Publikace ke stažení
Často, když mluvíme o holocaustu, naše mysl obsáhne období od prvních transportů po osvobození. Tomuto procesu však předcházely roky, kdy se situace Židů postupně zhoršovala. V projektu Život před Šoa se věnujeme právě období od první republiky po začátek transportů. Sledujeme, jak za první republiky vnímali Židé sami sebe a jak byli vnímáni okolím. I když byli v předválečném období integrováni, stále ve většinové společnosti přetrvával latentní antisemitismus, který postupně pod vlivem nacistického Německa přerůstal v antisemitismus otevřený a posléze státní.
V této metodice najdete několik cest, jak téma přiblížit dnešním žákům a přivést je k přemýšlení nad současnou situací menšin ve společnosti a k odpovědnosti za vlastní konání.
Dne 28. dubna proběhl již 17. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Po dvou letech, kdy tato připomínková akce probíhala kvůli omezením spojeným s pandemií koronaviru pouze online, se letošní formát opět vrátil na veřejnost.
Tato publikace vznikla v rámci mezinárodního projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories, který realizuje Fundacja w Stronę Dialogu (Foundation Towards a Dialogue) spolu s Institutem Terezínské iniciativy a partnery: Nadace Milana Šimečky z Bratislavy a organizace Centropa z Budapešti.
Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.
Každý rok všichni, kdo během Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa přijdou číst jména na náměstí v českých a moravských městech, obdrží také informační brožuru. V roce 2020 se akce kvůli epidemii covid-19 konala pouze on-line a publikace byla vydána pouze elektronicky.
Publikace ke stažení (pdf): [Díl 1 - Úvod do tématu] [Díl 2 - Identita] [Díl 3 - Debatní metody] [Díl 4 - Konstruktivní komunikace] [Díl 5 - Zážitkové učení] [Díl 6 - Čtením a psaním ke kritickému myšlení]
V rámci projektu Od dokumentů k příběhům rozvíjíme kompetence pro demokratickou kulturu prostřednictvím poznání a historii a toho, jak vyhlášky a fakta ovlivňují životy jednotlivců a jak činy jednotlivce mohou ovlivnit osudy skupin.
Za každým transportním číslem se skrývá nejen jméno a tvář oběti, ale i její životní příběh. Ne všechny životní osudy se dají dnes zrekonstruovat, ale tam, kde se nám to podaří, nám před očima ožívají nejen jednotlivci, ale i celé rodiny a doba, ve které žili.
Výzkum a dokumentace obětí holocaustu přináší mnoho údajů a poznatků o osudech jednotlivých lidí, na jejichž základě je možné rekonstruovat jejich příběhy. Díky poznatkům získaným z archivních pramenů můžeme oběti holocaustu – občany, kteří žili před válkou společně s ostatními, připomínat ve veřejném prostoru, a tím je vracet do příběhu našich společných dějin.
Většina židovských a romských obyvatel se během holocaustu ztratila z naší společnosti, z domů v sousedství, ze škol, práce, obchodů a kulturních institucí. Po většině z nich nám zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla. Existuje řada pamětních knih, webových stránek, databází u nás i v zahraničí. Jaké to jsou? Jaké informace obsahují? A jak v nich hledat?
11. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa proběhl v roce 2016 hned v 11 městech České republiky. Tématem byla pomoc lidem v nouzi.
Již podesáté v Praze a podruhé v dalších městech ČR - Brně, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici. Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa při příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války byly Návraty a nenávraty.
Mít své místo. Žáci škol předválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava. Jom ha-šoa 2014
Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa v roce 2014 byly oběti holocaustu z řad žáků a studentů českých škol - Židů a Romů. V informačních a vzdělávacích materiálech jsme publikovali dvě studie zaměřené na vzdělávání Židů a Romů v první Československé republice a během Protektorátu Čechy a Morava.
Vzpomínková akce Jom ha-Šoa se konala v pondělí 8. dubna 2013 po osmé na náměstí Míru v Praze. Tématem byl "Aktivní odpor vůči bezpráví".
Tématem sedmého ročníku vzpomínkové akce v Praze bylo 70. výročí zahájení hromadných transportů českých a moravských Židů do nacistických koncentračních táborů a ghett.
Připomínková akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se v roce 2011 konala už po šesté.
Pátý ročník vzpomínkové akce Jom ha-šoa proběhl 11. dubna 2010 a doplňovala jej také výstava žákovských prací.
V roce 2009 se počtvrté četla jména obětí holocaustu v Praze 2, pietní akce tento rok připadla na 21. dubna.
V roce 2008 byla při příležitosti této pietní akce představena Databáze obětí holocaustu, přístupná na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Na místě byly k dispozici publikace související s tématem a také informační brožura zaměřená tentokrát na vydávání protižidovských zákazů a nařízení.
V roce 2007 se již podruhé konala pietní akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do v té době teprve vznikající Databáze obětí holocaustu. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Navštivte také
Poslední dva dny letošního června byly věnovány projektu záchrany a revitalizace původní textilní továrny rodiny Löw-Beerů v Brněnci, známé z příběhu Oskara Schindlera a jeho ženy Emilie, kteří zde v době holocaustu zachránili více jak 1300 Židů. V bývalé továrně vznikne muzeum a centrum vzdělávacích programů.
Ve čtvrtek 27. června 2024 jsme se sešli v Literární kavárně Academia na slavnostním uvedení knihy Tomáše Krause, která přináší svědectví o naší nedávné minulosti. Kniha pojednává o životě v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust. Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?
Slavnostního uvedení se zúčastnilo mnoho hostů, včetně Jiřího Drahoše, prvního místopředsedy Senátu PČR, a Tomáše Töpfera, herce, režiséra, scénáristy, bývalého divadelního ředitele a senátora.
Knihu lze zakoupit v knihkupectvích, i online.
28. června uplyne 56 let od Stonewallských nepokojů. Od roku 1970 se v červnu slaví Pride Month. Ten slouží k podpoře a oslavě queer lidí. Připomíná vzpouru, která se odehrála v USA a která byla klíčovým momentem v hnutí za práva LGBTQ+. Je to čas vzpomínek a oslav a připomínka pokračujícího boje proti diskriminaci a potřeby dalšího pokroku na cestě k úplné rovnoprávnosti.
Naším posláním v Institutu Terezínské iniciativy je připomínat oběti holocaustu, zkoumat dobové dokumenty, abychom obětem vrátili jejich tváře a příběhy, a získané znalosti a porozumění využili k podpoře tolerance, rovnoprávnosti a pomoci udržet pluralitní společnost prostřednictvím vzdělávání.
Dne 16. června se konala v prostorách ITI přednáška T. Krause o historii holocaustu. Studenti gymnázia Wilhelma Ostwalda v Lipsku se mimo jiné dozvěděli i o projektu Arks Foundation, rekonstrující bývalou textilní továrnu v Brněnci na muzeum Oskara Schindlera, muzeum původních majitelů, rodiny Löw-Beerů a místo setkávání. Zasvěcený výklad totiž přednesl předseda představenstva Nadace Arks Daniel Löw-Beer, který byl v té době shodou okolností na jednání v Praze.
JUDr. Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské inciativy včera, 24. června, přednášel na téma Židovské osobnosti.
A mámě podám ruku, usměju se na ni a řeknu jí:
„My to vydržíme viď, moje zlatá mámo!“