Publikace ke stažení
Často, když mluvíme o holocaustu, naše mysl obsáhne období od prvních transportů po osvobození. Tomuto procesu však předcházely roky, kdy se situace Židů postupně zhoršovala. V projektu Život před Šoa se věnujeme právě období od první republiky po začátek transportů. Sledujeme, jak za první republiky vnímali Židé sami sebe a jak byli vnímáni okolím. I když byli v předválečném období integrováni, stále ve většinové společnosti přetrvával latentní antisemitismus, který postupně pod vlivem nacistického Německa přerůstal v antisemitismus otevřený a posléze státní.
V této metodice najdete několik cest, jak téma přiblížit dnešním žákům a přivést je k přemýšlení nad současnou situací menšin ve společnosti a k odpovědnosti za vlastní konání.
Dne 28. dubna proběhl již 17. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa. Po dvou letech, kdy tato připomínková akce probíhala kvůli omezením spojeným s pandemií koronaviru pouze online, se letošní formát opět vrátil na veřejnost.
Tato publikace vznikla v rámci mezinárodního projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories, který realizuje Fundacja w Stronę Dialogu (Foundation Towards a Dialogue) spolu s Institutem Terezínské iniciativy a partnery: Nadace Milana Šimečky z Bratislavy a organizace Centropa z Budapešti.
Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.
Každý rok všichni, kdo během Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa přijdou číst jména na náměstí v českých a moravských městech, obdrží také informační brožuru. V roce 2020 se akce kvůli epidemii covid-19 konala pouze on-line a publikace byla vydána pouze elektronicky.
Publikace ke stažení (pdf): [Díl 1 - Úvod do tématu] [Díl 2 - Identita] [Díl 3 - Debatní metody] [Díl 4 - Konstruktivní komunikace] [Díl 5 - Zážitkové učení] [Díl 6 - Čtením a psaním ke kritickému myšlení]
V rámci projektu Od dokumentů k příběhům rozvíjíme kompetence pro demokratickou kulturu prostřednictvím poznání a historii a toho, jak vyhlášky a fakta ovlivňují životy jednotlivců a jak činy jednotlivce mohou ovlivnit osudy skupin.
Za každým transportním číslem se skrývá nejen jméno a tvář oběti, ale i její životní příběh. Ne všechny životní osudy se dají dnes zrekonstruovat, ale tam, kde se nám to podaří, nám před očima ožívají nejen jednotlivci, ale i celé rodiny a doba, ve které žili.
Výzkum a dokumentace obětí holocaustu přináší mnoho údajů a poznatků o osudech jednotlivých lidí, na jejichž základě je možné rekonstruovat jejich příběhy. Díky poznatkům získaným z archivních pramenů můžeme oběti holocaustu – občany, kteří žili před válkou společně s ostatními, připomínat ve veřejném prostoru, a tím je vracet do příběhu našich společných dějin.
Většina židovských a romských obyvatel se během holocaustu ztratila z naší společnosti, z domů v sousedství, ze škol, práce, obchodů a kulturních institucí. Po většině z nich nám zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla. Existuje řada pamětních knih, webových stránek, databází u nás i v zahraničí. Jaké to jsou? Jaké informace obsahují? A jak v nich hledat?
11. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa proběhl v roce 2016 hned v 11 městech České republiky. Tématem byla pomoc lidem v nouzi.
Již podesáté v Praze a podruhé v dalších městech ČR - Brně, Kolíně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a Sušici. Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa při příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války byly Návraty a nenávraty.
Mít své místo. Žáci škol předválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava. Jom ha-šoa 2014
Tématem Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa v roce 2014 byly oběti holocaustu z řad žáků a studentů českých škol - Židů a Romů. V informačních a vzdělávacích materiálech jsme publikovali dvě studie zaměřené na vzdělávání Židů a Romů v první Československé republice a během Protektorátu Čechy a Morava.
Vzpomínková akce Jom ha-Šoa se konala v pondělí 8. dubna 2013 po osmé na náměstí Míru v Praze. Tématem byl "Aktivní odpor vůči bezpráví".
Tématem sedmého ročníku vzpomínkové akce v Praze bylo 70. výročí zahájení hromadných transportů českých a moravských Židů do nacistických koncentračních táborů a ghett.
Připomínková akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa se v roce 2011 konala už po šesté.
Pátý ročník vzpomínkové akce Jom ha-šoa proběhl 11. dubna 2010 a doplňovala jej také výstava žákovských prací.
V roce 2009 se počtvrté četla jména obětí holocaustu v Praze 2, pietní akce tento rok připadla na 21. dubna.
V roce 2008 byla při příležitosti této pietní akce představena Databáze obětí holocaustu, přístupná na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Na místě byly k dispozici publikace související s tématem a také informační brožura zaměřená tentokrát na vydávání protižidovských zákazů a nařízení.
V roce 2007 se již podruhé konala pietní akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do v té době teprve vznikající Databáze obětí holocaustu. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Navštivte také
Minulý pátek nás v Jáchymce navštívila skupina výměnných studentů z USA na workshopu, který jsme pořádali ve spolupráci s @VertoEducation. Během společně stráveného času jsme diskutovali o represích a nařízeních, která postupně oklešťovala práva Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a o tom, jak je ovlivňovala. V rámci jedné aktivity jsme diskutovali o tom, jak by mohl vypadat běžný den, a pak jsme viděli, jak se postupem času stále více omezoval osobní život a zakazovala účast ve společnosti.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?