Výstava Ztracená paměť?

Ztracena-pamete-hlavicka-mapa-foto
Výstava, katalog a web "Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice" vůbec poprvé poukazují na fakt, že se nucená práce nevztahuje jen na území Třetí říše, ale také na území československého pohraničí a protektorátu Čechy a Morava.
 

VÝSTAVA

ztracena-pamet-panely_vystava

 

Putovní výstavu s názvem „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“ připravil Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s organizacemi Živá paměť, Antikomplex a Památník Flossenbürg. Autorem výstavy a celého konceptu projektu je německý historik Alfons Adam (Institut Terezínské iniciativy), na textech se dále podíleli Viola Jakschová (Živá paměť), Terezie Vávrová (Antikomplex) a Ivan Rous (Severočeské muzeum v Liberci). Výstava, jejíž příprava zabrala téměř dva roky, provede na 20 panelech návštěvníka 18 místy – městy, obcemi i opuštěnými oblastmi, na kterých byli během druhé světové války nuceni pracovat pro Třetí říši lidé z mnoha evropských zemí – Židé, Romové, Poláci ze Slezska, naverbovaní nebo zavlečení tzv. východní dělníci (Ostarbeiter), západoevropští civilní pracovníci, váleční zajatci. Nuceně nasazené pracovníky bylo možné nalézt v továrnách, na polích i na výstavbě silnic. Aktuální podoba míst je doprovozena výpověďmi pamětníků a původními historickými fotografiemi.

 

KATALOG


Ztracená paměť obálka

 

Výstava i stejnojmenný katalog, který byl vydán u příležitosti české vernisáže výstavy v Praze v dubnu 2016, jsou psány dvojjazyčně – česky a německy. Otevírá se tak možnost výstavu představit i v německy hovořících zemích – světovou premiéru měla v bavorském Flossenbürgu. Katalog je možno zakoupit jak v sídle Institutu Terezínské iniciativy (Jáchymova 3, Praha 1), tak i na místě, kde je výstava aktuálně k vidění. Čtenář v něm najde ke každému místu doplňující informace, které se na panely již nevešly.

 

WEBOVÉ STRÁNKY


www.ztracena-pamet.cz

ztracena-pamet-nahled-web


Součástí celého konceptu výstavy jsou i webové stránky s multimediálním obsahem – zájemci zde najdou vedle fotografií současné podoby míst, jak je pro projekt zdokumentoval fotograf Ondřej Bouška, také rozhovory a vzpomínky pamětníků, kteří se stali obětmi systému nacistické nucené práce. Jednotlivé panely jsou s webovými stránkami propojeny pomocí QR kodů - pokud návštěvník na výstavu zavítá s chytrým telefonem nebo tabletem, má tak příležitost si výpovědi pamětníků poslechnout přímo na místě.

 

VZDĚLÁVÁNÍ

ztracena-pamet-pracovni-list-nahled

 

Výstava nemá pouze informativní charakter, ale je doplněna i o vzdělávací rovinu – k výstavě jsou připraveny metodické materiály a pracovní listy, které byly představeny českým učitelům na vzdělávacím semináři před pražskou vernisáží 13. dubna 2016. Někteří čeští i němečtí studenti si práci s nimi vyzkoušeli již o měsíc dříve během česko-německého setkání mládeže ve Flossenbürgu v březnu téhož roku. Autory metodických materiálů jsou lektoři Institutu TI Peter Sokol a Marie Zahradníková. Učitelé představené metodické materiály hodnotili kladně, ale podotýkali, že jsou určeny spíše pro straší žáky (střední škola, omezeně druhý stupeň ZŠ), a to pro vyšší obsahovou a časovou náročnost. Záleží však pouze na konkrétním pedagogovi, jaké otázky a části metodických listů využije při případné návštěvě výstavy se studenty.

 

PUTOVÁNÍ
ztracena-pamet_stojany

 

Výstava je putovní a variabilní – systém malířských stojanů, na které se umísťují výstavní panely, nabízí nepřeberné množství možností architektonického řešení expozice. Nicméně minimální prostor pro instalaci výstavy je 80 m2 nebo chodba o délce 50 m. Výstava je určena pro vnitřní expozici. Zájemcům o zapůjčení se ze strany Institutu TI dostane podpora v podobě šablon propagačních materiálů – plakátů. Výstava je k zapůjčení zdarma, transport si zájemce o výstavu zajišťuje sám. Panely se transportují v ochranné skříni, stojany jednotlivě. Vše se vejde do auta řady Octavia Kombi (se sklopenými zadními sedadly) a vyšší.

 

V případě zájmu o zapůjčení výstavy nás prosím kontaktujte:

education@terezinstudies.cz

tel.:+420 222 317 013.

 

Výstava v Praze

 

Výstava ve Flossenbürgu

 

OHLASY V MÉDIÍCH

Flossenbürg

Ausstellung ?Verlorenes Gedächtnis? Orte der NS-Zwangsarbeit in der Tschechischen Republik?, Onetz, 19.3.2016

 

Praha

Markéta Kachlíková: Verlorenes Gedächtnis? Ausstellung zeigt Orte der NS-Zwangsarbeit in Tschechien. Radio Prag, 14.4.2016

Josef Füllenbach: „Für die Deutschen waren wir Nummern“, Prager Zeitung, 27.4.2016

Ztracená paměť. Česká televize - Události v kultuře, 13.4.2016

Martin Fryč: Vernisáž výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice. www.martinfryc.eu

Sousedé, Český rozhlas Sever, 22.4.2016

 

Odry

Ivan Pavelek: Tábor nucených prací byl také v Odrách. Novojičínský deník.cz, 28.5.2016

 

Mnichov

Facebook Czech Center Munich || Tschechisches Zentrum München: Verlorenes Gedächtnis? NS-Zwangsarbeit in der Tschechischen Repub

 

Liberec

Lucie Fürstová: Nacisté měli lágry nucených prací i v Liberci a Chrastavě, připomíná výstava. Český rozhlas Liberec, 28. dubna 2017

 

Holýšov

Stanislav Šebek: Výstava v Holýšově představuje místa nacistické nucené práce. plzensky.denik.cz, 6.7.2017

 

Jan Čapek: Ztracená paměť?. Protestant, 7/2017.

 

AKCE SPOJENÉ S VÝSTAVOU

Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg 16.-18. března 2016
Vzdělávací seminář spojený s vernisáží výstavy Ztracená paměť?

 

Tisková zpráva k slavnostnímu zahájení výstavy

 

 

Realizováno v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany. Za podporu projektu děkujeme:

 

eu_flag_europe_for_citizens_cs

logo-barevne-ve-formatu-jpg

evz_logo

    

 

 

 

 Partneři projektu:

logo_antikomplex

logoZivaPametModra

 

flossenbuerg logo

20. 2. 2025

Kdy: 13. - 15. 3. 2025
Kde: Praha (ČR), Bergen (DE)
Kontakt: Dorota Gabaľová, dorota.gabalova@terezinstudies.cz, +420 734 159 777

 

Registrace na seminář s exkurzí do Bergen-Belsen

Kapacita semináře je omezená – registrace probíhá podle pořadí přihlášení. Po naplnění kapacity budete zařazeni na seznam náhradníků.

5. 2. 2025

Srdečně vás zveme na slavnostní uvedení knihy „Osudy rodiny Roubíčkových na pozadí událostí holokaustu“, kterou napsala Kateřina Nejedlá pod patronátem Institutu Terezínské iniciativy.

📅 Kdy: čtvrtek 27. února 2025, 16:00
📍 Kde: Knihkupectví Franze Kafky, Široká 65/14, 110 00 Josefov

Přijďte si poslechnout příběh rodiny Roubíčkových, jejichž osudy se prolínají s tragickými událostmi 20. století. Autorka se během svého výzkumu zaměřila na historické souvislosti i osobní vzpomínky, které oživují paměť holokaustu a jeho dopad na další generace.

Těšíme se na setkání s vámi!

31. 1. 2025

Tento týden nás navštívila paní Krejčová (zahraniční kultura Dolního Rakouska) a pan Halbauer z Rakouského kulturního fóra v Praze, kde jsme mohli nejen představit práci ITI, ale také navázat osobní kontakty. Mohli jsme diskutovat o mnoha tématech, která se prolínají s prací našich tří institucí s cílem podpořit rakousko-českou výměnu.

31. 1. 2025

Ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus byl hostem pořadu na Frekvenci 1, kde hovořil o popírání holocaustu – fenoménu, který začal již bezprostředně po válce a přetrvává dodnes. Ve svém rozhovoru zdůraznil důležitost vzdělávání, historické paměti a boje proti dezinformacím.

Doporučujeme si rozhovor poslechnout zde.

27. 1. 2025
📰 Nový Newsletter Institutu Terezínské iniciativy je venku! 📰

Přečtěte si komentář Tomáše Krause ke Dni památky obětí holocaustu, ohlédněte se za aktivitami, které jsme v posledním čtvrtletí zorganizovali, nebo se na nich podíleli a zjistěte, co chystáme na následující měsíce.

27. 1. 2025

Náš ředitel, Tomáš Kraus, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi.

„Vyvíjeli technologii, jako by se vůbec nejednalo o lidi. Ona to byla továrna. Byl to velice výkonný provoz, který měl jeden daný účel: likvidovat lidi. Jiné továrny vyrábí auta nebo nějaké součástky. Tady to byla smrt.“
(Tomáš Kraus)

Níže naleznete odkazy, kde si můžete pořad shlédnout, nebo přečíst:

Záznam Hyde Park Civilizace

23. 1. 2025

V polovině ledna roku 1945 zahájila Rudá armáda po dohodě nejvyššího velení Spojenců vojenské operace mezi řekami Odrou a Vislou. Otevřela se tak fronta, která měla ulehčit západním jednotkám, zaskočeným nečekaným protiútokem německé armády v Ardenách. Rychlý postup 1. ukrajinského frontu donutil nacistické velení ke kvapné evakuaci zajateckých a koncentračních táborů v této oblasti. 27. ledna tak vstoupila jedna ze sovětských vojenských jednotek do jednoho z nich.  Pluk, kterému velel Anatolij Šapiro, měl za sebou tuhé boje, při nichž téměř polovina mužů padla. Hrůzy války proto znal každý z nich z děsivé blízkosti. Ale to, co objevili v tomto táboře, přesahovalo jejich chápání. „Když jsme otevřeli bránu, spatřili jsme lidské trosky, doslova jen kosti potažené kůží. Někteří tam postávali bosí, přestože byl ukrutný mráz... Snažili se nás dotknout, snad aby se přesvědčili, že je to pravda,“ vzpomínal později Anatolij Šapiro, který se dožil vysokého věku a o svých zážitcích často hovořil na univerzitách v USA, kam se mu podařilo po válce emigrovat. A jak často zdůrazňoval, vůbec nechápal, jak je možné, že všichni vězňové tohoto tábora byli Židé. Protože - i on byl Žid.