost a budoucnost.
Tématem letošní akce byly oběti holocaustu z řad žáků a studentů českých škol - Židů a Romů. V informačních a vzdělávacích materiálech jsme publikovali dvě studie zaměřené na vzdělávání Židů a Romů v první Československé republice a během Protektorátu Čechy a Morava. Zároveň jsme vyhlásili II. ročník soutěže k akci Jom ha-Šoa s tématickým názvem "Mít své místo. Židé a Romové - naši spolužáci před holocaustem a dnes.“ Vítězné práce, vybrané z neuvěřitelného počtu 236 zaslaných prací, byly vystaveny během veřejného čtení na náměstí Míru v Praze a na Moravském náměstí v Brně a získali publikace z produkce Institutu TI a Muzea romské kultury v Brně.
Tisková zpráva Jom ha-šoa 2014
Fotografie Karla Cudlína z akce v Praze
Informační a metodická brožura Jom ha-šoa - Mít své místo
Rádi bychom našim dobrovolníkům, kteří s přípravou a organizací akce v Praze pomáhali:
Anetě Zavřelové
Rosali Nova
Martě Batíkové
Alžbětě Pokorné
Dále děkujeme všem partnerům:
Nadačnímu fondu obětem holocaustu
Muzeu romské kultury v Brně
Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, pobočka Brno
Židovské obci v Olomouci
Židovské obci v Liberci
Městskému úřadu Kutná Hora
Odkazy:
Český rozhlas, 3. května 2014 - Jom ha-šoa a Pochod živých umožnily zavzpomínat na oběti holocaustu
Městská část Praha 2 - Jom ha-šoa - na náměstí Míru se opět vzpomínalo na oběti holocaustu
Videa:
Jom ha-šoa a Hanuš Hachenburg v Událostech ČT
Navštivte také
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.