Výstava Ztracená paměť?
Výstava, katalog a web "Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice" vůbec poprvé poukazují na fakt, že se nucená práce nevztahuje jen na území Třetí říše, ale také na území československého pohraničí a protektorátu Čechy a Morava.
VÝSTAVA

Putovní výstavu s názvem „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“ připravil Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s organizacemi Živá paměť, Antikomplex a Památník Flossenbürg. Autorem výstavy a celého konceptu projektu je německý historik Alfons Adam (Institut Terezínské iniciativy), na textech se dále podíleli Viola Jakschová (Živá paměť), Terezie Vávrová (Antikomplex) a Ivan Rous (Severočeské muzeum v Liberci). Výstava, jejíž příprava zabrala téměř dva roky, provede na 20 panelech návštěvníka 18 místy – městy, obcemi i opuštěnými oblastmi, na kterých byli během druhé světové války nuceni pracovat pro Třetí říši lidé z mnoha evropských zemí – Židé, Romové, Poláci ze Slezska, naverbovaní nebo zavlečení tzv. východní dělníci (Ostarbeiter), západoevropští civilní pracovníci, váleční zajatci. Nuceně nasazené pracovníky bylo možné nalézt v továrnách, na polích i na výstavbě silnic. Aktuální podoba míst je doprovozena výpověďmi pamětníků a původními historickými fotografiemi.
KATALOG
Výstava i stejnojmenný katalog, který byl vydán u příležitosti české vernisáže výstavy v Praze v dubnu 2016, jsou psány dvojjazyčně – česky a německy. Otevírá se tak možnost výstavu představit i v německy hovořících zemích – světovou premiéru měla v bavorském Flossenbürgu. Katalog je možno zakoupit jak v sídle Institutu Terezínské iniciativy (Jáchymova 3, Praha 1), tak i na místě, kde je výstava aktuálně k vidění. Čtenář v něm najde ke každému místu doplňující informace, které se na panely již nevešly.
WEBOVÉ STRÁNKY
Součástí celého konceptu výstavy jsou i webové stránky s multimediálním obsahem – zájemci zde najdou vedle fotografií současné podoby míst, jak je pro projekt zdokumentoval fotograf Ondřej Bouška, také rozhovory a vzpomínky pamětníků, kteří se stali obětmi systému nacistické nucené práce. Jednotlivé panely jsou s webovými stránkami propojeny pomocí QR kodů - pokud návštěvník na výstavu zavítá s chytrým telefonem nebo tabletem, má tak příležitost si výpovědi pamětníků poslechnout přímo na místě.
VZDĚLÁVÁNÍ

Výstava nemá pouze informativní charakter, ale je doplněna i o vzdělávací rovinu – k výstavě jsou připraveny metodické materiály a pracovní listy, které byly představeny českým učitelům na vzdělávacím semináři před pražskou vernisáží 13. dubna 2016. Někteří čeští i němečtí studenti si práci s nimi vyzkoušeli již o měsíc dříve během česko-německého setkání mládeže ve Flossenbürgu v březnu téhož roku. Autory metodických materiálů jsou lektoři Institutu TI Peter Sokol a Marie Zahradníková. Učitelé představené metodické materiály hodnotili kladně, ale podotýkali, že jsou určeny spíše pro straší žáky (střední škola, omezeně druhý stupeň ZŠ), a to pro vyšší obsahovou a časovou náročnost. Záleží však pouze na konkrétním pedagogovi, jaké otázky a části metodických listů využije při případné návštěvě výstavy se studenty.
PUTOVÁNÍ

Výstava je putovní a variabilní – systém malířských stojanů, na které se umísťují výstavní panely, nabízí nepřeberné množství možností architektonického řešení expozice. Nicméně minimální prostor pro instalaci výstavy je 80 m2 nebo chodba o délce 50 m. Výstava je určena pro vnitřní expozici. Zájemcům o zapůjčení se ze strany Institutu TI dostane podpora v podobě šablon propagačních materiálů – plakátů. Výstava je k zapůjčení zdarma, transport si zájemce o výstavu zajišťuje sám. Panely se transportují v ochranné skříni, stojany jednotlivě. Vše se vejde do auta řady Octavia Kombi (se sklopenými zadními sedadly) a vyšší.
V případě zájmu o zapůjčení výstavy nás prosím kontaktujte:
education@terezinstudies.cz
tel.:+420 222 317 013.
OHLASY V MÉDIÍCH
Flossenbürg
Praha
Josef Füllenbach: „Für die Deutschen waren wir Nummern“, Prager Zeitung, 27.4.2016
Ztracená paměť. Česká televize - Události v kultuře, 13.4.2016
Sousedé, Český rozhlas Sever, 22.4.2016
Odry
Ivan Pavelek: Tábor nucených prací byl také v Odrách. Novojičínský deník.cz, 28.5.2016
Mnichov
Liberec
Holýšov
Jan Čapek: Ztracená paměť?. Protestant, 7/2017.
AKCE SPOJENÉ S VÝSTAVOU
Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg 16.-18. března 2016
Vzdělávací seminář spojený s vernisáží výstavy Ztracená paměť?
Tisková zpráva k slavnostnímu zahájení výstavy
Realizováno v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany. Za podporu projektu děkujeme:
Partneři projektu:
Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777
Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen
Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.
Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.
📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov
Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.
Těšíme se na setkání s vámi!
Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.
Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.
Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.
„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)
Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:
V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich. Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.